Francesco Bartolomeo della Torre (1627, Ramponio Verna – 28. září 1687, Praha) byl italský kameník a sochař období baroka, dvorní kameník císaře Leopolda I. působící v Praze. Je znám např. díky spolupráci na Kohlově kašně na druhém nádvoří Pražského hradu, na které pracoval společně s Jeronýmem Kohlem. Od roku 1653 žil až do své smrti v Praze.

Život náhled|Měšťanský dům U Černé koule, zvaný též U Kuklíků, na Starém Městě Narodil se jako syn stavitele Bartolomea della Torre. Příslušnost rodiny k patricijskému rodu della Torre je nepravděpodobná. Jeho otec od roku 1636 byl stavitelem jezuitského kostel sv. Ignáce v Raabu (Győru), nejstaršího náhled|Leopoldova či Kohlova kašna na nádvoří Pražského hradu barokního kostela v Uhrách. Jeho půdorys a vnitřní řešení odpovídaly vídeňskému standardu. Francescův starší bratr Giacomo pracoval jako zedník se svým otcem.

Francesco se kamenickému řemeslu naučil od vídeňského mistrem kameníka Hieronyma Bregna a další vzdělání mu poskytli jeho krajani Giacomo Bonade a Giacomo Orsolino, kteří pracovali v Praze, Orsolino jako kameník ve Valdštejnském paláci a stali se tak průvodci Francescovy kariérní dráhy. V roce 1646 se stal tovaryšem.

Dvorní kameník Mezi lety 1650 a 1680 bylo složení řemeslníků na pražských stavbách velmi pestré: Italové, Němci ze všech zemí, Nizozemci, Češi a Poláci si mezi sebou rozdělili stále náročnější trh. Největší kontingent tvořili frankofonní Švýcaři. Mezi významné italské architekty, stavitele a kameníky patřili např.: Dionysio Miseroni, Santino de Bussi, Carlo Lurago, Dominico Rossi, Francesco Caratti ad.

Po smrti Pietra Maina Maderna Francesco della Torre a jeho přítel a kolega Giovanni Battista Passerini opustili v roce 1653 lom Kaiserstein a již v témže roce byli zaměstnanci v pražské stavební firmě Carla Luraga na významném pražském jezuitském projektu - Klementinu. Společně také dne 30. října 1663 získali měšťanské právo na Starém Městě pražském. Mezi svědky byli mj. mistři Domenico Rossi, architekt Černínského paláce a Giovanni Domenico de Orsini, architekt Klementina. V následujících letech Francesco koupil dům U Černé koule na nároží Dlouhé ulice a Týnské uličky na Starém Městě v Praze a jeho děti byly pokřtěny v Týnském chrámu.

S Carlem Luragem spolupracoval na různých stavbách, např. ve službách jezuitů v Chomutově, v Praze u hraběte Černína, v Klementinu atd. V roce 1667 byl Francesco Bartolomeo della Torre jmenován dvorním kameníkem v Praze. V následujícím roce mu pasovský biskup Václav hrabě z Thun-Hohensteinu svěřil veškeré kamenické práce při barokní přestavbě katedrály sv. Štěpána v Pasově.

Posledním větším dílem Francesca byla fontána na druhém nádvoří Pražského hradu, jejíž figury navrhl sochař Hieronymus Kohl. Fontána byla uvedena do provozu 4. července 1686.

28. září následujícího roku mistr Francesco Bartolomeo della Torre umírá na Starém Městě v Praze.

Manželství Kolem roku 1653 se Francesco Bartolomeo, již jako mistr, oženil s Franciscou Carlonin, dcerou vídeňského městského architekta Silvestra Carloneho, přesné datum sňatku však není známo. Jeho tchán, který zemřel v roce 1671, pracoval na kostelech u Skotů a u sv Michaela.

Z jeho manželství se narodil syn Giovanni Pietro, jenž později převzal úřad královského dvorního kameníka u pražského dvora a zkoušku složil 3. listopadu 1688.

Dílo Francesco Bartolomeo della Torre se podílel na mnoha stavbách:

kolem roku 1647: jezuitský dům v Raabu/Győru 1653: Pražské Klementinum 1662–1663: Hradčany, Orlí kašna na třetím nádvoří Pražského hradu (umístění se několikrát změnilo) podle plánu Francesca Carattiho 1668–1688: Pasovská katedrála, architekt Carlo Lurago, veškeré kamenické práce 1669: závěrečné práce na jezuitské koleji a kostele sv. Ignáce v Raabu/Győru po smrti bratra Giacoma 29. září 1669 s architektem Christianem Fahrnleitnerem 1675–1679: Hradčany, arcibiskupská rezidence v Praze, architekt Jan Baptista Mathey 1675: Jezuitská škola s divadelním sálem v Raabu/Győru 1676: Fontána v nádvoří Klementina (společně s Giovannim Battistou Passerinim) červenec 1680: kamenické práce při obnově pasovské katedrály po požáru, 1685/1686: Kohlova fontána na druhém nádvoří Pražského hradu

Externí odkazy

Leopoldova kašna na 2. nádvoří Pražského hradu

Literatura

Petr Voit: Prazské Klementinum. Praha 1990, ISBN 80-901092-4-1. Renate Wagner-Rieger: Architektur und Plastik in Zentraleuropa. In: Erich Hubala: Die Kunst des 17. Jahrhunderts. Propyläen Kunstgeschichte Bd. 9, 1984, Prag, Kreuzherrenkirche S. 286, Prag, Clementinum S. 295. Pavel Vlček a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov. Academia Praha, 1996, ISBN 80-200-0563-3.

Kategorie:Kameníci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1687 Kategorie:Muži Kategorie:Italové v Česku