Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha, anglicky University of Chemistry and Technology, Prague, UCT Prague) je českou veřejnou vysokou školou univerzitního typu se samosprávnou působností, která se zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie a materiálového inženýrství. VŠCHT Praha nabízí studentům studium v akreditovaných studijních programech v bakalářském (Bc.), magisterském (Ing.) a doktorském (Ph.D.). Škola se zaměřuje kromě tradičních chemických odvětví i na výzkum biotechnologií, nanotechnologií, udržitelného růstu, nových zdrojů energie, ekologie a potravinářství. Mezi nové obory patří i farmakochemie, bioléčiva a molekulární inženýrství.
VŠCHT Praha sídlí ve vysokoškolském kampusu v Praze 6-Dejvicích, který sdílí s ČVUT v Praze. Škola je rozdělená do tří budov A, B a C. Budovy A a B se nacházejí v ulici Technická a budova C je nedaleko ve Studentské ulici.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, jakožto přímý pokračovatel „Pražské polytechniky“, je jedním z nejstarších učilišť technické chemie na světě a největší vzdělávací institucí svého druhu ve středoevropském regionu s více než 200letou tradicí výuky technické chemie. Škola je členem European University Association (EUA), European Federation of National Engineering Associations (FEANI) a International Society for Engineering Education (IGIP).
Významní absolventi Od roku 1920 má VŠCHT Praha více než 18 000 absolventů, kteří významným způsobem ovlivnili nejen úroveň českého chemického průmyslu, ale také každodenní život. Je mezi nimi řada výjimečných či známých osobností:
Stanislav Landa – absolvoval 1921, objevitel adamantanu Vladimir Prelog – absolvoval 1928, nositel Nobelovy ceny za chemii (1975) Otto Wichterle – absolvoval 1936, vynálezce měkkých kontaktních čoček Josef Srbek (1897–1982) – vynálezce přípravy titanové běloby rutilového typu (1933). Příjmy z vynálezu umožnily VŠCHT stavbu druhé budovy a celkové několikanásobně přesáhly příjmy z objevu materiálu pro čočky dr. Líma a Wichterleho František Šorm – absolvoval 1936, významný český chemik Eduard Hála – absolvoval 1946, zakladatel oboru fázových rovnováh Miloš Hudlický – absolvoval 1946, profesor Virginia State University, USA Ivan Ernest – absolvoval 1947, ředitel Woodward Reasearch Institute in Basel, Španělsko Drahoslav Lím – absolvoval 1949, objevitel hydrogelu užívaného pro výrobu měkkých kontaktních čoček a jeden ze zakladatelů vědního oboru zabývajícího se biomateriály, vedl v letech 1980–1987 Barnes–Hind and Revlon Science Institute v USA, profesor Kalifornské Univerzity v San Diegu Vojtěch Fried – absolvoval 1951, profesor New York University, USA Rudolf Zahradník – absolvoval 1952, český chemik a někdejší prezident Akademie věd České republiky Vladimír Hlaváček – absolvoval 1961, profesor State University of New York, USA Miroslav Smotlacha – český mykolog a chemik Vratislav Ducháček – absolvoval 1961, český chemik Jiří Drahoš – český vědec, fyzikální chemik, předseda Akademie věd ČR v letech 2009–2017, kandidát na prezidenta 2018 Jaromír Kohlíček – absolvoval 1976, český politik, europoslanec Rut Bízková – česká politička, ministryně životního prostředí (2010) Miroslav Kalousek – absolvoval 1984, český politik Jan Zahradil – český politik, europoslanec Lucie Talmanová – absolvovala 1990, česká politička
Koleje a menza náhled|Kolej Volha Kolej VŠCHT Sázava a Volha v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích mají kapacitu 1489 lůžek. VŠCHT Praha nadále zajišťuje (na základě smlouvy s VŠE a UK) provoz celého areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích o celkové kapacitě cca 5 500 lůžek. Kolej Volha nabízí ubytování v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích na buňkách (2 pokoje se společným sociálním zařízením) a v samostatných dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, bez kuchyňky, které jsou společné na patrech. Kolej Sázava nabízí jednolůžkové, dvoulůžkové a partnerské pokoje s vlastním sociálním zařízením a kuchyňkou.
VŠCHT Praha vlastní a provozuje menzu umístěnou v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích, a to v přízemí objektu Volha. Menza disponuje kapacitou cca 200 míst. Menza poskytuje celodenní stravovací servis. Stravují se zde kromě studentů a zaměstnanců VŠCHT Praha i studenti ostatních VŠ – především pak VŠE, UK a ČVUT. Menza v roce 2011 vydala 111 500 jídel.
Historie Pražská polytechnika (1806–1920) Historie školy sahá hluboko do minulých století a odvíjí se od počátků výuky chemie v českých zemích. Prudký průmyslový vývoj v 18. století související s významnými technickými a přírodními objevy si vynutil založení Královského stavovského učiliště (pražské polytechniky), na níž byla dne 10. 11. 1806 zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém. Na chemickém oddělení byla vedle všeobecné chemie vyučována i praktická chemie zaměřená na sklářství, železářství, běličství a barvířství. Postupně se počet oborů technické chemie rozšířil o pivovarnictví, cukrovarnictví, analytickou chemii, chemickou analýzu minerálů a technických plynů a další obory. Ve století 19. působila na chemickém oboru Pražské polytechniky řada významných osobností tehdejší vědecké obce. Základy technické chemie v Česku položili mezinárodně uznávaní profesoři Karl Augustin Neumann (1771–1866), Karl Napoleon Balling (1805–1868) a například autor první české vysokoškolské učebnice chemie a zakladatel principů českého chemického názvosloví Vojtěch Šafařík (1829–1902).
Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (1920–1939) náhled|vlevo|Interiér VŠCHT Roku 1920, po reorganizaci Pražské polytechniky, vzniká Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako jedna ze sedmi škol nově vzniklého Českého vysokého učení technického (ČVUT). Prvním českým profesorem chemie byl Jan Staněk. Úroveň chemického učení na konci 19. století byla velmi vysoká a v první části 20. století dosáhl vynikající český chemik profesor Emil Votoček (1872–1950) významného mezinárodního ohlasu. Jeho jménem jsou nazvána nejvyšší ocenění, Votočkovo stipendium a Votočkova medaile, udělovaná VŠCHT Praha vynikajícím studentům a mimořádným osobnostem v oboru chemie. Vysoká škola přesídlila v 30. letech do novostavby dnešní budovy A (dále od Vítězného náměstí). Budova B byla určena pro fakultu zemědělskou, lesnickou a Kloknerův ústav. Na základní kámen se klepalo v roce 1925.
Fakulta chemická ČVUT (1945–1952) Po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945 nese fakulta nejen nový název, ale i nové zaměření. Po odsunu sudetských Němců ze Sudet, kde byla koncentrována většina chemického průmyslu (sklářství, petrochemie, dusíkatá chemie), chybí kapacity na její technologickou obsluhu a údržbu, jakož i výzkumný personál. Po roce 1948 z důvodu vzniku železné opony dále dochází k rozhodnutí přesunout část chemické výroby, především petrochemie a výroby výbušnin, do vnitrozemí. Proto vzniká i specializovaná škola s tímto zaměřením v Pardubicích. Současně se ČVUT dělí na klasickou techniku, které zůstává původní název ČVUT a 3 samostatné vysoké školy: Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Vysoká škola zemědělská a Vysoká škola politická – později přejmenovaná na Vysokou školu ekonomickou (VŠE).
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (1952–současnost)
Samostatná Vysoká škola chemicko-technologická v Praze tedy vznikla 1. září 1952 nedobrovolným rozdělením škol ČVUT z moci úřední, respektive politické, a přejmenováním na původní předválečný název.Vládní nařízení č. 40/1952 Sb. ze dne 19. srpna 1952 o dalších změnách v organisaci vysokých škol. Samostatná VŠCHT se od počátku skládala z fakulty organické technologie, fakulty anorganické technologie a fakulty potravinářské technologie. Dne 1. září 1953 byla založena fakulta technologie paliv přejmenovaná v roce 1959 na fakultu technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena fakulta automatizace a ekonomiky. Přijímací řízení se před rokem 1960 skládalo pouze z pohovoru s vyučujícím, později pak byly zavedeny písemné testy.
Organizační struktura náhled|Budova B, Praha-Dejvice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se skládá ze čtyř fakult. Na všech čtyřech fakultách školy v současnosti studuje přibližně 4000 studentů. Na škole působí asi 780 zaměstnanců akademické obce, administrativního a technického personálu. Z tohoto počtu je asi 84 profesorů, 119 docentů a 265 odborných asistentů a 28 asistentů, kteří se podílejí na výchově nových odborníků. Univerzita se svými 4 fakultami chemického zaměření je ve světovém žebříčku na 881. místě s 299 body. Na Univerzitu Karlovu ztrácí 70 bodů a na větší školy (ČVUT, MU Brno, PU Olomouc) 11 bodů.
Rektor
Nejvyšším představitelem VŠCHT Praha je rektor VŠCHT Praha. Tuto funkci zastává od ledna 2024 prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
Fakulty a jejich děkani Fakulta chemické technologie (FCHT) prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc. Fakulta potravinářské a biochemické technologie (FPBT) doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D. Fakulta chemicko-inženýrská (FCHI) prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D.
Ústavy Jednotlivé fakulty se dělí na ústavy, které v 90. letech 20. století nahradily dřívější katedry. Na VŠCHT Praha je celkem 29 ústavů.
Fakulta chemické technologie Ústav anorganické chemie Univerzitní centrum VŠCHT Praha – Unipetrol v Litvínově Ústav anorganické technologie Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství Ústav skla a keramiky Ústav chemie pevných látek Ústav organické chemie Ústav organické technologie Ústav polymerů Ústav inženýrství pevných látek Ústav informatiky a chemie Ústav chemické technologie restaurování památek
Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav udržitelných paliv a zelené chemie Ústav technologie vody a prostředí Ústav energetiky Ústav chemie ochrany prostředí Ústav udržitelnosti a produktové ekologie
Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav biotechnologie Ústav biochemie a mikrobiologie Ústav sacharidů a cereálií Ústav mléka, tuků a kosmetiky Ústav analýzy potravin a výživy Ústav konzervace potravin Ústav chemie přírodních látek
Fakulta chemicko-inženýrská Ústav analytické chemie Ústav fyzikální chemie Ústav chemického inženýrství Ústav fyziky a měřicí techniky Ústav matematiky, informatiky a kybernetiky
Ostatní součásti a celoškolská pracoviště Jsou jimi Správa účelových zařízení VŠCHT Praha, koleje VŠCHT Praha, Ústav tělesné výchovy a sportu, Ústav učitelství a humanitních věd, Ústav jazyků, Ústav ekonomiky a managementu, ordinace praktického lékaře, dětský koutek Zkumavka, oddělení hodnocení kvality, útvar interního auditu, referát kontroly, poradenské a kariérní centrum, sekretariát rektora, sekretariát kvestora, pedagogické oddělení, odd. pro vědu a výzkum, personální odbor, spisovna, odbor zásobování, ekonomický odbor, odd. bezpečnosti práce, zahraniční oddělení, odd. výstavby a údržby, odd. správy budov, odd. komunikace, centrální laboratoře, výpočetní centrum, odd. pro strategie a rozvoj, odd. sklářských dílen, odd. transferu technologií, odbor provozně-technických služeb, odd. veřejných zakázek, Centrum informačních služeb (vydavatelství, knihovna).
Přijímací řízení