Dobřichovický most překonává Berounku v Dobřichovicích jako pokračování ulice Palackého v hlavní, levobřežní části města k Tyršově ulici v pravobřežní části zvané Brunšov, kde se nachází i nádraží. Od rekonstrukce je po něm vedena pouze místní komunikace, silnice III/11510 je zakončena na křižovatce před mostem. Spor o mýtné na tomto mostě v roce 2001 řešil nálezem ústavní soud a jde o jeden z nejvýznamnějších novodobých judikátů o rozsahu obecného užívání pozemních komunikací v České republice.
Historie Přívoz Historicky zde dopravu zajišťoval přívoz.Most (Dobřichovice, Česko), Středočeská knihovna v Kladně Roku 1862 vznikla na pravém břehu železniční trať s nádražím.
První most Stavba ocelového mostu podle plánů stavitelů Emila Prucknera a M. Dusila byla zahájena 15. července 1896. 18. července 1897 byl jako most Františka Josefa slavnostně otevřen, vysvětil jej velmistr řádu křižovníků PhDr. Václav Horák. Most byl široký 5 metrů a neměl chodníky.
Most byl postaven nákladem obce Dobřichovice. Od roku 1899 do roku 1943 se zde vybíralo mýto, a to nejen za přejezd mostu motorovými vozidly, ale i za přejezd koňskými nebo kravskými potahy, za přechod pěšími, za hnaná zvířata, za použití ručních vozíků atd. Z vybraného mýta obec splácela úvěr, který si v roce 1896 na stavbu mostu vzala.V. Kratochvíl: Dobřichovice si připomněly most, iDOBNET, 20. 11. 2011, Stefan, V. Kratochvíl, dobřichovické Informační listy V roce 1941 most poškodila povodeň s ledochodem. V roce 1941 most poškodila povodeň s ledochodem.
Během 2. světové války byl most zestátněn a převeden pod správu silnic, pod níž chátral, protože nedostával ani základní údržbu, a svými parametry přestával vyhovovat rostoucímu provozu. V roce 1989 a na jaře 1990 se v mostovce objevily díry, kterými byla vidět voda v řece, byly pořízeny statické a další posudky, nosnost mostu snížena nejprve na 5 tun, pak na 3 tuny, zakázán vjezd nákladních aut a v létě 1990 byl úplné uzavřen kvůli riziku samozřícení. Z důvodu kritického stavu byl most roku 1990 stržen, rozřezán a odvezen do šrotu. Odstranila jej silniční správa, tedy tehdy zřejmě byl ještě součástí silničního tahu.
Provizorní most V létě 1991 postavila správa silnic na původních pilířích vojenský provizorní most typu TMS. Byl jednopruhový, střídavý provoz byl řízen světelnou signalizací. Most byl schválen nejprve na dva roky, pak bylo povolení prodlouženo o další dva roky a nakonec bylo obci oznámeno, že životnost provizoria skončí v roce 1997 a bude bez náhrady odstraněno, problém přemostění Berounky přenesly státní orgány na obec, jednání obce na ministerstvech, na okresním úřadě atd. k ničemu nevedla. Provizorní most zde stál v letech 1991–1995. Dnem 1. března 1996 byla zahájena demontáž.
Nový most V roce 1994 ing. Petr Kaplan navrhl postavit nový most jako rekonstrukci mostu starého, s využitím původních pilířů bez změny nivelety, ale s větší šířkou a s chodníky na obou stranách mostu. Toto řešení schválilo nejtěsnější většinou 8:7 zastupitelstvo obce se závazkem, že investorem stavby nebude stát, ale obec. Objednala si u Top Con servis s.r.o. projektovou dokumentaci, která byla schválena Českými drahami i Povodím Vltavy. V lednu 1996 byla jako dodavatel stavby vybrána firma Brex s.r.o. z Liberce, která most postavila v dohodnutím termínu bez navýšení dohodnuté ceny.
Stavba nového mostu na původních pilířích, začala roku 1995, resp. 1. března 1996. Ocelovou mostní konstrukci vyrobila DT mostárna s.r.o. v Prostějově, montovala ji parta montérů Hutních montáží Ostrava na konstrukci postavené vedle mostu. 30. srpna 1996 dva velké jeřáby prostřední obloukový díl mostu zvedly a usadily na pilíře. K oblouku byla přisazena obě krajní pole, následovala betonáž mostovky, montáž chodníků, veřejného osvětlení, izolace a nátěry. Slavnostně otevřen byl most 30. listopadu 1996. Do konstrukce mostu byla vložena schránka se vzkazem pro další generace, která dokumentuje život v obci na konci 20. století a obsahuje mnoho dokladů. Každoročně poslední sobotu v listopadu se na mostě a kolem koná shromáždění občanů se slavnostním ohňostrojem, tato tradice byla zahájena při slavnostním otevírání mostu.
Celkový náklad na stavbu mostu byl 28,5 milionů Kč, z čehož stát přispěl dotací ve výši 10 milionů, zbylých 18,5 milionů Kč platila obec z vlastních financí. Měla našetřených 8,5 milionů Kč a na 10 milionů Kč si vzala úvěr u České spořitelny, který během dalších čtyř let celý splatila.
Most podle projektu architektů Petra Dobrovského a Alexandra Kurzse na upravených původních opěrách a pilířích má konstrukci s horním obloukem a chodníky vně oblouků.
Spor o mýtné Obec Dobřichovice (městem je od roku 2006) na novém mostě na základě obecní vyhláškyobecně závazná vyhláška obce Dobřichovice č. 1/97 ze dne 3. dubna 1997, novely ze 16. září 1998, 10. února 1999 a 25. listopadu 1999 od počátku vybírala za průjezd mýtné. Za celodenní povolení se platilo za osobní automobil 10 Kč, za „ostatní motorová vozidla“ 20 Kč, roční povolení pro osobní automobil stálo 400 Kč, později 500 Kč (sezonní od 1. května až 30. září 250 Kč), pro ostatní 1000 Kč, později 1200 Kč.
Vjezd na most v době od 6 do 20 hod. byl zakázán dopravní značkou "Zákaz vjezdu", tj. v noci byl vjezd bezplatný. „Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obce“ se vybíral „za vydání povolení k vjezdu na most“.
Jednodenní poplatek byl splatný při jízdě ve směru z Palackého ulice před vjezdem na most a při jízdě ve směru z Tyršovy ulice po přejezdu mostu na označeném místě. Nebude-li poplatek zaplacen, nebyl vjezd na most povolen. Z důvodu zachování plynulosti silničního provozu bylo možno povolit odklad zaplacení poplatku do 15 dní od vjezdu na most. Dlouhodobě poplatky se platily na obecním úřadu v úředních hodinách.
Pěší a cyklisté použití neměli omezeno, motocyklisté byli od poplatku osvobozeni. Od poplatku byly osvobozeny osoby v označených vozidlech přepravujících osoby se ZTP, řidiči motorového vozidla s trvalým pobytem v obci Dobřichovice, bylo-li jim vydáno časově neomezené povolení, na něž nebyl právní nárok, Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR, Civilní ochrana ČR, Správa a údržba silnic, České dráhy - správa dopravní cesty, organizace zabezpečující rychlou zdravotnickou pomoc, organizace zabezpečující havarijní a pohotovostní službu elektrických rozvodů, plynu, telefonu, vody a kanalizace a provozovatelé pravidelné linkové autobusové přepravy, řidiči motocyklů a fyzické osoby, které mají trvalý pobyt nebo vlastní nemovitost ve vybraném místě, kam je jinak vjezd zakázán, osoby jim blízké podle 116 občanského zákoníku, manželé těchto osob a jejich děti.
Výnos z mýtného činil ročně asi 1,5 milionu Kč. Celkem za 4 roky obec na mýtném vybrala asi 10 milionů Kč.Iva Špačková: Praha před 85 lety přestala vybírat mostné. Ani v krizi ho Česko neobnoví, iDnes.cz, 22. 1. 2010
Na poplatky si někteří obyvatelé okolních obcí stěžovali u okresního úřadu Praha-západ a jeho přednosta Jaroslav Maršík dospěl k závěru, že vybírání mýtného je nezákonné, rozhodnutím ze dne 3. února 2000 (čj. KP-68/S-7/2000) výkon vyhlášky pozastavil s odůvodněním, že most je součástí místní komunikace.
V odborných vyjádřeních Ministerstvo financí ČR uložení poplatku za přejezd mostu považovalo za rozporné s principem obecného užívání komunikací, Ministerstvo vnitra ČR umístění dopravní značky "zákaz vjezdu" na mostě pokládá za nesprávné, protože je důvodný předpoklad, že most byl postaven právě za účelem přejezdu přes řeku a že zavedení poplatku za takový přejezd je ve své podstatě skrytým mýtným, které však současný právní řád – s výjimkou zpoplatnění vyznačených úseků dálnic a rychlostních silnic – nezná. Ministerstvo dopravy a spojů pokládá most za součást místní komunikace, jejíž užívání je zásadně bezplatné, a poplatek za přejezd mostu není zahrnut do taxativního výčtu jiných druhů poplatků za zvláštní užívání komunikace.
Obec argumentovala tím, že most rekonstruovala vlastním nákladem, že vyhláškou uplatnila své právo na samosprávu, že dopravní značení stanovila se souhlasem policie, že zavedením poplatku je sledována regulace dopravy v centru obce, která je výletním a rekreačním místem s rekreačními chatami a objekty, a že nevybírá mýtné, ale pouze poplatek za povolení k vjezdu, podobně, jako se v některých městech platí například za vjezd na náměstí, což předpisy umožňují.
Ústavní soud konstatoval, že poplatek je skrytým mýtným, pro které v českém právním řádu není zákonné opory, a vyvodil, že most přes řeku, navazující v obou směrech na pozemní komunikaci, nelze takto z obecného užívání vyloučit a nelze jej považovat za „vybrané místo“ podle zákona o místních poplatcích. Ústavní soud v roce 2001 rozhodoval v plénu a nálezem vyhlášku zrušil s tím, že poplatek za průjezd je v rozporu se zákonem bez ohledu na to, jakými náklady a z jakých peněz byl most postaven.Luděk Navara: Ústavní soud vzkazuje: Žádné mýtné!, iDnes.cz, 11. 7. 2001Pl. ÚS 23/2000, Nález ÚS ze dne 11.07.2001, Zrušení článku 5 obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích obce Dobřichovice, datum vyhlášení 11. 7. 2001 Nález bez odůvodnění vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 269/2001 Sb.
Místostarosta Dobřichovic Petr Kaplan v lednu 2010 uvedl, že mýtné bylo dobré, pomohlo obci splatit půjčku a regulovat dopravu a pokud by to šlo vrátit, hned by do toho šli znovu.
Dopravní kontext Ačkoliv zajišťuje spojení silnice III/11510 na pravém břehu se silnicí II/115 na levém břehu, patří městu a nese pouze místní komunikaci. Silnice III/11510 od Řitky a Všenor končí na křižovatce před železničním přejezdem, propojení přes most a ulici Palackého není zařazeno do silniční sítě.Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace), ŘSD, přístup 23. 2. 2026
V Dobřichovicích 570 m níže po proudu a blíže nádraží stojí od 70. let ještě lávka pro pěší, v roce 2003 byla nahrazena novou.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Václav Kratochvíl: Dobřichovický most, Dobřichovice, J. Neubert, 1996, 38 stran, publikace vydána u příležitosti otevření nového mostu v Dobřichovicích dne 30. 11. 1996, brožovaná bez ISBN
Kategorie:Mosty přes Berounku Kategorie:Stavby v Dobřichovicích Kategorie:Doprava v Dobřichovicích Kategorie:Silniční mosty v okrese Praha-západ