Chálid Abd al-Waháb (11. dubna 1911 – 25. dubna 1997) byl tuniský občan, který se stal prvním Arabem navrženým na titul Spravedlivý mezi národy, byť ocenění nakonec nezískal.
Životopis Chálid Abd al-Waháb se narodil jako jediný syn tuniského historika Hasana Husního Abd al-Wahába. Dětství strávil na farmě své rodiny v osadě At-Tlálsa, přibližně třicet kilometrů západně od pobřežního města Mahdía. Od roku 1930 cestoval a trávil čas v Paříži a New Yorku, kde studoval architekturu a umění. V roce 1942, když mu bylo 32 let, nacistické Německo obsadilo Tunisko.
V souladu s antisemitskou politikou Německa se přibližně stotisícová tuniská židovská komunita stala cílem vyvlastňování majetku a nucených prací. Přibližně pět tisíc Židů bylo internováno do pracovních táborů, kde jich 46 zemřelo; a 160 Židů bylo převezeno do Francie, odkud byli transportováni do vyhlazovacích táborů.
Rodiny Búkrísových a Úzánových, které byly vyhnané ze svých domovů z Mahdíi, našly útočiště na nevyužívané olivové farmě za městem. Abd al-Waháb zjistil, že jeden německý důstojník plánoval z olivové farmy unést Odettu Búkrísovou, s jejíž rodinou se přátelil jeho otec Hasan, a přinutit ji pracovat v nevěstinci pro německé vojáky. Proto celou skupinu z olivové farmy převezl na svou farmu, kde uprchlíky ukryl ve stájích. Všech dvacet čtyři osob, z toho polovina dětí, na Wahábově farmě přežilo až do konce německé okupace Tuniska v dubnu 1943.
Podle Selony Anny Búkrísové, tehdy jedenáctileté dcery Odetty Búkrísové, muži z farmy dále vykonávali nucené práce pro Němce. Židé z farmy také mohli každý čtvrtek jít na jinou farmu v sousední vesnici Sídí Alwán, kde se s ostatními Židy z Mahdíe mohli připravovat na šabat. Další přeživší svědkyně, Edmée Máslíjová, rozená Úzánová, potvrdila, že Němci na farmu pravidelně jezdili a kontrolovali, že všichni Židé jsou přítomni.
Po získání nezávislosti Tuniska Chálid Abd al-Waháb pracoval jako poradce na ministerstvu turismu nebo tajemník kanceláře ministra zemědělství. Zemřel ve věku 86 let, přičemž po sobě zanechal dvě dcery.
Spravedlivý mezi národy
Americký historik a ředitel Washingtonského ústavu pro blízkovýchodní politiku Robert Satloff je průkopníkem výzkumu arabských zachránců Židů během holokaustu. Anna Búkrísová, která se po druhé světové válce usadila v Los Angeles, jen několik týdnů před svou smrtí Satloffovi podala svědectví o případu Chálida Abd al-Wahába. Ten se poté vypravil do Mahdíe, aby pátral po dalších detailech příběhu Židů z Wahábovy farmy.
Na titul Spravedlivý mezi národy byl posmrtně navržen v lednu 2007, nicméně izraelská Komise pro rozpoznávání spravedlivých návrh v březnu téhož roku zamítla, což bylo veřejně oznámeno až v roce 2009. Komise svůj verdikt odůvodnila tím, že Abd al-Waháb přechováváním Židů v tehdejším Tunisku neriskoval svůj život, což je nutnou podmínkou pro udělení titulu Spravedlivý mezi národy. V roce 2010 byla žádost podána znovu, doplněna o dvě nová svědectví, ale se stejným odůvodněním byla komisí zamítnuta. Vedle Roberta Satloffa se kampaně účastnila také Wahábova dcera Fájza Abd al-Wahábová. Ocenění Spravedlivý mezi národy získalo na 60 muslimů z celého světa, největší skupinu tvoří Albánci; prvním oceněným Arabem se v roce 2013 stal lékař Mohamed Helmy z Egypta.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Tunisané 20. století Kategorie:Zachránci Židů za holokaustu Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození 11. dubna Kategorie:Narození v Tunisku Kategorie:Úmrtí v roce 1997 Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Úmrtí v Tunisku Kategorie:Muži