Johannisberg je výrazný hřeben náhorní vápencové plošiny Wöllmisse východně od Jeny. Spolu se sousedními severními masivy Kernberge a Hausberge tvoří jihovýchodní část středního údolí Sály. Jeho strmé svahy jsou tvořeny více než 100 m silnou vrstvou mušlového vápence, z něhož vystupuje několik vápencových lavic.
Na strmém svahu směrem k údolí Saale severně od čtvrti Alt-Lobeda se nacházejí pozůstatky dvou významných opevnění z pozdní doby bronzové a raného středověku. Díky několika archeologickým vykopávkám a nálezům od 70. let 19. století patří mezi několik málo prozkoumaných opevnění z těchto období v Durynsku. Z archeologického a historického hlediska je zvláště zajímavý raně středověký hrad. Vzhledem k jeho poloze přímo na východním břehu Saale bylo a je jeho datování a interpretace spojeno s úvahami o politicko-vojenské východní hranici Franské říše. Vede se debata o tom, zda se jednalo o opevnění nezávislých slovanských vládců, nebo zda bylo postaveno teprve za franské vlády v druhé polovině 9. století v souvislosti se zřízením limes sorabicus. Četnost nálezů je poměrně nízká, a tak se teorie opírají zejména o analýzy politické situace raného středověku.
Opevnění vpravo|náhled|Strmý svah vápencového skaliska vpravo|náhled|Plán opevnění z roku 1957 Raně středověké opevnění na Johannisbergu sestávalo z mohutné dřevěné a zemní konstrukce, která uzavírala celou šířku výběžku, s kamennými zdmi na vnější a vnitřní straně, příkopem vpředu, obvodovým opevněním pravděpodobně stejné konstrukce a možná dvěma dalšími hradišti vpředu. Nové hlavní opevnění bylo postaveno asi 30 m východně od staršího hradiště, kde je výběžek mnohem širší. Nelze říci, zda a do jaké míry bylo opevnění z doby bronzové v raném středověku znovu použito a rozšířeno. Jelikož u opevnění nebyly zjištěny žádné přestavby ani renovace, lze předpokládat, že existovalo přibližně 30 až 50 let. Objem keramického materiálu a rozkvět tohoto typu opevnění spadají do druhé poloviny 9. a první poloviny 10. století, takže opevnění pravděpodobně existovalo až v tomto období.
Metoda opevnění kamennými obkladovými zdmi byla dlouho považována za ryze slovanskou charakteristiku. Novější výzkumy naznačují, že představy o etnické přiřaditelnosti technik stavění hradů nejsou zcela průkazné a nevypovídají o etnickém původu obyvatel či o stavitelích (např. je doloženo, že na stavbu franského castellum poblíž Halle v roce 806 byli rekrutováni dělníci ze slovanského obyvatelstva). Celkově lze pozorovat jasnou koncentraci této stavební techniky na východních okrajích pozdějšího franského impéria. Lze předpokládat, že metodu opevňování převzali západní Slované od Franků, kde se zachovala římsko-antická stavební tradice.
Lipský archeolog Roman Grabolle (* 1976) datoval komplex na Johannisbergu do 9.–10. století. Je nicméně možné, že opevnění vzniklo již dříve. Je sporné, zdali jej lze datovat podle nalezené keramiky. Gotthard Neumann (1902–1972) přisoudil zdejší nálezy slovanské keramiky lipské skupiny do druhé poloviny 8. století.Rempel 1966, 70, 157 Kat.-Nr. 182 Taf. 82 A.
Mnoho srovnatelných opevnění ve středním Německu je podle současného výzkumu mladších, než se dlouho předpokládalo, např. (pozdější) centrum Burgward v Drážďanech-Briesnitz, Burgwall „Bei den Spitzhäusern“ a Burgberg v Zehrenu, nebo hrad na Landeskrone u Görlitzu. Byly postaveny převážně v polovině nebo ve druhé polovině 10. století, tedy za vlády Východofranské říše. Je zřejmá přímá souvislost se zavedením ottonského systému hradní stráže. O něco starší komplexy v jiných slovanských oblastech, zejména ve Velké Moravě, jsou v nejnovějších studiích rovněž připisovány vlivu východofranské karolínské říše nebo vzájemným kontaktům mezi Franky a Slovany.
Současnost Až do konce druhé světové války byla náhorní plošina Johannisberg využívána jako pastvina pro ovce. Po opuštění pastvin oblast zarostla keři. V 80. letech 20. století byla podle plánu zalesněna a s výjimkou malých oblastí na západě je pokryta hustým smíšeným lesem. Podobně jako další vrcholy nad Jenou je místo cílem pěší turistiky.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hradiště v Německu Kategorie:Karel Veliký