Pevnost Hisarlaka (bulharsky Хисарлъка) je pozdně antická a středověká pevnost na návrší na jižním okraji města Kjustendilu, správního centra stejnojmenné oblasti na západě Bulharska pohlíž hranic se Srbskem a Severní Makedonií. Pevnost Hisarlaka, která byla administrativním, obranným a náboženským centrem regionu od 5. do 15. století, patří mezi nejvýznamnější pevnosti a hrady v Bulharsku. Areál pevnosti je chráněný jako bulharská kulturní památka národního významu. Název náhled|Plánek středověké pevnosti Velbažd (Hisarlaka)Kjustendil, založený Thráky na přelomu 5. a 4. století př n. l.., byl znám v antice pod řeckým jménem Pautalia, od raného středověku pak jako Velbažd (bulharsky Велбъжд; srbsky Велбужд, latinsky Velebusdus). Jméno Velbažd se užívalo i pro zdejší pevnost z počátku 5. století n. l. až do jejího zániku ve století patnáctém. Jméno Hisarlaka je tureckého původu a vzniklo až v době, kdy bylo Bulharsko pod osmanskou nadvládou. Stejně tak i pozdější název Kjustendilu se odvozuje od poturečtěného jména srbského velmože Konstantina Dejanoviće, který jako osmanský vazal vládl ve východní Makedonii ve 14. století.

Historie Od svého vzniku byla pevnost Hisarlaka třikrát poničena a vypleněna. Poprvé se tak stalo po vpádu Hunů pravděpodobně někdy předtím, než se byzantským (východořímským) císařem stal Justinián I..(kolem 482 – 565), který pak za své vlády nechal pevnost obnovit a rozšířit, takže se stala jednou z největších pevností v Byzantské říši.

Podruhé byla pevnost, v té době známá již jako Velbažd, zničena v letech 598–599 n. l., kočujícími Avary a Slovany během tzv. stěhování národů. Pevnost byla poté znovu vybudována a v následujících staletích plnila svou obrannou a bezpečnostní funkci během existence První bulharské říše, k níž byl zdejší region přičleněn v roce 705, a poté i Druhé bulharské říše.

K další výstavbě a rozšíření pevnosti došlo v době vlády prvního bulharského cara Simeona I. Velikého na přelomu 9. a 10. století. Přibyly nové hradby, kasárna pro posádku a další budovy. V roce 1330 se zde odehrála rozhodující bitva u Velbaždu, v níž byli Bulhaři poraženi srbskými vojsky. K definitivnímu zničení pevnosti došlo až v 15. století po vpádu osmanských vojsk.

V areálu byl opakovaně prováděn archeologický průzkum. Například lokalita, kde stávala křesťanská bazilika, byla poprvé prozkoumána v letech 1906–1912 a v roce 2014, tj. o více než 100 let později, byly její pozůstatky restaurovány. Hlavní velká rekonstrukce staveb, dochovaných v areálu pevnosti Hisarlaka, se uskutečnila po roce 2014. Obnova této významné památky byla částečně financována z fondů Evropské unie.

Popis Pevnost se nachází zhruba 0,5 km jižně od centra Kjustendilu uprostřed přírodního parku v nadmořské výšce přibližně 700 metrů na kopci, který se rovněž nese jméno Hisarlaka.Opevnění se rozkládá na ploše 2,12 hektarů a má tvar nepravidelného mnohoúhelníku o rozměrech 117 krát 175 metrů, vymezeného mohutnými hradbami. Po obvodu pevnosti je čtrnáct obranných věží rozdílných tvarů – kruhových, trojbokých, polygonálních i obdélných. Do opevnění vedou dvě brány a pět menších skrytých vchodů. Hlavní a nejširší brána se nachází na východní straně hradeb poblíž hlavní silnice.

Vstupy pro pěší se nacházejí v těsné blízkosti věží, jsou úzké, s žulovým prahem a zevnitř byly opatřené závorou. V závislosti na terénu se šířka pevnostních hradeb pohybuje od 1,60 až do 3 metrů. Původní výška hradeb se odhaduje na 10 metrů, věže byly převážněí 12, některé až 14 metrů vysoké. Při vybudování pevnosti byla použita římská stavební technika, zvaná opus mixtum. Pro tuto techniku je charakteristické smíšené zdivo, sestávající ze střídajících se kamenných a cihlových pásů, spojených maltou, obsahující cihelný prach a úlomky z cihel.

Na terase ve východní části pevnosti, obrácené směrem na sever, stávala raně křesťanská bazilika, které se přezdívalo kvůli jejímu významu „biskupská“. Tato sakrální stavba zde byla postavena pravděpodobně v 6. století za císaře Justiniána I. na místě někdejšího Apollónova chrámu. Bazlika byla zřejmě hlavním chrámem a sídlem biskupa raně křesťanské diecéze Pautálie. Během vpádů cizích bojovníků v 5. a 6. století byl chrám poničen stejně, jako celá pevnost. Po christianizaci Bulharska a přijetí křesťanství ve druhé polovině 9. století byla bazilika přestavěna a zvelebena.

Bazilika byla trojlodní, její hlavní budova (bez apsidy) byla 29,5 metrů dlouhá a 17 metrů široká. Z této stavby však zůstaly jen základy, pouze jižní zeď se dochovala do výše 1,5 metru. Pro výstavbu chrámu byly použity kameny a cihly podobně jako v případě samotné pevnosti. Při stavbě baziliky byl použit také materiál ze staršího pohanského chrámu.

Galerie

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Pevnost Hisarlaka na stránkách Best Castles in Bulgaria (anglicky) Kategorie:Kulturní památky v Bulharsku Kategorie:Pevnosti v Bulharsku Kategorie:Archeologické lokality v Bulharsku Kategorie:Kjustendil Kategorie:Zaniklo v 15. století Kategorie:Postaveno v 5. století Kategorie:Polygonální stavby v Bulharsku