Gottlieb Johann Friedrich Haberlandt (28. listopadu 1854 Mosonmagyaróvár – 30. ledna 1945 Berlín) byl rakouský botanik. Založil fyziologickou anatomii rostlin a byl spoluobjevitelem rostlinných hormonů.
Život a dílo Haberlandt byl jedním ze šesti dětí zemědělského vědce Friedricha Haberlandta (1826–1878). Jeho bratr Michael Haberlandt (1860–1940) byl etnolog.
Haberlandt studoval na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1876 získal doktorát. Poté pracoval se Simonem Schwendenerem na Univerzitě v Tübingenu. V roce 1881 byl zvolen členem Leopoldiny. Od roku 1888 byl profesorem botaniky na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci) a od roku 1910 na Berlínské univerzitě. V roce 1899 byl zvolen členem korespondentem a v roce 1911 řádným členem Pruské akademie věd. V roce 1913 se stal členem korespondentem Bavorské akademie věd. V roce 1924 byl zvolen členem korespondentem Ruské akademie věd. V roce 1932 se stal čestným členem Leopoldiny. Haberlandt mimo jiné kultivoval izolované rostlinné buňky a vyslovil hypotézu o totipotenci buňky, čímž se stal předchůdcem metod buněčných a tkáňových kultur, které se dnes často používají v rostlinných vědách pro plodiny. Zeť Gottlieba Haberlandta, který se oženil s Evou Haberlandtovou, byl jaderný chemik Karl-Erik Zimen, jehož syn Erik Zimen se stal etologem.
Vydané spisy (výběr)
Die Entwicklungsgeschichte des mechanischen Gewebesystems der Pflanzen. Engelmann Leipzig 1879. Physiologische Pflanzenanatomie. 1884. 5. neubearb. u. verm. Aufl., Engelmann, Leipzig 1918. Das reizleitende Gewebesystem der Sinnpflanze. Engelmann, Leipzig 1890. Über Erklärung in der Biologie. Rede bei der feierlichen Eröffnung der neuen naturwissenschaftlichen und medicinischen Institute der Universität Graz, am 9. December 1899. Leuschner & Lubensky, Graz 1900. Die Lichtsinnesorgane der Laubblätter. Engelmann, Leipzig 1905. Sinnesorgane im Pflanzenreich zur Perzeption mechanischer Reize. Engelmann, Leipzig 1906. Eine botanische Tropenreise. Indo-malayische Vegetationsbilder und Reiseskizzen. Engelmann, Leipzig 1893; 2. Aufl. 1910. Über Pflanzenkost in Krieg und Frieden. Ein Vortrag. Teubner, Leipzig 1916. Physiologie und Ökologie. I. Botanischer Teil. Berlin 1917. Das Ernährungsproblem und die Pflanzenphysiologie. Norddt. Buchdr. u. Verl. Anst., Berlin 1918. Goethe und die Pflanzenphysiologie. Weg, Leipzig 1923. Erinnerungen, Bekenntnisse und Betrachtungen. 1933. Botanische Vademecum für bildende Künstler und Kunstgewerbler. Fischer, Jena 1936. Über das Wesen der morphogenen Substanzen. Verlag der Akademie der Wissenschaften, Berlin 1942.
Reference
Kategorie:Rakouští botanici Kategorie:Němečtí botanici Kategorie:Narození 28. listopadu Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození v Mosonmagyaróváru Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži