Paul svobodný pán von Wernhardt ( Paul Vincenz Freiherr von Wernhardt) (5. prosince 1851 Vídeň – 19. srpna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako potomek starobylé rodiny s vojenskou tradicí a absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1870, byl důstojníkem jezdectva a pěchoty u rúzných jednotek, v závěru kariéry byl jako polní podmaršál velitelem v Budapešti (1910–1913). V roce 1913 byl penzionován.
Životopis náhled|vlevo|Generálmajor Paul von Wernhardt v uniformě komtura Řádu německých rytířů (1905) náhled|vlevo|Erb rodu Wernhardtů Pocházel ze staré šlechtické rodiny s vojenskou tradicí, narodil se ve Vídni jako starší syn c. k. polního podmaršála Stephana von Wernhardta (1806–1869).Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908; s. 193 dostupné online První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hainburgu a v letech 1866–1870 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 53 dostupné online Do armády vstoupil v roce 1870 jako poručík u 3. husarského pluku v Brandýse nad Labem.Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 587 dostupné online U této jednotky strávil víc než dvacet let a vystřídal s ní službu v Uhrách a Sedmihradsku. Mezitím také postupoval v hodnostech (nadporučík 1875,Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 477 dostupné online rytmistr 1882).Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 573 dostupné online V roce 1892 byl povýšen na majora s přidělením k 15. husarskému pluku v Oradei.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 672 dostupné online U této jednotky získal v roce 1896 hodnost podplukovníka a v letech 1897–1899 byl prvním komorníkem (Kammervorsteher) u arcivévody Jindřicha Ferdinanda.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 616, 710 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1898; s. 42 dostupné online
V roce 1899 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 5. husarského pluku spadajícího pod 5. armádní sbor v Prešpurku (1899–1905).Přehled velitelů pluků c. k. armády v letech 1900–1914 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1905; Gotha, 1904; s. 893 dostupné online K datu 1. listopadu 1905 obdržel hodnost generálmajora a převzal velení 6. jezdecké brigády v Miskolci (1905–1910).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 282 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 135, 169 dostupné online V závěru kariéry byl v hodnosti polního podmaršála (1. května 1910) velitelem městské posádky v Budapešti (1910–1913).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 305 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň 1910; s. 165 dostupné online Ke dni 1. června 1913 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 201 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Vídni, jeho bydlištěm byl dům v ulici Hörlgaße 10 v 9. městském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1921; Vídeň, 1921; s. 1556 dostupné online Zemřel svobodný a bezdětný 19. srpna 1923 ve věku 71 let jako poslední potomek rodu Wernhardtů.
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul svobodného pána, který získal v roce 1818 jeho děd Paul (1776–1846) za účast v napoleonských válkách.Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser für 1848, Gotha, 1848; s. 396–397 dostupné online Paul Vincenz byl v roce 1880 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 217 dostupné online a během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 37 dostupné online Jako svobodný a bezdětný byl také komturem Řádu německých rytířů.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1373 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1892) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1903) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů rytíř Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 51 dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 5. prosince Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 19. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži