Lyskonoh dlouhozobý (Phalaropus tricolor) je americký slukovitý pták z rodu lyskonoh (Phalaropus).
Výskyt Lyskonoh dlouhozobý je tažný pták. Hnízdí ve vnitrozemských mokřadních stanovištích na západě Spojených států amerických a Kanady, někdy však i v jiných regionech (např. v Texasu, nebo naopak až na Aljašce). Zimoviště se nacházejí zejména v západních a jižních regionech Jižní Ameriky až po Ohňovou zemi. Zimující lyskonozi dávají přednost slaným jezerům, zejména těm v centrálních Andách, menšina z nich však volí i jiné typy vodních biotopů. Hlavní zimoviště se rozkládají v Bolívii, Chile a Argentině. Ptáci se sem stahují v několika vlnách v závislosti na věku a pohlaví, z hnízdišť první odlétají samice, po nich samci a nakonec juvenilové. Na shromaždištích při cestě, jako je Velké Solné jezero ve státě Utah, se během migrace vykrmují a přepeřují stovky tisíc kusů. Hnízdiště lyskonozi opustí kolem června a na zimoviště dorazí v září až listopadu. Zpět na sever se vydávají okolo března. Tah probíhá během noci v početných hejnech.
Popis Lyskonoh dlouhozobý představuje největšího zástupce lyskonohů. Jak již jméno napovídá, oproti ostatním zástupcům svého rodu má rovněž prodloužený zobák. Délka těla činí 22–24 cm, hmotnost samce pak 30–110 g a hmotnost samice 52–128 g. Samice jsou tedy mohutnější než samci, zvlášť nápadný je však jejich obrácený pohlavní dimorfismus ve zbarvení, kdy samci bývají o dost méně výrazní oproti svým samičím protějškům. Samice ve svatebním šatu mají modrošedý hřbet a křídelní krovky, doplněný rezavými odstíny (včetně ramenní peruti); rezavé zbarvení přechází také na krk a přední část hrudi. Zbarvení hlavy se pohybuje v šedých a bílých odstínech, ovšem s výrazným černým pruhem táhnoucím se od zobáku až k hrudi. Dospělci mimo hnízdní sezónu ale mají fádní opeření v šedých a bílých odstínech.
Chování a ekologie vlevo|náhled|Lyskonoh dlouhozobý Lyskonoh dlouhozobý se živí primárně vodním hmyzem a korýši (například žábronožkami rodu Artemia nebo mouchami rodu Ephydra), někdy také semeny. Pro lyskonohy je charakteristický krouživý pohyb ve vodě, při kterém z rozvířené hladiny sbírají různé bezobratlé. U lyskonohů dlouhozobých se však toto chování objevuje méně často; ve vodě se přičemž krmí více samice, zatímco samci a juvenilové si často potravu shánějí také na souši, zejména během migračních zastávek.
Lyskonoh dlouhozobý hnízdí mezi květnem a červnem ve vysoké, husté vegetaci poblíž vody. Nejde o teritoriálního ptáka. Většinou hnízdí v párech, ale až okolo desetiny samic někdy přechází na polyandrický rozmnožovací systém – v takovém případě se do několika dnů od nakladení snůšky začnou dvořit jiným samcům (ti ještě mohou inkubovat předchozí snůšku). Snůška zahrnuje čtyři vejce, inkubace trvá 18–27 dní a zajišťuje ji samec. Lyskonozi mohou klást až tři náhradní snůšky, hnízdní úspěšnost totiž nebývá vysoká: činí asi 12–50 %, někde však klesá až k nulovým hodnotám.
Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2024 pokládal lyskonoha dlouhozobého za málo dotčený druh, především kvůli rozsáhlému areálu výskytu protínajícímu i četné chráněné oblasti, stejně jako kvůli předpokládané početné a stabilní populaci, čítající až 1 500 000 dospělých jedinců. Přesto však určité hrozby existují, zejména ze strany ztráty přirozeného prostředí. Lidským narušováním jsou postižena zvláště některá specifická shromaždiště a zimoviště lyskonohů, jako je Velké Solné jezero, různá slaná jezera Altiplana nebo Gran Chaca.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Slukovití Kategorie:Ptáci Severní Ameriky