Steen Steensen Blicher (11. října 1782, Vium u Viborgu – 26. března 1848, Spentrup) byl dánský kněz, básník, prozaik a překladatel období romantismu. Proslul zejména povídkami a novelami, vypovídajícími o životě prostých lidí v Jutsku.Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 103.Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 176.

Život Narodil se jako syn pastora na faře Vium nedaleko Viborgu. Vyrostl v těsném kontaktu s přírodou a rolnickým životem v centrálním Jutsku. Nejprve jej učil jeho otec a pak studoval na latinské škole v Randersu. Po jejím dokončení začal roku 1799 studovat teologii na Kodaňské univerzitě. Roku 1801 musel studium ze zdravotních důvodů přerušit a dva roky pracoval jako domácí učitel v Holgershåbu na ostrově Farsten. Roku 1803 se vrátil ke studiu, které dokončil roku 1809. Stal se učitelem na škole v Randersu, ale již roku 1810 se kvůli malému platu místa vzdal a vrátil se ke svému otci. Rovněž se oženil a se svou manželkou Ernestinou měl sedm synů a tři dcery.

náhled|vlevo|Steen Steensen Blicher Následujících osm let prožil jako rolník. Jeho lovecké potulky z té doby pak měly velký význam pro jeho spisovatelskou činnost. Roku 1819 získal kněžský úřad v Thorningu a začal psát své povídky a novely. Roku 1826 se stal farářem ve Spentrupu a do roku 1829 zde vydával měsíčník Nordlyset (Polární záře), ve kterém publikoval své práce. Stal se velmi oblíbeným autorem. o čemž svědčí sedmisvazkové souborné vydání jeho próz a básní v letech 1832 až 1836.

Roku 1836 podnikl cestu do Švédska, začal se zajímat o sociální problematiku a články s touto tematikou publikoval v tisku. Cestoval po Jutsku a v letech 1839–1844 zorganizoval první dánské lidové festivaly na kopci Himmelbjerget. Po neshodách s ostatními členy organizačního výboru byl nucen výbor opustit a byl podroben veřejné kritice. Roku 1845 se nervové zhroutil a následně se stal závislým na alkoholu. Kvůli své literární práci zanedbával svůj kněžský úřad. Byl proto roku 1847 poslán do důchodu a následující rok zemřel.Biografi - Blicher-Selskabet náhled|Blicher na dánském lidovém festivalu na kopci Himmelbjerget náhled|Blicherova busta ve Viborgu náhled|Blicherův hrob ve Spentrupu Blicher je považován za jednoho z představitelů první vlny dánských romantiků a za tvůrce dánské povídky. K romantismu jej přivedl svými přednáškami z roku 1802 dánsko-německý filosof Henrik Steffens. Svou literární práci zahájil překladem Ossianových zpěvů do dánštiny (první díl překladu vyšel roku 1807, druhý roku 1809). Vlastní tvorbu zahájil dvěma svazky básní z roku 1814 a 1817, těžiště jeho tvorby je však v próze. Jeho povídky a novely z rodného Jutska se vyznačují elegickým nebo melancholickým tónem a zobrazují pomíjivost a marnost lidského jednání i tragičnost lidských osudů, kterou nelze ovlivnit. Vystupují v nich většinou prostí lidé (sedláci, rybáři, dívky z vřesovišť), vyprávění je zarámováno popisy jutské přírody a mnoha realistickými pasážemi. Někdy se v jeho dílech objevuje i humor a ironický pohled na oficiální literární vkus určovaný v Kodani kruhem kolem Johana Ludviga Heiberga. Cenná je rovněž jeho tvorba v jutském dialektu, která předjímá pozdější dánskou regionální literaturu.

Výběrová bibliografie

Poezie Digte (1814, Básně), sbírka básní ovlivněná Ossianvými zpěvy. Jyllandsrejse i seks Døgn (1817, Výlet po Jutsku v šesti dnech), druhá sbírka básní. Sneklokken (1826, Sněžný zvon), sbírka básní. Svithiod (1837), básně vytěžené z cesty po Švédsku. Trækfuglene (1838, Tažní ptáci), autorova vrcholná básnická sbírka v níž se přírodní lyrika (často alegorická) prolíná s úvahami o lidském životě.

Próza Brudstykker af en Landsbydegns Dagbog (1824, Zlomky z deníku venkovského kostelníka), nejvíce ceněná autorova povídka, inspirovaná skutečným příběhem dánské šlechtičny Marie Grubbové, který zpracovali i jiní spisovatelé (například Hans Christian Andersen, Jens Peter Jacobsen). V povídce se jmenuje slečna Sofie a její příběh vypráví formou deníku selský chlapec Morten Vinge, který nakonec zjistí, že žena, kterou celý život nešťastně miloval, skončila jako alkoholička. V osobě Mortena použil autor princip tzv. nespolehlivého vypravěče, který nezná všechny souvislosti příběhu a je v něm citově zaujatý. Røverstuen (1827, Lupičské doupě), romantický příběh lásky a intrik, česky také jako Loupežnický pelech. Stakkels Louis! (1827, Chudák Louis!), příběh francouzského emigranta, líčený prostřednictvím dopisů. Ak! hvor forandret (1828, Ach! Ta změna!), smutný příběh o tom, jak čas mění lidské osobnosti. Sildig Opvaagnen (1828, Pozdní probuzení), tragický příběh cizoložství a sebevraždy. Præsten i Vejlby (1829, Farář z Vejlby), novela, založená na skutečném případu vraždy z roku 1626 v obci Vejlby, popisuje tragický příběh justičního omylu, zaviněného tím, že vypravěč činí fatální nesprávné závěry (autor zde opět využívá princip nespolehlivého vypravěče). Hosekræmmeren (1829, Punčochář), ponurá novela o mentálním zhroucení dívky kvůli nešťastné lásce. Leonora (1835), inkviziční příběh. Maria (1836, Marie), příběh nešťastné lásky. Vestlig profil af den cimbriske halvø (1839, Západní profil Kimberského poloostrova), cestopis z cest po Jutsku. Sommerrejse i Sverig (1840, Letní cestování po Švédsku), cestopis. De tre Helligaftener (1841, Tři svaté večery), osudový milostný příběh s kriminální zápletkou. E Bindstouw (1842, Přástky), rámcová novela s básněmi napsaná v jutském dialektu obsahující směsici příběhů po vzoru Dekameronu (příběhy si vypráví skupina vesničanů o tzv. přástkách, při kterých se za zimního večera sešli v jedné chalupě za účelem společného pletení).

Filmové adaptace Præsten i Vejlby (1922, Farář z Vejlby), dánský němý film, režie August Blom. Præsten i Vejlby (1931, Farář z Vejlby), dánský film, režie George Schnéevoigt. Præsten i Vejlby (1960, Farář z Vejlby), dánský televizní film, režie Palle Kjærulff-Schmidt. Hosekræmmeren (1963, Punčochář), dánský film, režie Johannes Våbensted. Hosekræmmeren (1971, Punčochář), dánský film, režie Knud Leif Thomsen. Præsten i Vejlby (1972, Farář z Vejlby), dánský film, režie Claus Ørsted. Bejleren (1975, Žebrák), dánský film podle novely Tři svaté večery, režie Knud Leif Thomsen. Elise (1985), dánský film podle povídky Pozdní probuzení, režie Claus Ploug. Cecilia (1991), dánský televizní film podle povídky Punčochář, režie Hans Christian Nørregaard.

Česká vydání Loupežnický pelech, časopisecky, Praha: Zábavné listy 1888, přeložil Karel Petr Kheil. Marie, časopisecky, Praha: Zábavné listy 1888, přeložil Karel Petr Kheil. Pozdní probuzení, Praha: Odeon 1990, přeložili Helena Fialová a František Fröhlich, svazek obsahuje povídky a novely Zlomky z deníku venkovského kostelníka, Lupičské doupě, Pozdní probuzení, Ach! Ta změna!, Punčochář a Farář z Vejlby.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Steen Steensen Blicher – Arkiv for Dansk Litteratur Steen Steensen Blicher – Kalliope

Kategorie:Dánští spisovatelé Kategorie:Dánští teologové Kategorie:Dánští překladatelé Kategorie:Absolventi Kodaňské univerzity Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 11. října Kategorie:Narození v roce 1782 Kategorie:Narození v regionu Midtjylland Kategorie:Úmrtí 26. března Kategorie:Úmrtí v roce 1848 Kategorie:Úmrtí v regionu Midtjylland Kategorie:Muži Kategorie:Spisovatelé píšící dánsky