Stryj (, ) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. Ve městě žije obyvatel.
Historie vlevo|náhled|Stryjský hrad, rekonstrukce stavu ze 14.–17. století vlevo|náhled|Centrum města v roce 1915 První zmínka o obci pochází z roku 1385, kdy zde již stál vodní hrad a rozšiřovalo se osídlení podhradí. V roce 1431 polský a litevský král Vladislav II. Jagello udělil Stryji městská práva. V 15. a 16. století byla Stryj vzkvétajícím obchodním a řemeslnickým městem. V letech 1569–1772 byla součástí Ruského vojvodství s hlavním městem Lvovem a zemským sněmem v Sudové Vyšňi. V letech 1772–1918 tvořila součást Habsburské monarchie, korunní země Haličsko-vladiměřského království, opět s hlavním městem Lvov. V roce 1850 se město stalo sídlem okresu, v roce 1867 byl zřízen okresní soud, oba existovaly až do roku 1918. V letech 1919–1939 bylo město součástí Polska a od roku 1921 patřilo pod Stanislavské vojvodství.
V průběhu sovětské okupace východního Polska v roce 1939 připadlo Sovětskému svazu. Po útoku na Sovětský svaz v roce 1941 město obsadila německá armáda a začala deportace židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů. Celkem bylo vyvražděno více než 4 000 Židů. V roce 1954 byl odpovědný velitel zdejší nacistické jednotky Karl Klarmann odsouzen okresním soudem v Hamburku ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení.LG Hamburg, 16.3. 1954. In: Justiz und NS-Verbrechen. Sammlung deutscher Strafurteile wegen nationalsozialistischer Tötungsverbrechen 1945–1966, svazek XII, editoři Adelheid L Rüter-Ehlermann, H. H. Fuchs, C. F. Rüter. Amsterdam : University Press, 1974, č. 395, s. 305–322 Po válce byli němečtí váleční zajatci přesunuti do Stryje na nucené práce. Zajatecký tábor měl 232 členů a vlastní nemocnici.
V dubnu 1945 se město spolu s východními územími Polska stalo součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky a po rozpadu SSSR v roce 1991 se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.
Doprava Stryj je důležitým železničním uzlem: páteřní tratě odsud vycházejí ve směrech na Lvov, Ivano-Frankivsk a Čop, další potom na Drohobyč a Chodoriv. Projíždí tudy rychlík Budapešť–Moskva a vlaky spojující Zakarpatí s ostatními částmi Ukrajiny. Ve směru ze Lvova na Drohobyč byl zřízen kolejový triangl, který je využívaný zejména rekreačními vlaky směřujícími do podkarpatského letoviska Truskavec.
Památky Katedrála Nanebevzetí Panny Marie – římskokatolická trojlodní bazilika, přestavěná ve 2. polovině 19. století, zrušená v roce 1921, obnovená po roce 1991, později také jako sídlo obnovené římskokatolické diecéze, uměleckohistoricky cenná je jižní renesanční kaple Pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie, obnoven po roce 1991 Radnice – novorenesanční stavba ze 3. třetiny 19. století Železniční nádraží – secesní stavba, obnovená roku 2005 Muzeum regionální etnografie Muzeum Olgy Bačinské
Osobnosti Kazimierz Nowak (1897–1937) – polský cestovatel se zde narodil Stepan Bandera – ukrajinský nacionalista, studoval zde na ukrajinském gymnáziu; v roce 1992 mu odhalena první busta na Ukrajině Louis Begley (* 1933 Stryj) – americký spisovatel ukrajinského původu Alexandr Miniv (* 1895 Stryj – 1942) – ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Praze. Za pomoc parašutistům výsadku Anthropoid byl popraven spolu se 262 spolupracovníky parašutistů v Mauthausenu. Nazar Domčak (* 2007) – fotbalový brankář
Stryjská městská územní hromada Stryjská městská územní hromada () je městská hromada s administrativním centrem ve Stryji. V roce 2026 v ní žilo 102671 obyvatel. V této hromadě je město Stryj (60047 obyvatel), městys Dašava (2333 obyvatel) a tato další sídla:
Berežnycja (Бережниця) Brattkivci (Братківці) Velyki Didušiči (Великі Дідушичі) Verčany (Верчани)( Vivňa (Вівня) Hajdučyna (Гайдучина) Holobutiv (Голобутів) Dibrova (Діброва) Dobrivljany (Добрівляни) Dobrjany (Добряни) Žulyn (Жулин) Zavadiv (Завадів) Zahirne (Загірне) Zaplatyn (Заплатин) Zarične (Зарічне) Josypovyči (Йосиповичі) Kavsko (Кавсько) Komariv (Комарів) Kuty (Кути) Lany-Sokolivski (Лани-Соколівські) Lanivka (Ланівка) Lysjatyči (Лисятичі) Lotatnyky (Лотатники) Luh (Луг) Mali Didušyči (Малі Дідушичі) Myrtjuky (Миртюки) Nežuchiv (Нежухів) Oleksyči (Олексичі) Pidhirci (Підгірці) Piščany (Піщани) Podorožne (Подорожнє) Pukenyči (Пукеничі) Pjatnyčany (П'ятничани) Rajliv (Райлів) Rozhirče (Розгірче) Semyhyniv (Семигинів) Sychiv (Сихів) Slobidka (Слобідка) Stryhanci (Стриганці) Strilkiv (Стрілків) Uhersko (Угерсько) Uhilňa (Угільня) Chodovyči (Ходовичі) Ščaslyve (Щасливе) Jarušyči (Ярушичі)
Fotogalerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
http://mystryiany.com.ua Stránky o kulturním vyžití města Stryj// Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. — Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1890. — T. XI : Sochaczew — Szlubowska Wola.— S. 429—438
Kategorie:Města oblastního významu Kategorie:Města ve Lvovské oblasti Kategorie:Halič Kategorie:Hromady ve Lvovské oblasti