Giulia Farnese (1474, Canino – 1524, Řím), zvaná Giulia la Bella (v překladu Krásná Julie) byla italská šlechtična, příslušnice vlivného rodu Farnese, který v období renesance vládl v Parmském vévodství. Krátce po sňatku s příslušníkem rodiny Orsiniů se stala milenkou španělského kardinála Rodriga Borgii, jenž byl během jejich vztahu zvolen papežem Alexandrem VI. a vstoupila do historie jako jeho dlouholetá konkubína.

Životopis Guilia se narodila v roce 1474 v paláci rodiny Farnese v městečku Canino v provincii Viterbo na severu italského regionu Lazio. Podle jiných zdrojů byl pravděpodobnějším místem Giuliina narození palác Rocca Farnese ve městě Capodimonte na jižním břehu jezera Bolsena v provincii Viterbo. Den a měsíc Guiliina narození nejsou známy. Nejasnosti panují i kolem místa narození Giuliiných sourozenců, například to, že je Canino rodištěm nejznámějšího z Giuliiných bratrů Alessandra (1468 –1549), pozdějšího papeže Pavla III., který byl svou sestrou významně podporován v církevní kariéře, bylo oficiálně potvrzeno až na počátku 21. století. náhled|Kopie Pinturicchiovy fresky, zobrazující papeže Alexandra VI., klečícího před Pannou Marií, která má podobu Borgiovy milenky Giulie Farnese|vlevo

Giulini rodiče byli příslušníky dvou bohatých a významných italských rodin, jejím otcem byl Pier Luigi Farnese a matkou Giovanna Caetani. Z rodu Caetani, původně Gaetani podle něktejšího sídla ve městě Gaeta, pocházeli i někteří papežové z období vrcholného středověku – Gelasius II. (Jan z Gaety) a Bonifác VIII., vlastním jménem Benedetto Caëtani.

Giulia měla celkem pět starších sourozenců, tři bratry a dvě sestry. Už při narození Giulie bylo v rodině dohodnuto, že se provdá za muže z rodu Orsini. Jako dítě ze šlechtické rodiny byla Giulie vychovávána v římském klášteře. Dva roky po smrti svého otce Piera Luigiho Farnese byla Giulia ve věku 15 let provdána dne 21. května 1489 za Orsina Orsiniho, hraběte z Bassanella, kterému se kvůli fyzickému handicapu přezdívalo „Jednooký“. Ženich byl pouze o jeden rok starší, než jeho nevěsta, jejíž věno činilo 3 000 zlatých florénů. Snoubence oddal kardinál Rodrigo Borgia, v jehož paláci se svatba konala.

Po svatbě žila Giulia Farnese se svým manželem střídavě na zámku v Bassanellu a v Palazzo Orsini v římské čtvrti Ponte na levém břehu Tibery. V domácnosti s mladými manžely žila i Orsiniho nevlastní matka a Giuliina tchýně Adriana de Mila, která byla rodinnými svazky spřízněná s Rodrigem Borgiou. Adriana de Mila měla v péči nemanželské děti kardinála Borgii s jeho starší konkubínou Vannozzou (vlastním jménem Giovannou) dei Cattanei – Juana Borgiu, Cesare Borgiu, Lucrezii Borgiu a Joffreho Borgiu, jež Alexandr VI. později uznal za vlastní. Giulia se v tomto prostředí spřátelila zejména s mladičkou Lukrécii (1480 – 1519).

Není přesně známo, kdy vznikl milenecký vztah mezi mladou Giulií a o téměř půl století starším Rodrigem Borgiou, k němuž nakonec Adriana de Mila dala souhlas, aby upevnila společenské postavení svého syna ve Vatikánu. Dne 11. srpna 1492 byl Rodrigo Borgia zvolen papežem. V témže roce, v listopadu 1492, Giulia Farnese porodila dceru, která dostala jméno Laura. Giulia musela kvůli svému veřejně známému vztahu s papežem čelit různým posměškům, mimo jiné se jí kvůli tomu říkalo „Nevěsta Kristova“. Podobně byl častován posměšky i její bratr Alessandro Farnese, který se díky sestřině vlivu stal ve věku 25 let kardinálem.

K ukončení vztahu mezi Giulií a Rodrigem Borgiou došlo pravděpodobně v roce 1499 nebo 1500. O tři roky později, 18. srpna 1503, papež Alexandr VI. zemřel ve věku 72 let. V té době byla Giulia již tři roky vdovou. V roce 1506 se Giulia Farnese podruhé provdala za neapolského šlechtice Giovanniho Capece Bozzata, barona z Afragoly a pána z Balsorana. Její dcera Laura Orsini se v roce 1505 provdala za Nicola ze starého šlechtického rodu Della Rovere, který byl synovcem papeže Julia II.

V roce 1517 Giulia ovdověla podruhé a až do roku 1522 žila na hradě v Carbognanu, který v roce 1494 věnoval papež Alexandr VI. jejímu manželovi Orsinu Orsinimu, a řádně spravovala tento majetek. Poté se vrátila do Říma, kde v roce 1524 zemřela v domě svého bratra Alessandra. V závěti odkázala svůj majetek dceři Lauře a menší podíly ženám, které jí sloužily v Carbognanu. Místo jejího pohřbení není známo.

Galerie

Odkazy

Reference

Související články Vannozza dei Cattanei Silvia Ruffiniová Marie Gaudin Marozia

Externí odkazy

Kategorie:Farnese Kategorie:Milenky papežů Kategorie:Narození v roce 1474 Kategorie:Úmrtí v roce 1524 Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Ženy