Aleš Záveský (1. června 1926 Mošovce – 24. prosince 1995 Prachatice) byl český pedagog a ochránce přírody.
Životopis Narodil se 1. června 1926 v Mošovcích na Slovensku, odkud se později s rodiči přestěhoval do středních Čech. Po absolvování gymnázia v Rakovníku vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích působil jako ředitel školy v přírodě při ÚNV hlavního města Prahy. V roce 1958 se přestěhoval do Prachatic a nastoupil jako učitel na Základní školu Vodňanská, kde vyučoval biologii, zeměpis, chemii a pěstitelské práce. Na škole působil až do roku 1991. Přibližně třicet let zároveň pracoval jako okresní metodik přírodopisu a biologie pro školy Prachatického okresu a Jihočeského kraje.
V roce 1967 inicioval, za metodické spolupráce Jana Čeřovského, vznik Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou. Její slavnostní otevření se uskutečnilo 23. října 1968. Na desáté výročí jejího založení byla 1. června 1977 otevřena naučná stezka a vydán také tištěný průvodce. V roce 1972 založil Stanici mladých ochránců přírody (SMOP), kterou po celou dobu svého působení vedl jako metodické centrum ekologické výchovy. Terénní stanice byla slavnostně otevřena 27. dubna 1973. V roce 1976 zde například vznikla ve spolupráci s odborem kultury ONV funkce signalizátora Státní ochrany přírody určená dětem jako příprava pro pozdější práci zpravodajů ochrany přírody.
Od roku 1967 do roku 1991 působil jako člen aktivu dobrovolných pracovníků a signalizátor ochrany přírody v Prachaticích. V letech 1972 až 1991 byl také dobrovolným strážcem CHKO Šumava.
Podílel se na vyhlašování a budování řady maloplošných chráněných území. V letech 1969 až 1972 spolupracoval například na přípravě ochrany lokalit Boubín, Mrtvý luh, Trojmezná, Jezerní slať a Buková slať. V dalších desetiletích se podílel na označování chráněných území, jejich údržbě a budování návštěvnické infrastruktury. Jeho práce se týkala například lokalit Hrádeček, Koubovský rybník, Libín, Mářský vrch, Mastnice, Miletínky, Opolenec, Podhájí, Pod Vyhlídkou, Polední, Polučí, Skalka, Tisy u Chrobol nebo Žižkova skalka. V letech 1978 až 1989 se podílel na jejich ochraně před rekultivacemi a melioracemi zemědělských pozemků a patřil k prvním zakladatelům tzv. geofondových ploch. V letech 1975 až1991 přispíval rovněž k ochraně perlorodky říční na Zlatém a Smědečském potoce a na řece Blanici. Výsledkem těchto aktivit bylo mimo jiné zřízení odchovny perlorodky ve Spálenci. Také patřil mez iniciátory rozvoje naučných stezek na Prachaticku.
V roce 1987 inicioval odborný seminář Volary 1987, který se konal při příležitosti 20. výročí Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou. Semináře se účastnili odborníci z deseti států a zástupci mezinárodních organizací UNESCO, UNEP a IUCN. Výsledkem byla také Rezoluce Volary '87. Záveský byl autorem a spoluautorem ekologicky zaměřených článků, metodických materiálů, průvodců naučnými stezkami, ale také filmů a rozhlasových a televizních pořadů.
Po odchodu ze základní školy pokračoval v práci v nově vznikajícím Centru ekologické výchovy Dřípatka v Prachaticích, které navázalo na činnost Stanice mladých ochránců přírody. Působil zde jako odborný poradce a spolupracoval se svým dlouholetým kolegou Bohuslavem Naušem. Aleš Záveský zemřel 24. prosince 1995 v Prachaticích. V roce 1996 mu bylo in memoriam uděleno ocenění Nestor ekologické výchovy 96, které sdružení Rezekvítek udělovalo osobnostem za celoživotní přínos ekologické výchově v České republice.
Reference
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští ekologové Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Absolventi Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození 1. června Kategorie:Narození v Mošovcích Kategorie:Úmrtí v roce 1995 Kategorie:Úmrtí 24. prosince Kategorie:Úmrtí v Prachaticích Kategorie:Muži