Sokolovna je budova s tělocvičnou, která se nachází v ulici Tyršova č. 275 v Rožmitále pod Třemšínem v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Sokolovnu nechala zbudovat Tělovýchovná jednota Sokol přestavbou původnícho špýcharu v roce 1902. Následně byla budova rozšířena v roce 1922. Od roku 2008 je sokolovna s přilehlým pozemkem (bývalé venkovní cvičiště) v majetku města Rožmitál pod Třemšínem. Objekt je dlouhodobě bez využití a potřebuje rekonstrukci.
Historie náhled|Podoba sokolovny po přestavbě v roce 1922|vlevo náhled|Sokolové na fotografii Adolfa Růžičky (cca po roce 1922)|vlevo Spolek Tělovýchovné jednoty Sokol v Rožmitále vznikl v roce 1894. Hlavní podíl na založení měl truhlářský tovaryš Mikuláš Filipovský.Prášil, str. 117–121 Za počátku se cvičilo v soukromé místnosti „U Hrabánků”, později ve Starém Rožmitále v hostinci na Letné. Svou činnost spolek rozvinul až o rok později, kdy se přestěhoval do prostor hospody Plzeňka. Nová jednota byla připojena k župě Husově a počet jejích členů začal narůstat. V roce 1896 byla zavedena pokladnička na stavební fond a ještě téhož roku byl v obecní dražbě zakoupen špýchar za 806 Kč. Přestavba špýcharu si vyžádala náklady ve výši 4000 Kč. Nová budova sokolovny v ulici Čelakovského (nyní Tyršova) byla dokončena v roce 1902. Slavnostního otevření se jako řečník zúčastnil Antonín Kalina, pozdější velvyslanec v Jugoslávii. Sokol ve své sokolovně vyvíjel velmi plodnou tělocvičnou i vzdělávací činnost. V roce 1908 při spolku vznikl Okrašlovací odbor, který vydal turistické brožury Třemšín od J. Hilleho a Dvacet výletů po okolních Brdech od Gustava Kliky.Slavík, str. 215–217náhled|377x377bod|Plakát na představení Ideální manžel od Oscara Wildea v podání předních členů Národního divadla, které se konalo v rožmitálské sokolovně v roce 1927Po vypuknutí první světové války muselo narukovat 61 členů Sokola, z nich 8 ve válce padlo. Padlým byla zhotovena pamětní deska, která byla osazena ve vestibulu sokolovny. Po roce 1920 se počet členů spolku zdvojnásobil, v okolních obcích začaly vznikat pobočky rožmitálského Sokola a kapacita sokolovny již nestačila. V roce 1922 byla proto budova sokolovny rozšířena a také byl přikoupen další pozemek, který sloužil jako letní cvičiště. V budově byl zřízen biograf a moderní jeviště. Na jevišti bylo možné uvést na scénu i velká dramatická díla. Na financování se přispívalo také prodejem pohlednic. Kromě sportovního využití se zde konaly četná divadelní představení, filmová promítání, výroční schůze, veřejná shromáždění, plesy, koncerty, silvestrovské oslavy aj. V roce 1930 měl spolek 226 členů.
Sokolovna hostila kulturní život i během okupace, kdy rožmitálští ochotníci stále uváděli nové divadelní hry jako byla např. dramatizace Josefa Matějky Rožmitálští rebelanti podle knihy Gustava Kliky nebo příběh bojovné Boženy Němcové v němž titulní roli ztvárnila Emilie Pomplová, manželka voltušského pilaře a odbojáře Jaroslava Pompla.
Ve dnech 12. – 14. března 1946 se v sokolovně konalo hlavní přelíčení mimořádného lidového soudu v Písku, kdy byl za zradu k trestu smrti odsouzen Miroslav Náhlovský, který byl 14. března 1946 oběšen na dvoře rožmitálské radnice.Jirásek, str. 105
Poté co byla v roce 1957 činnost Sokola zakázána KSČ, užíval sokolovnu Československý svaz tělesné výchovy a sportu. Sokolovna byla centrem kulturního, spolkového a sportovního života v Rožmitále, až do roku 1972, kdy byl postaven kulturní dům ve Starém Rožmitále. Nicméně až do 90. let se v ní stále konaly kulturní akce jako plesy a maškarní bály.
Po roce 1989 se o vlastnictví sokolovny vedly dlouhé spory. Původně byla majetkem Československého svazu tělesné výchovy. V roce 1993 sokolovnu vysoudila Tělovýchovná jednota v rámci restitučních nároků. O tři roky později jí byl majetek vydán, ale k vlastnictví se jednota nehlásila a neexistoval ani zápis v jejím listu vlastnickém v katastru nemovitostí. Kvůli vleklým sporům o vlastnictví se o sokolovnu nikdo dlouhodobě nestaral. V roce 2006 nechalo vedení města na chátrající sokolovnu umístit ceduli, na níž stálo, že není ve vlastnictví města. Učinilo tak v reakci na dotazy veřejnosti, proč město nechává sokolovnu chátrat. Město o budovu mělo zájem a chtělo ji převzít bezúplatným převodem nebo zakoupit. To se podařilo v roce 2008, kdy se městu podařilo sokolovnu spolu s přilehlým pozemkem vydražit za 1,1 milionu korun. Vedení města slibovalo, že sokolovna bude sloužit volnočasovým aktivitám a obyvatelé města si v anketě rozhodnou co by v sokolovně chtěli. O rok se v médiích objevila informace, že město nemá na opravu peníze a prozatím objekt provizorně zakonzervovalo.
V roce 2015 město nabídlo sokolovnu k bezplatnému využití, když se byly diskutovány varianty sídel Správy CHKO Brdy, nakonec však byly vybrány jiné obce. V této době byla již střecha sokolovny v dezolátním stavu a do objektu zatékalo. V roce 2016 město nechalo sokolovnu nově zastřešit za pomoci dotace od Středočeského kraje.
V roce 2021 Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze ve spolupráci s městem vypracovalo studii využití sokolovny na základě veřejné ankety. Ze studie vyplynulo doporučení vybudovat v sokolovně multifunkční sportovní dům s lezeckou stěnou.
Popis Objekt sokolovny se nachází přibližně 600 m jižně od centra města. Nachází se na pozemku ve tvaru klínu, jehož jižní stranu tvoří ulice Nádražní. Hlavní fasáda budovy je otočena na severozápad do ulice Tyršova. Zastavěná plocha včetně pozemku činí cca 3350 m². Zděný objekt sokolovny je členitý – v různých částech půdorysu jednopodlažní, dvojpodlažní i třípodlažní s různými typy vnitřních prostorů a jejich velikostí. Částečně je podsklepený.
Objekt prošel ve 2. polovině 20. století úpravami, kdy byla oproti stavu po přestavbě v roce 1922 zjednodušena původní okna zploštěna fasáda směřující do ulice Tyršova. Kulturně-historické hodnoty objektu nerespektovala ani rekonstrukce střechy v roce 2016, kdy byla střecha z velké části nahrazena ekonomicky výhodným vazníkovým krovem, který nenavazuje na původní tvar říms ani nerespektuje sklon původního tympanonu. Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Podpora rekonstrukce objektu sokolovny – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Karta objektu na projektu Prázdné domy Sokolovna na historických fotografiích – databáze Podbrdského muzea Sokolovna Rožmitál pod Třemšínem na webu sokolskepamatky.eu ROŽMITÁLSKÁ BRDNA - [Dědek v2.0 | Sokolovna] na YouTube
Rožmitál pod Třemšínem Kategorie:Stavby v Rožmitále pod Třemšínem Kategorie:Kultura v Rožmitále pod Třemšínem Kategorie:Sport v Rožmitále pod Třemšínem