Zámek Hodonín je zaniklé panské sídlo v Hodoníně v Jihomoravském kraji. Původní přemyslovský pohraniční hrad byl v 15. a 16. století přestavěn a získal charakter zámku. Zámecký areál byl od 18. století průmyslově využíván a jeho poslední budovy byly zbořeny počátkem 20. století, kdy je nahradily novostavby tabákové továrny. Hlavní zámecká budova se nacházela západně od Bratislavské ulice, v místě továrního areálu.

Na původním předhradí byl v 17. století postaven nynější hodonínský zámek.

Historie V minulosti historikové předpokládali, že hodonínský hrad patřil do soustavy přemyslovských břetislavovských pohraničních hradů, tedy do doby kolem poloviny 11. století. Měl tak být přímým nástupcem hradiště v Mikulčicích, které tehdy upadalo. Nedostatečné archeologické nálezy z prostoru hradu však jednoznačně nedokládají stavební činnost v této době. Je proto možné, že správní funkci po Mikulčicích převzalo kolem poloviny 11. století nedaleké opevněné hradiště Hrůdy u Petrova, u něhož je z té doby archeologicky prokázáno rozvíjející se osídlení. Tamní život začal stagnovat během první poloviny 12. století a později hradisko zaniklo. Právě tehdy se v písemných pramenech poprvé objevuje zmínka o hodonínském hradu, který byl od Hrůd vzdálen 10 km a který mohl kolem poloviny 12. století převzít od nich jejich správní a strážní funkci.

náhled|Zámecká kaple s raně renesanční klenbou První písemná zmínka o hodonínském hradu (a Hodonínu vůbec) pochází z roku 1169, kdy byl na listině olomouckého údělného knížete Bedřicha pro rajhradský klášter jmenován jako svědek hodonínský kastelán Tvrdiš. Tento příslušník rodu Tvrdišovců se v následujících letech stal kastelánem na hradě Podivín, kterým byl podle jiné listiny již roku 1174. Na ní je uveden i další hodonínský kastelán, Ratibor, snad předek pánů z Deblína. Až do roku 1220 nejsou o Hodonínu dochovány žádné další zprávy, patrně tu však panoval čilý ruch související s kolonizací neobydleného území na moravsko-uherském pomezí.Futák, s. 12–13.

Hodonín byl královským městem a zeměpanským majetkem, jeho hrad byl důležitým správním centrem a ochranným bodem na hranicích s Uherskem. Ve 20. a 30. letech 13. století patřil Hodonín mezi věnné statky královny Konstancie Uherské.Futák, s. 13–14. V roce 1301 se vymřením Arpádovců uvolnil uherský trůn a v srpnu 1301 se na hodonínském hradě uskutečnila schůzka českého krále Václava II. a zástupců uherské šlechty. Po úspěšných jednáních odtud odjel mladý Václavův syn Václav se svou družinou do Uher, kde byl ještě na konci téhož měsíce korunován uherským králem pod jménem Ladislav V.Futák, s. 22. Důležitá diplomatická jednání proběhla v Hodoníně i v roce 1372, kdy zde císař Karel IV. dojednával podmínky sňatku svého syna Zikmunda s Marií z Anjou, dcerou uherského krále Ludvíka I.Futák, s. 26. V 15. století byl Hodonín zastavován šlechticům, v roce 1464 jej získal Jan Kuna z Kunštátu a Boleradic, příslušník boleradické větve pánů z Kunštátu a příbuzný tehdejšího českého krále Jiřího z Poděbrad. Boleradická větev Kunštátů držela město s hradem do roku 1511, kdy ho vyplacením zástavy koupil Vilém II. z Pernštejna. Hodonín se tak z královského města stal městem poddanským. Již v roce 1512 však Vilém přepsal tento majetek na svého zetě Jindřicha z Lipé. Páni z Lipé pak vlastnili hodonínské panství do roku 1594.Futák, s. 31.

náhled|vlevo|Vyobrazení zámku z let 1728–1730 V roce 1605 téměř celý Hodonín vyhořel během nájezdu Bočkajovských hord,Futák, s. 32. pohroma stihla město a zámek i v roce 1623, kdy Hodonín obléhal Gabriel Bethlen.Futák, s. 38–39. Dalšími významnými majiteli hodonínského panství byli Žampachové ze Žampachu (1614–1648).Futák, s. 47. Jindřich Burian Žampach nechal v letech 1643–1644 na předhradí postavit nový zámeček.Futák, s. 41. V letech 1648–1691 vlastnil hodonínské panství Bedřich z Oppersdorfu, který ho následně prodal Janu Adamovi I. z Lichtenštejna.Futák, s. 49. Během první slezské války obsadili v roce 1742 Hodonín Prusové, kteří vyrabovali město i zámek.Futák, s. 53–54. Lichtenštejnové drželi panství do roku 1750, kdy zemřela Marie Antonie z Lichtenštejna a Hodonín zdědil její syn z prvního manželství, Josef Czobor. Vzhledem k jeho špatnému hospodaření a hýřivému životu však byla v roce 1760 na jeho statky uvalena nucená správa. Roku 1762 odkoupil hodonínské panství císař František I. Štěpán Lotrinský a v majetku císařské habsbursko-lotrinské rodiny zůstalo jako soukromý velkostatek až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918.Futák, s. 54.

Až do poloviny 18. století nevedla kolem zámku žádná cesta směrem do Uher. Původní spojnice byla trasována přes předměstí Rybáře směrem ke Kátovu. Teprve v roce 1751 inicioval Josef Czobor, který měl zájem o přímé spojení s lesy směrem k Holíči, stavbu mostu jižně od zámku přes Rybářské rameno a části cesty dále na náspu (ulice Bratislavská). Celou komunikaci přes lužní lesy na moravsko-uherském pomezí do Holíče (pozdější silnice I/51) dokončili až po roce 1762 Habsbursko-Lotrinští coby majitelé panství.

náhled|Tabáková továrna na konci 19. století, uprostřed čtyřkřídlá budova zámku Ve druhé polovině 18. století přestal být hodonínský zámek feudálním sídlem. V 70. letech 18. století si zámecké budovy pronajali bratři Bruberové, kteří zde (před rokem 1774Plaček, s. 274.) zřídili textilní továrnu na zpracování konopí a lnu, zejména pro vojenské využití. Tato etapa však netrvala dlouho. V roce 1783 byl zámek pronajat státu, který sem o dva roky později z Louckého kláštera přestěhoval tabákovou továrnu. Zámek byl značně poškozen při požáru celého města v roce 1802, takže fabrika se musela vrátit zpět do Louky.Futák, s. 58–59. Teprve v roce 1819 koupil zchátralou budovu státní tabákový a kolkovní úřad.Plaček, s. 274–275. Ten ji nechal v letech 1819–1821 zrekonstruovat formou úplné účelové přestavby, aby se sem mohla tabáková továrna vrátit.Futák, s. 58–59.

Poslední části zámku byly zbořeny v roce 1915 a nahrazeny novostavbami tabákové továrny. Dochované zbytky pod terénem byly zničeny na konci 20. století při rozšiřování výrobních podzemních prostor bez archeologického výzkumu,Plaček, s. 13. kdy došlo k vytěžení podzemního zdiva a okolního terénu. To do budoucna znemožnilo archeologický průzkum případných zachovaných zbytků zámku.Plaček, s. 63. Provoz tabákové továrny byl ukončen v roce 2005,Plaček, s. 62. areál zůstal nadále průmyslově využíván.

Popis Hodonínský hrad byl postaven na západním ostrově, jednom ze tří ostrovů, které v místě pozdějšího města vytvořila řeka Morava se svými vedlejšími rameny. Mírně vyvýšená poloha (přibližně 2,5 m), obtékaná ze severu hlavním ramenem Moravy (nyní vedlejší rameno Stará Morava) a z jihu vedlejším Rybářským ramenem (později zaniklým; jeho zbytkem je vodní plocha Lavor), byla dostatečná i pro ochranu před povodněmi. Předhradí s hospodářským zázemím se nacházelo na severním ostrově, který byl od hradního ostrova oddělen tehdejším hlavním ramenem Moravy.Plaček, s. 11–13.

náhled|Půdorys přízemí zámku na přelomu 19. a 20. století Původní dřevohlinité přemyslovské hradisko snad zabíralo území vymezené pozdějším renesančním opevněním, tedy přibližně ovál o osách 150 m a 120 m. Pravděpodobně za Konstancie Uherské došlo v první polovině 13. století k přestavbě na kamenný hrad. Ten měl patrně podobu lichoběžníkového opevněného jádra se zalomeným východním bokem, tedy půdorys, který zůstal zachován až do 20. století. V jihovýchodním rohu asi stála mohutná obytná věž či věžový palác a při západní části severní hradby podélný palác (ten mohl vzniknout případně až ve druhé polovině 13. století).Plaček, s. 63–64. Ve druhé polovině 15. století proběhla za pánů z Kunštátu pozdně gotická přestavba hradu, během níž vznikla obvodová zástavba jádra po celé jeho severní a východní straně. Všechna tato palácová křídla byla podsklepena středověkými sklepy. Z té doby patrně také pocházely dvě nárožní věžice na severní straně.Plaček, s. 63–64.Plaček, s. 126. Kunštátskou přestavbu dokončili páni z Lipé krátce po zisku panství v roce 1512. Asi ve druhé polovině 16. století nechali majitelé postavit arkádový ochoz v severní a východní části nádvoří. K celkové přestavbě na plnohodnotné renesanční zámecké sídlo však nedošlo, neboť pro pány z Lipé byl hlavním sídlem zámek v Moravském Krulově a stávající stav hodonínského zámku byl pro úředníky spravující panství dostatečný.Plaček, s. 143. Nad průjezdem na nádvoří v severním křídle byla v neznámé době (možná již počátkem 16. století) postavena věž. Křídla jižní a západní bez sklepů byla mladšími konstrukcemi.Plaček, s. 63–64.

náhled|vlevo|upright=0.9|Mapa zámku s renesančním opevněním (1720) Na začátku 17. století byl samotný zámek opevněný příkopem a zemními bastiony a kurtinami, v severní části opevnění stála zděná brána s mostem přes příkop. Most vedl na zemní ravelin, přes který směřovala přístupová cesta dále po mostě přes Moravu na severní ostrov.Plaček, s. 162.Plaček, s. 190. Patrně v roce 1643, kdy Jindřich Burian Žampach přestavoval zámek, vznikly na východní straně dvě zděné bašty a zděné opláštění části zemního náspu (doloženo v roce 1691). Ačkoliv východní zděná část vnějšího opevnění přetrvala až do 19. století (doložena je v roce 1830),Plaček, s. 274. většina fortifikací byla zbořena ve druhé polovině 18. století; zachycena jsou ještě na prvním vojenském mapování ze 60. let 18. století.

Za Lichtenštejnů došlo v roce 1744 ke stavebním úpravám vstupní části zámku, který si do té doby v podstatě ponechával podobu z doby pánů z Lipé. Věž nad průjezdem získala barokní helmici a stala se dominantou nejen zámku, ale i celého města.Plaček, s. 240.

V roce 1802 byl zámek poškozen při požáru města a v následujících letech chátral. V letech 1819–1821 byl kompletně přestavěn pro účely obnovené tabákové továrny. Část budov měla být zbořena, nově byla postavena dvě tovární křídla jižně od zámku. Během průmyslového provozu v 19. století vznikaly kolem přestavěné zámecké budovy tovární novostavby. Počátkem 20. století došlo k odstranění východního křídla (včetně přilehlých částí severního a jižního křídla), místo kterého byla podél pozdější Bratislavské ulice postavena nová budova. Zbytek zámecké budovy (západní křídlo a většina severního a jižního křídla) byl zbořen v roce 1915, rovněž ho nahradila nová tovární budova rovnoběžná s Bratislavskou ulicí.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Stavby v Hodoníně Kategorie:Renesanční zámky v okrese Hodonín Kategorie:Zaniklé zámky v okrese Hodonín