Franz Richter (29. srpna 1774 Brno – 12. května 1860 Brno) byl moravský malíř, grafik, autor vedut a krajin.
Jeho rozsáhlé dílo představuje významný dokumentační zdroj podoby Brna a Moravy v první třetině 19. století.
Život Richter se narodil v Brně v rodině brněnského stříbrníka na Zelném trhu. Původně se nevěnoval umění – vyučil se chirurgem u Ernesta Karla Rincoliniho, brněnského lékaře a sběratele umění. V letech 1791–1793 absolvoval vídeňskou medicínsko-chirurgickou akademii a roku 1794 působil jako pomocný chirurg v polní nemocnici. Roku 1802 získal aprobaci z chirurgie a porodnictví na olomouckém lyceu. Následně pracoval jako lékař v Náměšti nad Oslavou a později jako chirurg v Brně na předměstích Josefov a Hráze. V roce 1802 se oženil s Annou Merkmayer a měli spolu dcery Julii (* 1806), Karolinu (* 1808) a Johannu (* 1809). Roku 1815 byl polním lékařem v Boskovicích. Po neúspěchu při snaze získat místo městského chirurga v Brně opustil lékařské povolání a začal se plně věnovat kresbě a výuce. Po roce 1815 založil v Brně školu kreslení, kterou provozoval až do čtyřicátých let 19. století. Zemřel v Brně roku 1860 v nuzných poměrech.
Dílo Richter byl samouk v oblasti malířství, přesto vytvořil rozsáhlé dílo zahrnující kresby, kvaše, litografie i kolorované veduty. Jeho práce jsou ceněny zejména pro svou dokumentační hodnotu a věrné zachycení městské krajiny a architektury. Richter pracoval s výraznou obrysovou linií, typickou pro následné kolorování. Jeho tvorba osciluje mezi dokumentární přesností a jemným lyrickým pojetím městské krajiny. Jeho veduty zachycují nejen architekturu, ale i společenský život Brna mezi roky 1815–1840.
Richterova díla jsou uložena např. ve sbírkách Muzea města Brna, Moravské galerie v Brně, v Lichtenštejnských knížecích sbírkách i jinde. Jeho veduty bývají často reprodukovány v publikacích, na pohlednicích či kalendářích. Namaloval velké plátno Gründung des Obelisken auf dem Franzensberge bei Brünn in Gegenwart des Erzherzogs Ferdinand, které se nacházelo v zemském sále v Brně.
Celkem je známo přibližně 400 jeho prací, z toho 78 pohledů na Brno, 164 pohledů na moravské hrady a zámky a 115 scén z dějin Moravy.
Veduty Brna První ucelený cyklus litografických pohledů na Brno Richter vytvořil ve spolupráci s vydavatelem Josefem Trentsenským roku 1826. Album zahrnovalo panoramata města, výjevy z ulic, náměstí i oblíbených vycházkových míst, především Františkova (dnešní Denisovy sady). Kolorování prováděla mimo jiné Richterova dcera Karolína.
Richter později dokončil i album Sechzehn Ansichten von der k. k. Stadt Brünn und ihren nächsten Umgebungen, které se těšilo značnému ohlasu.
Moravské hrady a krajina Richter pracoval také na ambiciózním projektu Sammlung von Ansichten mährischen Burgen, gothischer Gebäude und Naturmerkwürdigkeiten des Vaterlandes (1830). Podle dochovaných kvašů šlo o plánovaný atlas moravských památek, který však nikdy nevyšel tiskem.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Článek Muzea města Brna o F. Richterovi Přehled Richterových prací na hrady-zříceniny.cz Přehled Richterových prací uložených v Moravské galerii
Kategorie:Rakouští malíři Kategorie:Rakouští grafici Kategorie:Čeští malíři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Narození 29. srpna Kategorie:Narození v roce 1774 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí v roce 1860 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži