Wisława Szymborská, Maria Wisława Anna Szymborska (2. července 1923 Bnin, Polsko – 1. února 2012 Krakov, Polsko) byla polská básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka francouzské literatury, laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1996Wisława Szymborska, Polish poet - Encyclopaedia Britannica.. Szymborskou do češtiny překládá zejména Vlasta DvořáčkováZmarła wybitna tłumaczka literatury polskiej na język czeski Vlasta Dvořáčková, laureatka Nagrody Transatlantyk., ale i jiní překladatelé, např. Bogdan Trojak.

Život Narodila se v Bninu u Poznaně (nyní součásti KórnikuSzymborska Wisława, v Encyklopedii PWN.). Její rodiče byli Wincenty Szymborski (1870–1936) – správce zakopanských panství hraběte Zamoyského (těsně před narozením dcery Wisławy byl přemístěn do Kórniku, aby uspořádal tamější finanční záležitosti) a Anna Maria rozená Rottermundová (1890–1960). Od roku 1924 rodina Szymborských bydlela w Toruni, od roku 1929 nebo 1931 v Krakově v Radziwiłłowské ul.; Wisława tam začala chodit do Obecné školy Józefy Joteykové v ul. Podwale č. 6, poté od září 1935 do Gymnázia Sester Uršulinek ve Starowiślné 3-5.

Po vypuknutí druhé světové války pokračovala ve vzdělávání na tajných kurzech a od roku 1943 nastoupila do práce jako úřednice na železnici, aby se vyhnula pracovnímu nasazení v říši. V této době také poprvé ilustrovala knížku (učebnici angličtiny First steps in English Jana Stanisławského) i začala psát povídky a občas básně.

Od roku 1945 se účastnila literárního života Krakova; podle básnířčiných vzpomínek na ní měl největší vliv Czesław Miłosz. V tomto roce také zahájila studium polonistiky na Jagellonské univerzitě a později přešla na sociologii. Studium ale nedokončila z důvodu těžké hmotné situace.

První básně otiskla v krakovském Polském Deníku, později v Boji (Walka) a v Generaci (Pokolenie). Tou dobou Szymborska byla spojená s prostředím akceptujícím socialistickou realitu. V letech 1947–1948 byla tajemnicí osvětového dvojtýdeníku Krakovská síň (Świetlica Krakowska) a mimo jiné se zabývala knižními ilustracemi.

V dubnu 1948 se vdala za básníka Adama Włodka. Novomanželé se ubytovali v krakovské „kolonii spisovatelů“ v Krupniczí ulici. Neopakovatelné klima tohoto společenství mělo inspirující vliv na její tvorbu. S manželem se rozvedla v roce 1954.

V roce 2012 zemřela, byla pochována na hřbitově 'Cmentarz Rakowicki' v Krakově.

Dílo Roku 1949 první svazeček Szymborské básní Básně (Wiersze) (podle jiných pramenů Šití praporů (Szycie sztandarów)) nebyl přijat k tisku, protože „nedomnívám socialistické potřeby“. Knižním debutem se stal svazek básní Proto žijeme (Dlatego żyjemy) vydaný roku 1952 s básněmi jako Mládeži budující Novou Huť (Młodzieży budującej Nową Hutę)" nebo Lenin. Szymborska byla přijata do Svazu polských spisovatelů. Do roku 1966 byla členkou Polské sjednocené dělnické strany (PSDS; PZPR. V roce 1953 podepsala společnou rezoluci skupiny členů krakovské organizace ZKP, odsuzující duchovní odsouzené v procesu kněží krakovské kurieWojciech Czuchnowski Blizna. Proces Kurii krakowskiej 1953 Kraków, Znak 2003 . V roce 1957 Szymborska navázala kontakty s pařížskou Kulturou a Jerzym Giedroyciem. V roce 1964 se Szymborska ocitla mezi signatáři státními orgány podvrženého protestu odsuzujícího rozhlasovou stanici Svobodná Evropa za odvysílání Dopisu 34. náhled|Polský prezident B. Komorowski uděluje W. Szymborské nejvyšší polské státní vyznamenání, řád bílé orlice (Order Orła Białego), 2011 V roce 1975 podepsala protestní dopis 59, ve kterém přední polští intelektuálové protestovali proti změnám v ústavě, které zařazovaly ustanovení o vedoucí roli PSDS a věčném spojenectví se SSSR.

Szymborska je neoddělitelně spojena s Krakovem a mnohokrát zdůrazňovala své pouto s tímto městem.

V letech 1953–1981 byla členem redakce revue Literární život (Życie Literackie), kde od roku 1968 vedla stálou rubriku Nepovinná četba (Lektury nadobowiązkowe), která byla později publikována i v knižní formě. V letech 1981–1983 byla také členkou redakční rady krakovského měsíčníku List (Pismo).

Ocenění Básně Szymborské mají jedinečnou lyriku s hlubokou intelektuální reflexí, obsahující často zřetelný filozofický podtext. Její tvorbu charakterizuje preciznost slova, lapidárnost, časté užití ironie, paradoxu, posměchu anebo žertovného odstupu pro vyjádření hlubokých obsahů. Autorka se často obrací k moralistickým tématům a uvažuje o existenciální situaci člověka jednotlivce i lidského společenství.

Laureátka Goetheho ceny z roku 1991 a později také Herderovy ceny. Přímluvcem poezie Szymborské v Německu je Karl Dedecius, překladatel polské literatury. náhled|292x292px|Wisława Szymborska (2009) Výbor Nobelovy ceny ve zdůvodnění přiznání ceny básnířce napsal: „za poezii, která s ironickou přesností umožňuje historickým i biologickým souvislostem projevit se ve fragmentech lidské skutečnosti“.

Byla členkou Syndikátu polských spisovatelů (Stowarzyszenie Pisarzy Polskich).

Roku 1996 obdržela titul Člověk roku týdeníku Wprost. V roce 2011 jí prezident Bronisław Komorowski na hradě Wawel předal nejvyšší polské státní vyznamenání řád bílé orlice ('Order Orła Białego').

náhled|Byla pohřbena v rodinném hrobě na hřbitově 'Cmentarz Rakowicki' v Krakově.

Výběr děl 1952 – Proto žijeme (Dlatego żyjemy) 1954 – Otázky pokládané sobě (Pytania zadawane sobie) 1957 – Volání k Yettimu (Wołanie do Yeti) 1962 – Sůl (Sól) 1966 – 101 básní (101 wierszy) 1967 – Sto radostí (Sto pociech) 1967 – Vybrané básně (Wiersze wybrane) 1967 – Vybrané poezie (Poezje wybrane) 1972 – Každý případ (Wszelki wypadek) 1976 – Velké číslo (Wielka liczba) 1986 – Lidé na mostě (Ludzie na moście) 1989 – Poezie: Poems (Poezje: Poems) (polsko-anglické dvoujazyčné vydání) 1992 – Nepovinná četba (Lektury nadobowiązkowe) 1993 – Konec a počátek (Koniec i początek) 1996 – Pohled se zrnkem písku (Widok z ziarnkiem piasku) 1997 – Sto básní - sto radostí (Sto wierszy – sto pociech) 2002 – Okamžik (Chwila) 2003 – Říkanky pro velké děti (Rymowanki dla dużych dzieci) 2005 – Dvojtečka (Dwukropek)

V češtině a slovenštině

Odkazy

Reference

Související články Seznam polských spisovatelů Slovo a zeď

Externí odkazy

Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu Kategorie:Nositelky Nobelovy ceny Kategorie:Polští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polské spisovatelky Kategorie:Básníci tvořící polsky Kategorie:Spisovatelé píšící polsky Kategorie:Překladatelé do polštiny Kategorie:Překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čestní občané Krakova Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 2. července Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí v Krakově Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Rakowickém hřbitově