Juan Bernardo Colmán, O.F.M. (světským jménem: Nicolás Colmán; † 2. června 1594 Caazapá) byl paraguayský římskokatolický misionář, františkán a mučedník. Katolická církev jej uctívá jako Služebníka Božího.

Život Narodil se ve městě Ciudad Real del Guayrá, španělské osadě, která dnes již neexistuje a jejíž poloha se nachází v dnešním brazilském státě Paraná, pravděpodobně kolem roku 1569. Ačkoli se narodil na španělském území, je dnes považován za Paraguajce kvůli svému mestickému původu a znalosti jazyka guaraní. Jeho otec byl Angličan a matka byla Guaraní.

Jeho otec, ačkoli Angličan, sloužil Koruně Kastilie a do oblasti Río de la Plata dorazil s výpravou Pedra de Mendozy v roce 1536. Jeho matka byla dcerou náčelníka z někdejší provincie Guayrá jménem Boypitán.

Vyrůstal ve svém rodném městě a přátelil se se svým budoucím řeholním druhem Gabrielem de la Anunciación, který byl synem místodržícího Guayrá, španělského dobyvatele Alonsa Riquelme de Guzmána a Úrsuly Iraly, mestické dcery španělského dobyvatele Dominga Martíneze de Irala.

Společně s Gabrielem de la Anunciación vstoupil do noviciátu františkánů v Guayrá a řeholní sliby složili v Asunciónu. Vzhledem ke svému mestickému původu a znalosti jazyka guaraní zůstali oba ve společnosti Luise de Bolaños, kterému pomáhali při zakládání osady San Blas de Itá (1585) a následně San Buenaventura de Yaguarón (1587). Bratr Gabriel, již vysvěcený na kněze, vyučoval katechismus, zatímco Juan Bernardo působil jako řeholník-laik a jeho pomocník v San Blas de Itá. Někteří autoři tvrdí, že mu nebylo umožněno stát se knězem, ale pouze řeholním laikem, protože jeho matka byla indiánka.

Po návratu do Asunciónu mu bylo na žádost civilní správy a rektora jezuitů svěřeno poslání vydat se hledat dominikánského řeholníka, který byl na začátku roku 1594 zajat domorodými obyvateli kmene Paraná z Yahapety v oblasti Caazapá, kde probíhalo rozsáhlé povstání proti Španělům. Tento řeholník převážel důležité dokumenty pocházející z Královské audience a od španělského krále.

Před odchodem se vyzpovídal svému příteli bratru Gabrielovi a vydal se na cestu se třemi domorodci, kterým se později podařilo uprchnout a vypovědět, co se stalo. Do cíle dorazil v červnu 1594, kde zjistil, že dominikánský bratr byl popraven.

Domorodci jej rychle zajali, zbavili ho koně i šatů a přivedli před náčelníka. Pověsili ho a udeřili do hlavy kyjem, poté ho obětovali podle vlastního rituálního kanibalistického obřadu. Nejprve mu nabídli nápoj před obětí nazývaný čiča, který bratr Juan Bernardo odmítl, protože obřad považoval za pohanský a modlářský. Následně mu vyňali srdce, a když stále bilo, obávali se pomsty jeho ducha, protože oběť „stále hovořila s Bohem“. Jeho ostatky proto nechali nepohřbené a rituál nedokončili.

V době těchto událostí mu bylo pouhých 24 let.

Proces svatořečení Proces byl zahájen roku 1864, ale nebyl dokončen. K obnovení procesu došlo roku 1998, kdy opět nebyl uzavřen a roku 2015 byl z iniciativy Řádu menších bratří proces zahájen potřetí.

Odkazy Reference

Externí odkazy The Hagiography Circle

Kategorie:Muži Kategorie:Služebníci Boží Kategorie:Františkáni Kategorie:Misionáři Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Narození v 16. století Kategorie:Narození v Brazílii Kategorie:Úmrtí 2. června Kategorie:Úmrtí v roce 1594 Kategorie:Úmrtí v Paraguayi