Vasilij Pavlovič Solovjov-Sedoj () ( Petrohrad – 2. prosince 1979 Leningrad) byl ruský sovětský hudební skladatel a klavírista.
Narodil se na Něvském prospektu jako syn domovníka a služebné. Od dětství se zajímal o hudbu, poslouchal desky Anastasie Vjalcevové, u níž sloužila jeho matka, navštěvoval Mariinské divadlo a hrál na balalajku. Od osmnácti let hrál v biografech klavírní doprovod k němým filmům, pak začal vystupovat také v leningradském rozhlase. V roce 1936 absolvoval studium kompozice na leningradské konzervatoři. Po dosažení prvních uměleckých úspěchů si k příjmení Solovjov přidal pro odlišení od jmenovců přízvisko Sedoj, odkazující na jeho světlé vlasy.
Je autorem více než čtyř set písní. Nejznámější jsou „Večery pod Moskvou“ (Подмосковные вечера) z roku 1956, k nimž napsal text Michail Matusovskij. Původně se píseň jmenovala „Leningradské večery“, ale pak byl její text pozměněn pro použití ve filmu Ve dnech spartakiády, který se odehrával v okolí Moskvy. Jako první ji nazpíval Vladimir Trošin, vznikla také anglická verze Kennyho Balla, česká Rudolfa Cortése nebo francouzská Mireille Mathieu. Radio Majak používá úryvek z písně jako svoji znělku. Dalšími úspěšnými skladbami Solovjova–Sedého jsou „Píseň o Lenigradu“, „Večery na rejdě“, „Slavík“, „Kde jste teď, kamarádi z mého pluku?“ a pochod „Na cestu“. Jeho písně zpívali Mark Bernes, Georg Ots, Leonid Uťosov, Eduard Chil a Alexandrovův soubor písní a tanců.
Solovjov-Sedoj psal hudbu k inscenacím Alexandrinského divadla, Divadla Vladimira Majakovského a Malého divadla. Zhudebnil básně Sergeje Alexandroviče Jesenina, Alexandra Sergejeviče Puškina a Michaila Alexejeviče Kuzmina. Složil hudbu k více než čtyřiceti filmům, např. 11. července, Nebeský louda, Mistr světa, Maxim Perepelica, Pozor, babička!, Výstřel Aurory, Viriněja, Ljubov Jarová a Neznámý následník. Hrál také menší roli klavíristy v muzikálu Když píseň nekonči. Je autorem baletu Taras Bulba, operet Věrný přítel, Osmnáct let a Vendeta a klavírní suity Křeslo, židle a stolička.
Obdržel třikrát Leninův řád, dvakrát Stalinovu cenu, vyznamenání Hrdina socialistické práce a titul národní umělec SSSR. Byl tajemníkem Svazu skladatelů SSSR a poslancem Nejvyššího sovětu. Je po něm pojmenován asteroid (5078) Solovjev-Sedoj a square v Petrohradu.
Reference
Externí odkazy
«Санкт-Петербургская филармония им. Д.Д.Шостаковича»
Kategorie:Ruští hudební skladatelé Kategorie:Sovětští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Narození 25. dubna Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Úmrtí 2. prosince Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Pohřbení na Litěratorskich mostkach Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Hrdinové socialistické práce (SSSR) Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Národní umělci SSSR Kategorie:Poslanci Nejvyššího sovětu Sovětského svazu Kategorie:Muži