Bitva u Stříteže (německy Schlacht bei Burkersdorf) byla bitva prusko-rakouské války, která se odehrála dne 28. června 1866 v okolí a na území obcí Střítež, Studenec, Starý a Nový Rokytník, Rubínovice (pozdější součásti města Trutnov) a Horní Žďár ve východních Čechách. Předsunuté jednotky pruského I. armádního sboru v ní, den pro Rakousko vítězné bitvě u Trutnova, porazily síly rakouského X. armádního sboru a pokračovaly v postupu do českého vnitrozemí.

Předehra Čtvrtý den po začátku pruské invaze na rakouské území severních a východních Čech se X. armádnímu sboru pod velením barona Ludwiga von Gablenze podařilo jižně od Trutnova porazit útočící I. armádní sbor generála Adolfa von Bonina, což představovalo první dosavadní (a ve výsledku jediné) dosažené rakouské vítězství v celé válce. Po rakouské porážce v bitvě u Náchoda a přesunu pruského gardového sboru směrem k Úpici téhož dne se ale Gablenzova pozice ukázala jako neudržitelná. Následně Gablenz obdržel rozkaz k ústupu směrem k Dolní Brusnici, aby zablokoval postup Prusů.

Bitva vlevo|náhled|226x226pixelů|Pozice rakouského dělostřelectva u Stříteže 28. června 1866 ráno V 9:00 pruští husaři z průzkumných oddílů odhalili rakouský X. sbor, který se vzdaloval z výšin poblíž Trutnova, a velitel Bonin následně nařídil postup směrem k Horní Brusnici, jižně od města. Mezitím, poté, co v 7:00 obdržel rozkaz k pochodu, Gablenz ztratil čas organizováním ústupu a proto se rozhodl vyslat brigádu plukovníka Grivičice směrem na Radeč, aby napadla pruské gardisty z boku a kryla tak jeho ústup. Mezitím se okolo 8:00 poblíž Stříteže (Burkersdorf) Gablenzovy pochodující kolony setkaly a střetly s 2. pruskou gardovou brigádou. Gablenz rozmístil své brigády Knebel a Mondel v obranném půlkruhu. Rakouská hlavní dělostřelecká baterie se 64 děly dokázala Prusy zadržet přes hodinu, ale v 9:30 se pruské oddíly probily ke Stříteži. Poté, co se Gablenzovi podařilo přesunout většinu svého sboru na západ k Pilníkovu, ponechal pluk z Knebelovy brigády jako zadní voj svého uskupení, aby udržel pozice u Stříteže a zastavil tak pruský postup. Do 10:00 byla však obec po těžkých bojích dobyta pruskou gardou za ztráty okolo 500 mužů. Knebelovu pluku se povedlo se od nepřítele úspěšně odpoutat a připojit se ke Gablenzově hlavním silám. náhled|Ze střetu u Rubínovic a Starého Rokytníku (pruský batalion von Bohn v boji proti 3. rakouskému batalionu Regent Alexander, ilustrace Ludwiga Burgera) Asi dvě hodiny poté, okolo 12:00, dorazil během nařízeného pochodu směrem na Radeč plukovník Grivičic se svou brigádou k osadám Rubínovice (Rudersdorf) a Starý Rokytník. Bez informací o vývoji bojů u Stříteže a s vědomím, že stojí se svými muži mezi vojsky pruské 1. a 2. gardové divize, narazil na pruský prapor vyčleněný k ochraně boků 2. gardové brigády. V domnění, že čelí celé pruské divizi, zaujal Grivičic obrannou pozici. Okolo 1:00 odpolední, poté, co si uvědomil svůj omyl, Grivičic znovu zahájil opatrný postup proti pruské linii, kterou však mezitím posílil 2. gardový prapor a později 4. brigáda. Rakušanům se, mimo jiné i kvůli palebné výhodě Prusů a jejich jehlových pušek Dreyse, nepodařilo pruskou linii prolomit, zastavili tedy postup a následně ustoupili směrem k osadě, o kterou se následně strhl boj dům od domu. Prusové, posíleni třemi novými gardovými prapory, které dorazily na bojiště, prorazili rakouské pravé křídlo, čímž brigádu rozvrátili a rozprášili.

Hodnocení V důsledku prohrané bitvy se Rakušanům nepodařilo udržet vojenskou převahu získanou ve frontovém sektoru Trutnovska. X. armádní sbor pokračoval v ústupu ke Hradci Králové, v jehož okolí se následně mezi 2. a 3. červencem 1866 odehrála rozhodující bitva severního bojiště války. Celkové rakouské ztráty dosáhly čísla 3819 mrtvých, zraněných, zajatých či nezvěstných. Samotná Grivičicova brigáda ztratila v boji 2512 mužů a fakticky přestala existovat. Naproti tomu Prusové v bitvě ztratili 713 mužů, z toho velkou většinu z nich (okolo 500) při útoku na Střítež proti brigádě Knebel.

Památka náhled|299x299pixelů|Pomník padlým ve Stříteži Ve Stříteži byl po válce zřízen památník několika rakouským i pruským padlým.

V roce 2025 byly v rámci záchranných archeologických prací během výstavby dálnice D11 objeveny tři masové hroby vojenských obětí bitvy. Dva z hrobů, poblíž samotné Stříteže, byly pruské. V těchto hrobech bylo nalezeno celkem deset vojáků a také části uniforem, zbraně a také kapesní mlýnek na kávu. Druhý hrob, poblíž Studence, byl rakouský. Zde se nacházelo 23 pozůstatků těl vojáků a také části uniforem, zbraně a stříbrné kapesní hodinky. Nalezena zde byla také pochva na šavli, což naznačuje, že jeden z pohřbených byl poddůstojník.

Odkazy

Reference

Literatura

FONTANE, Theodor: Der deutsche Krieg von 1866. Band 1, Der Feldzug in Böhmen und Mähren. Berlin: Verlag der königlichen Geheimen Ober-Hofbuchdruckerei, 1871, s. 392-419. Online PROCHÁZKA, Wilhelm. Geschichte des k. k. Infanterie-Regimentes FML Wilhelm Freiherr von Reinländer Nr. 24. von dessen Errichtung bis auf die Gegenwart nach Acten des k. k. Kriegs-Archivs, Aufzeichnungen im Regimente und sonstigen authentischen Quellen. Wien: Selbstverlag des Regimentes, 1886, s. 582. Online WAWRO, Geoffrey: The Austro-Prussian War: Austria’s War with Prussia and Italy in 1866. Cambridge: Cambridge University Press, 1997, s. 160-165.

Externí odkazy

The Austro-Prussian War: The Battle of Burkersdorf, 1866 - House of History (YouTube) (anglicky)

Kategorie:Bitvy prusko-rakouské války Kategorie:Dějiny Trutnova Kategorie:Bitvy v Královéhradeckém kraji