Petr Popelka (* 1986 Praha, Československo) je český dirigent a skladatel. Od sezony 2024/2025 zastává post šéfdirigenta Vídeňských symfoniků. V letech 2022–2026 působil jako šéfdirigent a umělecký ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v letech 2020–2023 byl šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru v Oslo. Před zahájením dirigentské dráhy byl profesionálním hráčem na kontrabas.
Život Narodil se v Praze. Má bratra-dvojče, povoláním ortopeda. V dětství nebyl podle vlastních slov pedagogy považován za výrazný hudební talent a do lidové školy umění byl přijat s odkladem, aby netrpěl traumatem z úspěchu svého bratra. Hudební vzdělání získal v Praze, kde studoval hudbu a hru na kontrabas u Jiřího Valenty na Pražské konzervatoři, a následně na Vysoké škole hudební (Hochschule für Musik) v jihoněmeckém Freiburgu, kde byl jedním z jeho učitelů Božo Paradžik.
Původním zaměřením byl kontrabasista. Již ve svých 19 letech začal hrát v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu (SOČR) a v roce 2009 nastoupil do akademie Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. V letech 2010–2019 působil jako zástupce sólokontrabasisty v orchestru Sächsische Staatskapelle Dresden.
Dirigování se začal intenzivně věnovat od roku 2016. V tomto oboru je z velké části autodidakt a zkušenosti čerpal přímo z praxe orchestrálního hráče. Významné podněty získal studiem u Vladimira Kiradjieva a na mistrovských kurzech u Petera Eötvöse, Alana Gilberta a Jaapa van Zwedena. V roce 2017 obdržel Cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Akademie Menuhinova festivalu v Gstaadu. V sezoně 2019/2020 se stal vůbec prvním držitelem titulu „Conductor Fellow“ (asistent Alana Gilberta) u orchestru NDR Elbphilharmonie v Hamburku.
Od srpna 2020 do roku 2023 zastával post šéfdirigenta Norského rozhlasového orchestru (KORK), s nímž se rozloučil v Ostravě na MHF Leoše Janáčka uvedením děl Edvarda Hagerupa Griega. V září 2022 nastoupil po Alexandru Liebreichovi do funkce šéfdirigenta a uměleckého ředitele Symfonického orchestru Českého rozhlasu. S tímto tělesem se rozloučil v dubnu 2026 mimořádným provedením kompletního cyklu čtyř symfonií Johannesa Brahmse během dvou večerů (ve funkci jej nahradil Elias Grandy). V květnu 2026 dirigoval SOČR na zahajovacím koncertu festivalu Pražské jaro, kde uvedl Smetanovu Mou vlast.
Od sezony 2024/2025 byl jmenován šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru, u nějž poprvé hostoval již v květnu 2022. Své pětileté stabilní působení zde zahájil v září 2024 uvedením Schönbergových Písní z Gurre, které už předtím uvedl se SOČR a KORK v Praze. V roce 2025 zahájil první ročník velikonočního festivalu „Primavera da Vienna“ v Terstu.
Jako hostující dirigent spolupracoval s řadou těles, mezi něž patří Česká filharmonie, Gewandhausorchester, Berlínští filharmonikové, Mnichovští filharmonikové, Chicago Symphony Orchestra či Cleveland Orchestra. Dirigoval rovněž Švédský královský filharmonický orchestr při Nobel Prize Concert ve Stockholmu. Působil i jako první hostující dirigent Janáčkovy filharmonie v Ostravě. V oblasti opery debutoval v Národním divadle v Praze v roce 2020 s Dvořákovou Rusalkou. Dále nastudoval produkce v Norské opeře v Oslu (Straussova Elektra), Semperoper v Drážďanech (Šostakovičův Nos) nebo v Divadle na Vídeňce.
Kromě dirigování se věnuje také hře na klavír a komponování hudby. Ve svém přístupu k hudbě zdůrazňuje význam zápalu, sebedisciplíny a spontánnosti při koncertním provedení, která vychází ze vzájemné důvěry mezi dirigentem a orchestrem. Reference
Externí odkazy
Petr Popelka na webu Národního divadla Petr Popelka na webu Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka na webu Intermusica (anglicky, německy)
Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští kontrabasisté Kategorie:Narození v roce 1986 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži