Juliette Colbert Falletti de Barolo (26. června 1786 Maulévrier – 19. ledna 1864 Turín) byla francouzská šlechtična a spoluzakladatelka kongregace Sester svaté Anny. Katolická církev jí uctívá jako ctihodnou.
Život Narodila se 26. června 1786 v Maulévrier jako druhá ze čtyř dětí Edouarda Victurniena Charlese René Colberta a Annemarie Louise de Crénolle. Její otec byl velvyslancem arcivévody Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského. Mezi její předky patřil francouzský ministr financí Jean-Baptiste Colbert. V říjnu 1793 přišla o matku a roku 1812 se její otec znovu oženil.
Studovala soukromě umění a hudbu a naučila se řecky a latinsky, stejně jako anglicky, italsky a německy (během pobytu rodiny v zahraničí).
Francouzská revoluce donutila jejího otce v roce 1793 odejít s dětmi do německého království, později se usadili v Holandsku a Belgii. Do Francie se mohli vrátit až poté, co se moci ujal Napoleon Bonaparte. Po návratu zjistili, že jejich zámek byl vypálen a majetek zpustošen. Colbert byla hluboce otřesena – v roce 1794 během období Jakobínského teroru byly na gilotině popraveny její teta a babička z otcovy strany.
Roku 1804 sloužila u císařovny Joséphine de Beauharnais na císařském dvoře, kde se poprvé setkala se svým budoucím manželem. Sdíleli hlubokou víru i touhu pomáhat druhým, přestože měli rozdílné povahy: ona byla impulzivní a velmi bystrá, zatímco on byl jemný a zdrženlivý. Dne 18. srpna 1806 se v Paříži provdala za šlechtice Carla Tancredi Falletti di Barolo. Po Napoleonově pádu se roku 1814 přestěhovali do Turína, kde zůstali natrvalo. Manželství zůstalo bezdětné, a tak manželé přijali chudé jako své „adoptované děti“.
Charitativní činnost Juliette pomáhala vězňům, chudým dívkám i jejich matkám. Společně s manželem zakládala bezplatné školy – první byla otevřena v Borgo Dora roku 1821. Roku 1823 založila Istituto del Rifugio pro matky v nouzi a roku 1833 ústav pro oběti dětské prostituce.
V roce 1814, během velikonoční oktávy, se setkala s eucharistickým průvodem nesoucím Nejsvětější svátost nemocnému. Poklekla, ale průvod přerušil výkřik z nedaleké věznice: „Potřebuji polévku, ne viatikum!“ Tato událost ji hluboce zasáhla. Navštívila věznici a byla otřesena bídnými podmínkami vězňů, což ji podnítilo k ještě intenzivnější pomoci.
Roku 1834 založila Kongregaci sester svaté Anny a později také Dcery Ježíše Dobrého Pastýře. Během epidemie cholery v roce 1835 se vyznamenala péčí o nemocné a obdržela Řád svatých Mořice a Lazara. Její manžel se však také nakazil, což bylo vzhledem k jeho slabému zdraví velmi nebezpečné. Zemřel 4. září 1838 v jejím náručí v Chiari u Brescie.
Juliette poté podporovala bývalého vězně Silvia Pellica roční penzí (od roku 1834 až do jeho smrti 1854) a zajistila francouzský překlad jeho děl. Pellico byl nejprve knihovníkem manželů a po smrti jejího manžela se stal jejím osobním spolupracovníkem.
V roce 1845 otevřela nemocnici svaté Filomény pro postižené děti a roku 1847 založila odbornou školu pro budoucí dělníky. Nosila také kající roucho z hrubých koňských žíní jako projev pokání.
Po smrti manžela vstoupila do Sekulárního františkánského řádu. Jejím duchovním vůdcem byl Giuseppe Cafasso. Roku 1845 odcestovala na šest měsíců do Říma, aby urychlila papežské uznání svých řeholních institutů.
Byla blízkou přítelkyní Madeleine Sophie Barat, podporovala sociální dílo Giuseppe Benedetta Cottolenga a spolupracovala také s Giovannim Boscem, kterého požádala, aby působil jako kaplan v Istituto del Rifugio (později ho však kvůli jeho zdraví požádala, aby službu opustil).
Zemřela roku 1864 po nemoci, která započala v říjnu 1863. Od roku 1899 spočívají její ostatky v kostele Santa Giulia. Krátce před smrtí založila Opera Pia Barolo, aby její dílo mohlo pokračovat, a odkázala mu celý svůj majetek.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 21. ledna 1991 v turínské arcidiecézi. Dne 5. května 2015 uznal papež František její hrdinské ctnosti.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Ženy Kategorie:Ctihodní Kategorie:Francouzské šlechtičny Kategorie:Italské šlechtičny Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Františkánští terciáři Kategorie:Narození 26. června Kategorie:Narození v roce 1786 Kategorie:Narození v Pays de la Loire Kategorie:Úmrtí 19. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1864 Kategorie:Úmrtí v Turíně