Alexandr Bubeníček (20. února 1899 Moskva, Rusko – 4. dubna 1938 u Morelly, Španělsko) byl československý komunistický mládežnický funkcionář, politik a novinář, v letech 1931–1934/36 člen vedení Komunistické strany Československa. Roku 1937 odjel do Španělska bojovat v mezinárodních brigádách na straně španělské vlády v tamní občanské válce, v bojích padl.
Život Alexandr Bubeníček se narodil 20. února 1899 v Moskvě v české rodině pivovarského sládka původem z Velvar, měl dva sourozence, bratra a sestru. Základního vzdělání se mu dostalo v Rusku, po návratu do Čech se vyučil obchodním příručím a v tomto oboru i pracoval do dubna 1917, kdy byl odveden do rakousko-uherské armády. Po krátkém výcviku se ocitl na ruské frontě, kde v červnu 1917 padl do zajetí. V červenci 1918 ze zajateckého tábora přešel do služby v československých legiích. V červnu 1920 se svou jednotkou odjel do Československa, to již měl hodnost svobodníka. V prosinci 1921 byl demobilizován.
Od roku 1922 žil v Praze, téhož roku patrně vstoupil do Komunistické strany Československa. Ve straně začátkem 20. let podporoval levicové radikály vedené Bohumilem Jílkem, koncem 20. let patřil k levici kolem Klementa Gottwalda. Pracoval v dělnických povoláních, aktivně působil v Komunistickém svazu mládeže. Roku 1926 byl stíhán za členství ve skupině provádějící špionáž ve prospěch Sovětského svazu, zatčení se vyhnul odjezdem do Moskvy, kde studoval na Mezinárodní leninské škole. V Moskvě se oženil s Jožkou Jabůrkovou, komunistickou novinářkou, která také studovala v Sovětském svazu. Na podzim 1928 se vrátil do Československa, byl zatčen a roku 1929 odsouzen na 4 měsíce vězení. Mezitím byl na V. sjezdu KSČ v únoru 1929 zvolen členem ústředního výboru.
Po propuštění se stal funkcionářem komunistické strany na plný úvazek, zprvu organizačním sekretářem, poté sekretářem pražského kraje, v prosinci 1929 přešel na místo (politického) sekretáře ostravského kraje. Současně psal do komunistického tisku. V Ostravě zůstal několik let a zkonsolidoval krajskou organizaci strany. Na VI. sjezdu KSČ v březnu 1931 byl opět zvolen členem ústředního výboru a postoupil i do užšího vedení strany, když se stal kandidátem politbyra. Není jasné, zda setrval v zúženém ústředním výboru a politbyru zvoleném na konferenci KSČ v lednu 1934, v policejních informacích o složení vedení strany na jaře a v létě 1934 je nicméně uváděn jako člen širšího i užšího vedení strany.Štverák, s. 52. Roku 1936 se vrátil do Prahy, krátce působil jako redaktor Rudého práva a pak odjel do Sovětského svazu. Na VII. sjezdu KSČ v dubnu 1936 nebyl zvolen do politbyra a patrně ani do ústředního výboru.
Na jaře 1937 odjel s několika dalšími československými komunisty do Španělska, kde probíhala občanská válka, a v červenci 1937 převzal funkci politického komisaře dělostřelecké baterie v 13. mezinárodní brigádě, v březnu 1938 povýšil na zástupce politického komisaře 129. mezinárodní brigády. Padl v boji 4. dubna 1938 u města Morella v provincii Castellón, když kryl ústup jednotky z obklíčení.
Po Alexandru Bubeníčkovi jsou pojmenované ulice na Praze 6 a v Brně.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Kandidáti politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští novináři Kategorie:Čeští interbrigadisté Kategorie:Oběti španělské občanské války Kategorie:Padlí v boji Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 20. února Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí ve Valencijském společenství Kategorie:Muži