Evangelický kostel ve Džbánově u Voděrad v okrese Ústí nad Orlicí je chráněn od roku 2004.
Dějiny sboru Tajní nekatolíci ve Džbánově a okolí přečkali období protireformace a hned po vyhlášení Tolerančního patentu se přihlásili k reformovanému sboru, který se ustavil v nedaleké Sloupnici, a utvořili jeho filiální sbor. První kazatel z Uher Jan Breznay přišel v roce 1782 a do postavení prvního dřevěného tolerančního kostela v roce 1784 kázal do domech. Ve Džbánově působil do roku 1788. I další dva kazatelé Ondřej Akos a Štepán Vasarhely pocházeli z Uher. Samostatný sbor ve Džbánově se ustavil až roce 1880. Po vzniku Československa v roce 1918 vstoupil do Českobratrské církve evangelické, od roku 1997 má sbor název Džbánov – Ústí nad Orlicí.
Původní dřevěná modlitebna podlehla požáru v obci v roce 1879.
V roce 1910 v době působení faráře Bedřicha Horkého byla v obci zakoupena budova staré mlékárny a přestavěna na sborový dům s Masarykovou síní otevřenou v roce 1928.
V roce 1935 byla vybudována nová fara. Její zásadní rekonstrukce se uskutečnila v roce 1979 (ústřední topení, vestavba kuchyně, koupelny, WC). Další úpravy byla prováděny od roku 2003 za finanční podpory státu a řady dárců – výmalba kostela, oprava lavic, kazatelny a generální oprava varhan. Současně byla zbourána stará stodola a na jejím místě postavena garáž.
V letech 1989–1994 byla postavena nová modlitebna, dokončena byla díky obětavosti členů sboru.
Architektura. náhled|Evangelický kostel Současný kostel stojí v centru obce na místě, na kterém stával původní dřevěný kostel vyhořelý v roce 1879.
Se stavbou nového zděného kostela podle projektu choceňského stavitele Karla Havlíčka se začalo v roce 1880, v roce 1881 byla dokončena, stavba trvala půl roku.
Je to jednolodní budova obdélníkového půdorysu bez věže s půlválcovým presbytářem.
Hlavní průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem s půlkruhově zaklenutým vstupem s dřevěnými dvoukřídlými dveřmi s proskleným záklenkem. Hlavní vstup je vsazen do mělkého výklenku. Na nárožích jsou pilastry. Na vrcholu štítu je pískovcový kalich. Nad nárožími jsou pískovcové jehlany. V půlkruhovém presbytáři s lizénovými rámci jsou okna. Severní průčelí budovy má okna čtyři, jižní dvě a vedlejší vchod, všechna okna mají dřevěné rámy a jsou členěna do tabulek. Záklenky v oknech mají skla barevná.
Vnitřní prostor Vnitřní prostor není členěný. Mezi stěnami a stropem je štuková římsa po celé místnosti.
Na kůr s varhanami se vstupuje po dřevěném schodišti. Podlaha je kamenná, v presbytáři zvýšená.
Vybavení interiéru je původní – kazatelna s oboustranným dřevěným schodištěm a nebesy, křtitelnice, lavice, kruchta. Obzvlášť cenné jsou varhany vyrobené roku 1888 varhanářem Janem Tučkem z Kutné Hory.
Hřbitov V obci je hřbitov, který byl založen ještě v době předtoleranční, na němž byli pohřbíváni čeští bratři.
Pomník biskupa Jana Augusty náhled|Pomník Jana AugustyVýchodně od obce na okraji blízkého lesa u křižovatky silnic byl 10. září 1957 odhalen u příležitosti 500. výročí založení Jednoty bratrské pomník jejímu biskupovi Janu Augustovi (1500–1572), který byl 25. dubna 1548 v nedalekém lese dopaden a mnoho let vězněn na hradě Křivoklátě. Od pomníku je rozhled na Krkonoše, Orlické hory a Kunětickou horu.
Památková hodnota Kostel je ukázkou kvalitní architektury tolerančního kostela z poslední čtvrtiny 19. století.
Reference
Literatura ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 150–151. TEPLÝ, František. Obnova kulturního dědictví Vysokomýtska [elektronický zdroj]. Vysoké Mýto: Firma František Teplý – sdružení kamenosochařů Teplý a syn, 2003. 238 stran.
Externí odkazy
Džbánov Džbánov Kategorie:Kostely v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Kostely z 19. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Voděrady (okres Ústí nad Orlicí)