Karel Rýdl (* 11. října 1952 Hradec Králové) je český historik, vysokoškolský učitel a politik, odborník na školní systémy.
Životopis Narodil se v říjnu 1952 v Hradci Králové, v roce 1972 složil maturitu na Gymnáziu Nymburk. V roce 1979 vystudoval germanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté krátce působil jako středoškolský učitel na gymnáziu v Opavě, kde se zároveň účastnil povinné vojenské služby. Od září 1980 působil jako asistent na Katedře pedagogiky FF UK, v roce 1983 získal titul doktor filozofie.
V roce 1986 získal titul kandidát věd v oboru dějiny školství a pedagogiky, v roce 1996 se habilitoval v oboru dějiny školství a v roce 1998 se ujal funkce vedoucího Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1996 až 1998 byl externím učitelem na Ústavu jazyků a humanitních studií Univerzity Pardubice, od roku 1998 působil na téže fakultě jako interní učitel. V roce 2003 byl na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě jmenován profesorem pro obor dějiny školství a pedagogiky.
V roce 2001 se stal proděkanem Fakulty filozofické Univerzity Pardubice (FF UPCE) a zároveň vedoucím fakultní Katedry pro věd o výchově. V letech 2006 až 2009 působil jako poradce na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, v letech 2010 až 2015 jako prorektor Univerzity Pardubice pro vzdělávání a záležitosti studentů a v letech 2004 až 2009 vyučoval zároveň i na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Kromě toho během své kariéry zastával i funkci děkana FF UPCE (2015 až 2019), lektora v oblasti celoživotního vzdělávání pedagogů a v minulosti se také podílel na založení několika alternativních škol.
V rámci své odborné činnosti se zaměřuje na témata jako dějiny pedagogiky a školství, školský management, srovnávací pedagogika, vzdělávání učitelů, či alternativní pedagogické směry. Později během kariéry se zaměřil na problematiku resocializační pedagogiky. Je autorem asi 300 odborných prací z celé řady subdisciplín pedagogiky. Řadu let působil také v zahraničí; zejména v 90. letech působil na univerzitách v Německu, konkrétně v Mnichově, Hamburku, Hannoveru, Lipsku a Bochumi, a dále pak na Stockholmské univerzitě a také v Tokiu, Lublani, Oulu a Sydney. Byl členem celé řady českých i mezinárodních vědeckých organizací (Česká pedagogická společnost, Světová asociace pedagogického výzkumu, Česká asociace pedagogického výzkumu, Přátelé angažovaného učení, Evropské sdružení pro svobodu ve výchově, Montessori společnost ČR a Stálá konference pro dějiny pedagogiky), po dobu tří let předsedal Evropskému fóru pro svobodu ve výchově.
Žije v Pardubicích, konkrétně jejich části Polabiny. Ve volném čase se rád věnuje turistice, zahrádkářství a rekreačním sportům. Má několik vnoučat.
Politické působení Ve sněmovních volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník na 10. místě kandidátní listiny Strany zelených. Získal 364 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen. V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval z 2. místa kandidátní listiny subjektu Zelená pro Pardubice na funkci zastupitele městského obvodu Pardubice II. Ze stejnojmenné kandidátní listiny kandidoval v téže volbách i ze 4. místa kandidátní listiny na funkci zastupitele města Pardubice. Mandát zastupitele města ani městské části ale nezískal.
V krajských volbách v roce 2012 kandidoval na 13. místě kandidátní listiny Zelených v Pardubickém kraji a sice získal 267 preferenčních hlasů, ale nebyl zvolen. Ve sněmovních volbách v roce 2013 kandidoval na 2. místě kandidátní listiny Zelených v Pardubickém kraji. Tentokrát získal 574 preferenčních hlasů, ale zvolen nebyl (strana žádný mandát v PS PČR nezískala). V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval z 10. místa kandidátní listiny Strany zelených na funkci zastupitele města Pardubice, ale neuspěl.
Výběr publikací
Karel Hanuš - učitel-komunista a vývoj československo-sovětských vztahů (1987) Vybíráme školu pro svoje dítě (1993) Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti (1994) Cesta k autonomní škole: project NEMES k otázkám autonomie školy a učitele v evropském kontextu (1996) Rasismus a nacionalismus v současném životě: Informační příručka pro školy i veřejnost (1997) Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka (1998) Peter Petersen a pedagogika jenského plánu (2001) Inovace školských systémů (2003) Metoda Montessori pro naše dítě (2006)
Reference
Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští politici Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Narození 11. října Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži