Probíhající mezinárodní incident, označovaný také jako migrační krize na Ceutě, vypukl na konci července 2026, kdy přibližně 80 tisíc migrantů, zejména mužů mladšího věku, nelegálně překročily hranici z Maroka do španělského autonomního města Ceuta, přičemž menší počet lidí se pokoušel překročit také hranici do Melilly. Většina z nich vstoupila do města buď obeplaváním vlnolamů Tarajal a Benzú, nebo pěším přechodem podél pobřeží. Příliv migrantů zahltil místní přijímací kapacity a vedl vládu autonomního města Ceuta k výzvě, aby španělská vláda vyhlásila stav národní nouze.

Španělské úřady uvedly, že do 31. července se zhruba polovina těch, kteří vstoupili na území, dobrovolně vrátila do Maroka, zatímco do 4. srpna vzrostl počet obětí utonutí a dalších nehod během přechodu na nejméně 111. List The New York Times citoval marocké občany, kteří tvrdili, že k přechodu do Ceuty je vyzývaly marocké úřady.

Pozadí K incidentu došlo několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Španělska rozhodl, že na migranty zadržené při pokusu dostat se po moři do Ceuty nebo španělského města Melilla nelze uplatňovat právní postup známý jako okamžité navrácení (summary return). Namísto toho musí být vůči těmto osobám vedeno standardní imigrační řízení. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že převaděčské sítě tohoto rozhodnutí využily k podněcování migrantů k překračování mořské hranice.

Ceuta a Melilla představují jediné pozemní hranice Evropské unie na africkém kontinentu. Pohyb osob přes hranice je v praxi kontrolován vládami států Španělska a Maroka. Maroko dříve opakovaně využilo krátkodobého uvolnění hraniční kontroly jako prostředku politického nátlaku na Španělsko, a to například během předchozí migrační vlny v roce 2021.

Incident Dne 31. července španělská vláda oznámila, že během několika hodin vstoupilo do Ceuty přibližně 49 000 migrantů, a to po několika dnech nepřetržitého přílivu. Prezident autonomního města Ceuta Juan Jesús Vivas uvedl ještě vyšší odhad, podle něhož do města dorazilo až 60 000 migrantů. Přijímací centra, zejména zařízení určená pro nezletilé osoby bez doprovodu, díky tomu překročila svou kapacitu, což ponechalo tisíce migrantů bez ubytování. Úřady v marockém městě Beni Ansar uzavřely hranici poté, co se migranti pokusili do města vstoupit. Achraf Maimouni z Marocké asociace pro lidská práva naznačil, že hraniční přechod Tarajal byl otevřen „za neobvyklých okolností“. Analytici deníku The New York Times uvedli, že příčina náhlého nárůstu migrace nebyla dosud jasná, avšak marocká vláda se mohla cítit dotčena nedávným sbližováním Španělska s Alžírskem.

Většinu migrantů tvořili mladí muži, ale mezi příchozími byly také ženy a děti. Mnozí připlouvali na nafukovacích raftech a své mobilní telefony měli uzavřené ve vodotěsných pouzdrech. Po vystoupení na břeh provolávali slávu Španělsku a líbali zem.

Během incidentu přišlo o život nejméně 72 osob, včetně mnoha těch, kteří se utopili při pokusu doplavat k vlnolamu. Stanice Sky News uvedla, že představitelé místní samosprávy odhadují počet obětí až na 86. Různá média rovněž informovala o nálezu desítek těl u pobřeží Ceuty a severního Maroka v předcházejících týdnech. Tyto případy souvisely s pokusy o překonání mořské hranice, avšak ne všechna úmrtí bylo možné přímo spojit s událostmi migrační krize z července 2026. Na marocké straně hranice byly navíc hlášeny exploze. V Beni Ansaru poblíž hranice s Melillou došlo také k několika žhářským útokům. náhled|Záznamy bezpečnostních kamer zachycující návrat uprchlíků do Maroka Španělská vláda odmítla žádost Ceuty o vyhlášení stavu národní nouze s odůvodněním, že migrace nespadá do právního rámce upravujícího vyhlašování tohoto stavu. Místo toho oznámila posílení policejních sil a užší koordinaci s marockými úřady. Do Ceuty odcestoval ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska, aby dohlížel na reakci španělské vlády.

Melilla Migrační tlak se rozšířil také na nedalekou Melillu. Dne 30. července se na marocké straně hranice poblíž Beni Ansaru shromáždily skupiny migrantů, které se pokusily přiblížit k hraničnímu přechodu a městskému hraničnímu oplocení. To vedlo ke střetům s marockými bezpečnostními složkami, jež se snažily zabránit hromadnému vstupu do města. Vládní delegace nařídila dočasné uzavření hraničního přechodu Beni Enzar, jediného tehdy fungujícího hraničního přechodu mezi Melillou a Marokem, což ovlivnilo silniční i pěší dopravu. Přestože byl migrační tlak v Melille nižší než v Ceutě a nedošlo zde ke srovnatelnému hromadnému překročení hranice, vedly události k posílení pozemního i námořního dohledu v okolí města.

Dohra Během několika prvních dnů se většina migrantů vrátila do Maroka. V Ceutě přesto zůstalo, dle různých zdrojů, pět až deset tisíc lidí. Z nich 1400 dětí a 700 dívek a žen.

V druhé polovině srpna se rozšířily protesty proti přítomnosti zbývajících migrantů v Ceutě. Koncem srpna byly demonstrace o účasti stovek lidí na denním pořádku. Skupina místních v Ceutě na konci srpna zničila a zapálila stanový tábor imigrantů na pláži Trampolín. Personálu Červeného kříže předtím zabránila, aby migrantům doručili jídlo a vodu. Přibývalo ale i násilných útoků ze strany migrantů. Jen pár hodin před zničením stanového tábora bylo zadrženo dvanáct migrantů, obviněných, že házeli kamení na vojenské vozidlo. K začátku září 2026 bylo nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů (zejména dívek a žen), včetně znásilnění. Mezi pachateli byli Maročané, Španělé a jeden Belgičan.

Začátkem září se v Madridu a dalších městech Španělska konaly demonstrace na podporu obyvatel Ceuty proti migrantům. Manifestace svolala federace obcí a provincií FEMP a podpořily je opoziční pravicové strany. Demonstrace v Madridu se zúčastnil i šéf pravicové Lidové strany Alberto Núñez Feijóo a lídr krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal. Vedle nich se ale konaly také protesty pod heslem Zastavme rasismus, které svolala občanská sdružení, odbory a levicová hnutí.

Evropská komise v září 2026 rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v Ceutě.

Reakce náhled|Španělský premiér Pedro Sánchez se zástupci bezpečnostních složek na hraničním přechodu Tarajal Mezinárodní média incident často přirovnávala k podobnému pohraničnímu incidentu mezi Marokem a Španělskem z roku 2021, během něhož po zhoršení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi vstoupilo do Ceuty přibližně 8 000 migrantů.

Carmen Morán Breñová v deníku El País shrnula rozmanitost reakcí v Ceutě i ve zbytku Španělska slovy: „Taxikáři hovořili o invazi, nevládní organizace o humanitární krizi a místní politici, kteří museli situaci řešit, ji označovali za stav národní nouze.“ Předseda odborového svazu příslušníků španělské Civilní gardy označil situaci za „naprostý chaos“.

Přestože se levicová vláda premiéra Pedra Sáncheze dříve stavěla k otázkám migrace poměrně liberálně, přislíbil Sánchez v reakci na situaci na Ceutě „okamžitou reakci“. Předseda krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal obvinil Sáncheze z toho, že „invazi“ zorganizoval s cílem udržet se u moci.

Maroko posílilo policejní přítomnost v okolí Fnidequ a Beni Enzaru a k rozehnání davů a zabránění dalším pokusům o překročení hranice nasadilo prostředky pro potlačování nepokojů. Marocká vláda zároveň odmítla, že by masový vstup migrantů záměrně podporovala nebo tolerovala. Příliv migrantů připsala činnosti převaděčských sítí, šíření fám o údajném zmírnění hraničních kontrol a výkladu rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu. Některá média a analytici však poukazovali na počáteční pasivitu části marockých bezpečnostních složek a spojovali krizi se zhoršenými vztahy mezi Španělskem, Marokem a Alžírskem.

Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala k pozastavení členství Španělska v schengenském prostoru bez hraničních kontrol. Na sociální síti X uvedla, že „nekontrolovaná nelegální migrace představuje skutečnou hrozbu pro bezpečnost evropských hranic“. Španělský premiér Pedro Sánchez její kritiku španělské vlády odmítl a poukázal na to, že podle jeho údajů od roku 2021 přicestovalo do Itálie přibližně 478 000 nelegálních migrantů, zatímco do Španělska zhruba 234 000. V reakci na incident pozastavila Itálie platnost schengenského režimu ve vztahu ke Španělsku, a to po zasedání ministerstva vnitra pod předsednictvím Mattea Piantedosiho, které vycházelo z posouzení italského Výboru pro analýzu migrace a bezpečnost hranic.

Vyloučení Španělska ze schengenského prostoru podpořili také představitelé Finska, Švédska, Dánska a Rakouska. Český premiér Andrej Babiš označil situaci v Ceutě za „skandál způsobený španělskou vládou“. Zároveň vyzval k okamžitému pozastavení účasti Španělska v schengenském prostoru. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka označil situaci za velmi vážnou pro celou Evropskou unii, uvedl však, že by Španělsko ze schengenského prostoru nevylučoval a vyčkal by na další postup španělské vlády.

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil některé své evropské protějšky, že využili krize pro získání vlastních politických bodů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise adresovaném Sánchezovi poděkovala za zvládnutí krize a uvedla, že tyto incidenty vyžadují vyšší míru solidarity členů EU.

Několik dní po incidentu vyšlo najevo, že španělská tajná služba během července opakovaně varovala před možným přílivem velkého množství migrantů do Ceuty. Dne 3. srpna 2026 uvedl starosta Ceuty, že podle zpřesněných odhadů se do města dostalo ve skutečnosti až 80 tisíc migrantů s tím, že k 3. srpnu jich ve městě asi 3 až 5 tisíc přetrvávalo. Odhady byly posléze zpřesněny na přibližně 72 tisíc migrantů, kteří do města 31. července 2026 pronikli.

Na konci srpna 2026 španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že k hromadnému příchodu migrantů do Ceuty na konci července přispěly dezinformace na sociálních sítích z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí. Izrael i Rusko tvrzení Sáncheze odmítly.

Na začátku září 2026 ředitel španělské národní policie Francisco Pardo popřel informace médií, že by nelegální migrační vlnu řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Zapojení Maroka popřela také ministryně pro migraci Elma Saizová.

Podle investigativy britského deníku The Guardian se po vypuknutí krize na sociálních sítích masově šířily dezinformace krajně pravicového hnutí, které publikovaly účty napojené na Rusko. Tyto účty měly také sdílet islamofobní a antisemitské narativy.

Odkazy

Reference

Související články

Evropská migrační krize (2015) Incident na marocko-španělské hranici (2021) Azylová a přistěhovalecká politika EU

Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2026 Kategorie:Španělsko v roce 2026 Kategorie:Maroko v roce 2026 Kategorie:Evropská migrační krize Kategorie:Ceuta Kategorie:Marocko-španělské vztahy