Hermann Bordolo von Boreo (12. ledna 1835 Lvov – 7. května 1913 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1854 a zúčastnil se několika válek. U různých jednotek později sloužil řadu let v Čechách a na Moravě. V závěru kariéry byl divizním velitelem v Haliči a v roce 1894 odešel do penze v hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Bordolo von Boreo udělený při nobilitaci v roce 1853 (Sbírky Rakouského státního archivu Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Benátek připomínané již ve 13. století, narodil se ve Lvově jako starší syn generála Johanna Bordola (1792–1857).Johann Baptist Bordolo von Boreo in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné onlineOttův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 372 (heslo Jan Bordolo rytíř z Borea) ISBN 80-7185-089-6Hermann Bordolo von Boreo na webu geneanet.org dostupné online Do armády vstoupil v osmnácti letech jako poručík u 24. pěšího pluku, zároveň byl pobočníkem u velení 12. armádního sboru v Sedmihradsku, kde tehdy působil jeho otec (1855). Později sloužil u 20. pěšího pluku,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 218 dostupné online v roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a získal hodnost nadporučíka. Následně byl již jako kapitán důstojníkem u 67. pěšího pluku v Prešově,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 264 dostupné online u této jednotky byl v roce 1869 povýšen na majora a mezitím byl účastníkem prusko-rakouské války (1866).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 310 dostupné online Několik let strávil u 1. oddělení na ministerstvu válkyKais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 71 dostupné online a v roce 1875 získal hodnost podplukovníka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 73, 153 dostupné online
V roce 1878 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 8. pěšího pluku v Jihlavě (1878–1883).Přehled velitelů 8. pěšího pluku na webu valka.cz dostupné onlineVelitelé pluků c. k. armády v roce 1879 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 127 dostupné online K datu 1. listopadu 1883 získal hodnost generálmajora a převzal velení 20. pěší brigády v Hradci Králové (1883–1887).Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 122 dostupné online Ke dni 1. listopadu 1888 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem 30. pěší divize v rámci 11. armádního sboru ve Lvově.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 225 dostupné online Na této pozici setrval do roku 1894, kdy byl v hodnosti titulárního polního zbrojmistra odeslán do penze (1. listopadu 1894).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 19 dostupné online
Po odchodu do penze žil nějakou dobu v Českých Budějovicích,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 146 dostupné online později se usadil ve Štýrském Hradci,Ruhestands Schematismus des österreichisch-ungarischen Armee 1906; Vídeň, 1906; s. 19 dostupné online mimo aktivní službu později získal ještě hodnost generála pěchoty (15. listopadu 1908).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 184 dostupné online Jeho posledním bydlištěm byla adresa Gartengaße 28 ve Štýrském Hradci, kde zemřel 7. května 1913 ve věku 78 let.Grazer Volksblatt 9. května 1913; s. 8 Štýrský Hradec, 1913; dostupné online
V roce 1868 se oženil s Hedwig Ungerovou, jejich jediný syn Johann (1869–1938) sloužil také v armádě, za první světové války byl povýšen na plukovníka (1915) a po rozpadu monarchie sloužil ve vojsku Rakouské republiky.
Hermannův mladší bratr Johann (1837–1902) byl také vysokým důstojníkem c. k. armády a v roce 1894 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul rytíře s predikátem Ritter von Boreo, který získal otec v roce 1853.Nobilitační diplom rodiny Bordolo von Boreo na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Po odchodu do penze požádal v roce 1895 o udělení titulu svobodného pána, což bylo ale zamítnuto.Žádost Hermanna Bordola o baronský titul na webu Rakouského státního archivu dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1884) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1891) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1894) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo)
Odkazy Reference
Literatura Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter; Brno, 1870; s. 33–35 dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 12. ledna Kategorie:Narození v roce 1835 Kategorie:Narození ve Lvově Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži