Měšťanský dům čp. 105 stojí na jižní straně Masarykova náměstí v Třeboni. Zůstalo zachováno asi ještě renesanční jádro z druhé poloviny 16. století. V klasicistním stylu byl dům upravován v 19. století, následně ještě novodobě v druhé polovině 20. století. Dvorní snad klasicistní objekt je s domem propojen pavlačí. Počátkem dvacátých let jednadvacátého století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce objektu. Dům je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka. Od roku 1976 je součástí městské památkové rezervace Třeboň. Je uveden ve výčtu kulturních památek navrhované krajinné památkové zóny UNESCO – Třeboňská rybniční krajina.

V roce 2016 byl stav objektu na základě stavebně historického průzkumu vyhodnocen jako havarijní. V letech 2017–2021 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a konverzí na multifunkční kulturní centrum, které dnes veřejnost zná pod názvem Třeboň 105. Projekt rekonstrukce Třeboně 105 byl v roce 2020 nominován na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, která oceňuje a vyzdvihuje zdařilé památkové konverze.

Historie Třeboně 105 Dům stojí na parcele, která odráží středověký lokační plán města ze 13. století. Ačkoliv současná podoba fasády nese prvky baroka a klasicismu, stavebně historický průzkum prokázal, že jádro domu je renesanční a pochází z druhé poloviny 16. století, tedy z období rozkvětu města za vlády Viléma z Rožmberka. 16. a 17. století První písemná zmínka o objektu pochází z roku 1589, kdy je v archivních knihách zaznamenán prodej domu pekaře ŘíhyStátní oblastní archiv v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, sign. IB 5AS 5d; citováno ze stavebně-historického průzkumu. K prodeji došlo z nařízení třeboňského purkmistra kvůli Říhovým dluhům a dům byl již tehdy popisován jako zpustlý.

V roce 1670 zakoupil dům postřihač Bernard Eisschil (též Eisenschil) za 600 kop míšeňských. Za jeho vlastnictví dům zasáhly dvě významné události: Dne 10. července 1680, kdy císař Leopold I. prchal s dvorem před morovou epidemií z Čech do Lince, poskytl dům ubytování části císařského doprovodu. Dle dochovaných záznamůSOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, sign. IB 4A 1; citováno ze stavebně-historického průzkumu zde noc strávil komorník císařovny Eleonory Magdaleny, její dveřník a císařský poštovní posel. Ve stájích byli ustájeni koně nejvyššího hofmistra. Druhým zásadním momentem, který se vepsal do historie domu je velký požár v roce 1686, který zničil střechu, krov i celé horní patro. Z původní stavby se zachovala pouze dolní světnice s komorami, což vedlo k zásadní barokní přestavbě domu.

18. století V roce 1710 prodal Bernard EisschilSOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, sign. IB 4E 31; citováno ze stavebně-historického průzkumu dům knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu za 1000 zlatých. Kníže objekt zakoupil jako služební byt pro svého vrchního lovčího Jana Zikmunda Dreschera z Cadanu. Po Drescherově smrti zde bydlel kontribuční písař a později polesný Jan Lepší. V roce 1781 město zasáhl další rozsáhlý požár, při kterém v domě vyhořely čtyři světnice. Objekt byl následně v roce 1786 ve veřejné dražbě prodán – koupil jej měšťan a punčochář Michal Brunner.

19. a 20. století V průběhu 19. století, kdy se majiteli stali mydláři (rodina Metzových) a později holiči (rodina Karlovských), prošel dům řadou utilitárních úprav, které jsou doloženy v pozůstalostních spisech. V roce 1838 bylo dvorní stavení (původně stáje) zvýšeno o první patro, v roce 1872 byla přistavěna pavlač spojující přední a zadní dům a došlo k částečnému zazdění loubí, aby zde mohl být obuvnický krám. Na začátku 30. let 20. století 1932 nechala majitelka Barbora Šťastná vybourat část historických kleneb v loubí a nahradit je ocelovými nosníky za účelem zřízení velkého výkladce obchodu.

Ve druhé polovině 20. století byl dům využíván k bydlení, ale pro nedostatečnou údržbu postupně chátral. V roce 2016 byl stav krovů a stropních konstrukcí vyhodnocen statikem jako havarijní.

Architektura Dům představuje typický příklad třeboňského měšťanského domu na původní gotické parcele. Areál se skládá z hlavního uličního domu, vnitřního dvora s pavlačí a zadního hospodářského stavení.NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, Průzkumy, posudky, zprávy, PD 10916, Hanzlíková, Hana, Woletz, Jan, Kalátová, Marie, Korb, Alexander, Ing., Stavebně historický průzkum, Masarykovo nám. č. p. 105, Třeboň, 2016.

Průčelí do Masarykova náměstí je jednopatrové, s třemi okenními osami. Fasádě dominuje pozdně barokní štít s volutovými křídly, který je ve vrcholu zakončen trojúhelným tympanonem. Okna v patře jsou zdobena šambránami s uchy a suprafenestrami. V parteru se nachází zbytek loubí, které bylo v minulosti částečně zazděno, ale během rekonstrukce v roce 2020 byly v interiéru, kde se nyní nachází Bistro 105, odhaleny a prezentovány původní kamenné sloupy.

Do objektu se vstupuje skrze průjezd zaklenutý valenou klenbou. Hlavní síň (mázhaus) v přízemí je zaklenuta renesanční hřebínkovou valenou klenbou s lunetami. Do prvního patra vede vřetenové schodiště, je zde hlavní hala (horní mázhaus) s plochým stropem s fabionovou římsou. V některých místnostech se dochovaly stropy se štukovou výzdobou (zrcadla, profilované rámy). Nad prvním patrem je historický krov, který pochází pravděpodobně z obnovy po dalším požáru v roce 1857.

Rekonstrukce a konverze Třeboně 105 Na základě stavebně historického průzkumu a archivních rešerší byla v roce 2017 zahájena generální rekonstrukce podle návrhu architektonického studia Labor13. Práce trvaly do roku 2021.

Architektonický koncept, označovaný autory jako syntetická metoda, je založen na oddělení historických prvků od novodobých vstupů. Zatímco historické konstrukce (klenby, omítky, krov) byly restaurovány tradičními metodami, nové funkční prvky (schodiště, lávky, divadelní technologie) jsou provedeny z černé oceli a tahokovu, a je tak přiznána jejich soudobost.https://www.labor13.cz/projekty/1115-trebon-105/

Současné využití Provozovatelem aktivit je Spolek stopět, jehož misí je kultivace společenského dění v regionu a propojování profesionální umělecké scény s místní komunitou. Dramaturgie se zaměřuje na nemainstreamové formy umění a propojuje čtyři hlavní oblasti:

Galerie 105 – Výstavní prostor v první patře a podkroví domu, který se zaměřuje zejména na současné výtvarné umění site-specific instalace. Divadlo 105, Biograf 105 a Koncerty 105 – Dvůr mezi předním a zadním domem funguje jako letní open air scéna s variabilním jevištěm, které umožňuje propojení interiéru s exteriérem. Prostor je vybaven mobilní LED stěnou využívanou během promítání, divadelních představení i koncertů. V zimních měsících se divadelní představení a koncerty přesouvají do průjezdu domu, kde funguje komorní klubová scéna Mezi vraty. Biograf 105 mimo sezonu funguje v podkroví Galerie 105 ve formě klubového kina. Bistro 105 – Součástí konceptu je i gastronomický provoz v parteru domu. Festival VIDINY – Platforma pro současné vizuální umění.

Reference

Kategorie:Domy v Třeboni Kategorie:Renesanční domy v Česku Kategorie:Kulturní památky v Třeboni