Varnava (světským jménem: Nikolaj Nikanorovič Běljajev; 25. května 1887 Ramenskoje – 6. května 1963 Kyjev) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup vasilsurský, vikář nižněnovgorodské eparchie, asketa a jurodivý.

Život Narodil se 25. května 1887 ve vesnici Ramenskoje (dnes město) v rodině dělníka a dcery diákona.

Nejprve studoval ve škole v obci Ramenskoje, poté na 3. moskevském gymnáziu, které dokončil v roce 1908 s vyznamenáním. V letech 1911–1915 studoval na Moskevské duchovní akademii.

Dne 24. června 1911 přijal mnišství ve Smolenské Zosimově pustyni. Mnišský postřih vykonal rektor Moskevské duchovní akademie, biskup Feodor (Pozdějevskij). V létě roku 1911 byl vysvěcen na jerodiákona a v roce 1913 na jeromonacha.

V létě roku 1914 podnikl cestu do Svaté země a na Athos. V roce 1915 získal titul kandidáta teologie, diplomová práce: „Svatý Varsonofij Veliký. Jeho život a učení“. Byl jmenován učitelem homiletiky v Nižněnovgorodském duchovním semináři (1915–1918). Byl povýšen do hodnosti archimandrity. Zastával úřad představeného Starogolutvinského monastýru moskevské eparchie.

Výnosem Svatého synodu ze dne 13. února 1920 bylo archimandritu Varnavu určeno být biskupem vasilsurským vikářem nižněnovgorodské eparchie. Dne 29. února 1920 se uskutečnila jeho biskupská chirotonie. Na začátku srpna 1920 byl jmenován starším vikářem eparchie a přeložen do Pečerského monastýru.

V létě roku 1922 spolu s arcibiskupem Jevdokimem (Meščerským) podepsal rezoluci o uznání renovační Vyšší církevní správy. Avšak brzy činil pokání a vysvětloval svůj čin malomyslností. Nejprve odjel přinést pokání arcibiskupu Feodorovi (Pozdějevskému), který pobýval v moskevském Danilovském monastýru, ale nebyl jím přijat. V září 1922 navštívil starce Zosimovy pustyně. Jeroschimonach Alexij (Solovjov) mu uložil epitimii za přechod k renovačnímu hnutí a požehnal Varnavovi k činu jurodství.

Po roce 1927 patřil k hnutí nevzpomínajících jméno patriarchy při bohoslužbách. V roce 1928 se přestěhoval do Kzyl-Ordy, vytvořil tam tajný monastýr a začal psát asketické spisy. Tam v roce 1928 dokončil své hlavní dílo – „Základy umění svatosti (pokus o výklad pravoslavné asketiky)“. V něm se biskup Varnava pokusil pochopit znalosti získané na Duchovní akademii a ze samostatné četby asketické literatury. Ve své práci cituje spisy svatých Otců a vlastní Varnanovi úvahy a komentáře se týkají především jevů světské kultury.

Na podzim roku 1931 se přestěhoval do Moskvy. Dne 16. března 1933 byl zatčen OGPU za vytvoření tajného monastýru a „protisovětskou propagandu“ mezi mládeží, byl držen v Butyrské věznici. Dne 10. května téhož roku byl odsouzen zvláštním zasedáním při Kolegiu OGPU podle čl. 58-10, 58-11 Trestního zákoníku RSFSR a uvězněn v nápravně-pracovním táboře na dobu tří let. Trest si odpykával v Ojrotské autonomní oblasti ve vesnici Topučaja. V táboře odmítl pracovat, byl převeden na trestní příděl stravy. S nikým nemluvil, celé dny chodil podél stěn tábora. Kvůli jurodství byl táborovými lékaři uznán za šíleného a převezen do Mariinských táborů. Osvobozen byl v roce 1936.

Po propuštění žil v Tomsku a v roce 1948 se přestěhoval do Kyjeva, kde získal přihlášení k pobytu za úplatek. V Kyjevě vedl tichý, navenek ničím nepozoruhodný život. Pro sousedy byl biskup prostě „strýček Kolja“. Bohoslužby nekonal s výjimkou velkého svěcení vody na Zjevení Páně. V Kyjevě chodil modlit se k místním svatyním, účastnil se bohoslužeb, aniž by odhaloval svou hodnost a aniž by se účastnil svátostí. Od října 1950 si začal vést zápisníky, v nichž se velmi ostře vyjadřoval o oficiální církvi. Až do posledních let života pokračoval v práci na nových dílech.

Zemřel 6. května 1963. Byl pohřben na Bajkovském hřbitově v Kyjevě (oddíl 1C), pohřební obřad vykonal kněz Alexej Glagoljev.

Odkazy Reference

Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Jurodiví Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození v Moskevské oblasti Kategorie:Úmrtí 6. května Kategorie:Úmrtí v roce 1963 Kategorie:Úmrtí v Kyjevě