Cheirolepis je rod vyhynulých rybovitých obratlovců žijících během devonu (věk ems až věk frasn, před zhruba 399,5 až 372,2 miliony lety). Z evolučního hlediska má význam jakožto jeden z nejstarších zástupců paprskoploutvých (Actinopterygii), mezi něž patří většina nynějších rybovitých obratlovců. Rod Cheirolepis bývá řazen do samostatného řádu Cheirolepidiformes a čeledi Cheirolepididae. Ve starších zdrojích jej však lze nalézt i ve skupině tzv. paleoniscidů (Palaeonisciformes). Rod popsal již Louis Agassiz roku 1835 a uznává se vícero různých druhů.
Šlo o asi 25 cm dlouhou rybu. Vyznačovala se štíhlým tělem, jehož povrch kryly kosočtverečné šupiny v diagonálních řadách. Tvořil je dentin, který překrývala látka podobná emailu; tyto tzv. ganoidní šupiny jsou pro paprskoploutvé původní a postupně docházelo k redukci jejich povrchových vrstev. Cheirolepis měl vyvinutou hřbetní i řitní ploutev (obě trojúhelníkovité), stejně jako oba typy párových ploutví. Ploutve již nesly kostěné paprsky neboli lepidotrichia. Ocasní ploutev byla heterocerkní, tj. uvnitř i vně asymetrická, kdy do jejího horního laloku zasahoval ocas (ovšem spodní lalok ji činil o něco souměrnější). V oblasti ocasu se objevovalo kloubení šupin, stejně jako speciální kýlovité šupiny, které usnadňovaly pohyb vodou. Hlava byla mohutná, tvořená kostěnou mozkovnou a obalem z mnoha dermálních kostí, s velkýma očima a párovými nozdrami. Kloubní spojení lebku činila pohyblivou, díky čemuž Cheirolepis dokázal doširoka rozevřít čelisti. Lebka však byla připojena k ramennímu pletenci. Ostré zuby vyrůstaly z čelistních kostí maxilla, premaxilla a dentale, tedy podobně jako u jiných pozdějších obratlovců. Chrup, přizpůsobený zde však spíše k drcení, nesly i kosti patra.
Cheirolepis žil ve sladkovodních biotopech (ačkoli hypoteticky mohl tolerovat i mořskou vodu). Na základě stavby chrupu a čelistí se předpokládá, že mohl lovit jiné rybovité obratlovce své doby, jako byli trnoploutví či pancířnatci, a to až do délky asi dvou třetin vlastního těla. Šlo zřejmě o rychlého a vytrvalého, byť nepříliš obratného plavce. Velké oči naznačují možný život v kalných vodách. Fosilní nálezy pocházejí z Britských ostrovů, Baltského moře, Špicberk a Severní Ameriky.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Organismy žijící v devonu Kategorie:Paprskoploutví Kategorie:Vyhynulé ryby