Thrácká svatyně v Tatulu, vesnici v obštině Momčilgrad v Kardžalijské oblasti na jihu Bulharska, je významná historická a kulturní památka na území starověké Thrákie. Tatulská svatyně. které se také přezdívá Orfeova svatyně, zaujímá mezi podobnýmii památkami náboženské a pohřební architektury unikátní místo.Archeologická lokalita, označená jako „Skalní svatyně - lokalita „Kamenna glava“ (Kaja baši) – 0,3 km jižně od lokality „Věžica“ byla dne 21. prosince 1989 pod číslem 5892 zapsána jako bulharská kulturní památka.
Historie Thrácká svatyně v Tatulu byla poprvé popsána bulharským vlastivědcem Nikolou Ivanovem v roce 1933. V roce 1940 lokalitu navštívil archeolog Vasil Mikov a vyslovil domněnku, že by se zde mohlo nacházet thrácké pohřebiště.vlevo|náhled|Mapa starověké Thrákie, vytvořena Abrahamem Orteliem v roce 1585 Na základě nejnovějších archeologických nálezů se odhaduje, že nejstarší stopy lidské činnosti v této oblasti pocházejí z doby kolem roku 4000 př. n. l., respektive z přelomu pátého a čtvrtého tisíciletí př. n. l., tj. z eneolitu. Vychází se přitom ze závěrů, k nimž dospěli bulharští archeologové pod vedením Nikolaje Ovčarova, kteří v letech 2004–2009 u Tatulu prováděli rozsáhlé vykopávky. Lokalita byla klasifikována jako typ megalitických svatyní, pocházejících z období paleo-balkánské antiky.
Podle názoru archeologů toto místo mohlo sloužit jako svatyně i hrobka vlivného thráckého vůdce, který byl po své smrti uctíván jako božstvo. V té souvislosti bývá zmiňován mýtický thrácký král Rhesus, vládnoucí v oblasti Rodop, který byl aktivním účastníkem Trojské války na straně Trójanů a u Tróje byl zabit.Zároveň je tato lokalita spojována s kultem Orfea, významné postavy starověké thrácké mytologie.Teorii o tom, že na skále u Tatulu bych pohřben bájný Orfeus, rozvinul v 80. letech 20. století profesor Ivan Venedikov, který ve svých závěrech vycházel mj. z děl řeckého spisovatele a cestovatele Pausania a z prací papeže Konona, jenž byl thráckého původu. Podobně se i N. Ovčarov domníval, že sarkofág, krytý kamenným obloukem, je místem Orfeova hrobu, ovšem jiní bulharštíé archeologové tomuto názoru oponovali. náhled|Informační tabule u svatyně Vykopávky odhalily přibližně tři desítky hliněných oltářů, různé kultovní předměty a další artefakty z 19. až 11. století př. n. l. Mimo jiné zde byla objevena modla z doby železné v podobě nahé mužské postavy. V období mezi 4. až 1. stoletím př. n. l. byla kolem kopce postavena kamenná zeď a posléze zde byl vybudován chrám.
V pozdějších letech byl náboženský komplex rozšířen a vznikly zde další stavby, včetně budov z 2. až 3. století n. l. Na přelomu 4. a 5. století n. l. tato lokalita pařila místnímu vládci, který zde nechal vybudovat obrannou věž. V průběhu staletí zdejší oblast postihla dvě velká zemětřesení – jedno ve 12. století př. n. l. a druhé ve 14. století n. l. Středověké osídlení lokality, jehož součástí byl i křesťanský kostel, který později zcela zanikl, se nacházelo na poli pod svatyní.
Popis V Bulharsku se největší koncentrace skalních svatyní nachází právě v Kardžalijské oblasti. Jen v obštině Momčilgrad, která je na archeologické nálezy nejbohatší, je registrováno přes sto starověkých posvátných a kultovních míst. Této oblasti se proto někdy přezdívá „Rodopské Stonehenge“.
Svatyně u Tatulu se nachází v centrální části Rodop na vyvýšeném místě zvaném „Kaja baš“ (turecky „Kamenná hlava“) v nadmořské výšce kolem 380 metrů jižně od obce Tatul, konkrétně asi 300 metrů od její osady Věžnica.Správní středisko obštiny Momčilgrad leží od Tatulu zhruba 11 km vzdušnou čaroou směrem na západ.
Lokalitě dominuje skála, přetvořená do tvaru komolého jehlanu či pyramidy, v níž se nacházejí dva sarkofágy, upravený prostor pro oltář a tři metry hluboká studna (cisterna). Skála byla do současné podoby uměle opracována, ve skalách jsou různé výklenky a schodiště.
Kultovní místo u Tatulu bylo s největší pravděpodobností také centrem pro pozorování východu a západu Slunce v určité dny v roce. Například na jižním úpatí tatulské „pyramidy“ je zvláštní 2,5 metru dlouhá skalní štěrbiny, která působí jako zaměřovač slunečního paprsku při východu Slunce v době rovnodennosti. Hlavní osa sarkofágu na vrcholu skály směřuje k východu Slunce během zimního slunovratu. Na skále jsou i další místa, uzpůsobená pro astronomická pozorování. Během vykopávek v letech 2004 – 2007 byly nalezeny unikátní hliněné předměty související se solárním kultem – tři kola coby součásti nebeského vozu a část zlaté masky.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Perperikon Thrácká hrobka ve Sveštari Thrácká hrobka v Kazanlaku
Externí odkazy
Mohylové nekropole ve východních Rodopech (PDF, bulharsky)
Kategorie:Kulturní památky v Bulharsku Kategorie:Kardžalijská oblast Kategorie:Archeologické lokality v Bulharsku Kategorie:Hrobky v Bulharsku