Sýkora je české rodové jméno pro ptáky většiny rodů z čeledi sýkorovitých (Paridae). Výjimkou je moudivláček ohnivočelý (Cephalopyrus flammiceps), který byl mezi sýkorovité přesunut z čeledi moudivláčkovitých (Remizidae) a zachoval si původní český název.
Dříve byla většina sýkor řazena do rodu Parus, ale postupně byly sýkory rozčleněny do 13 rodů a v rodu Parus zůstaly pouze 4 druhy.
Jedná se o poměrně běžné drobné ptáky. Mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák, silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. Přes většinu roku se vyskytují v hejnech i s dalšími ptačími druhy, např. s brhlíky, šoupálky a ostatními druhy drobných pěvců. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto pomáhají v boji s hmyzími škůdci. Sýkory obecně jsou velmi užitečnými ptáky. Sýkory se hmyzem živí i v zimě, kvůli čemuž mohou mít problémy s nalezením dostatečného množství potravy a velké množství jich přes zimu uhyne. Lze jim pomáhat např. budováním napajedel a budek, případně zimním přikrmováním. K přikrmování jsou vhodná olejnatá semena – například semena lnu, slunečnice, jádra ořechů, tykví, jablek apod.
Rody – druhy |náhled|upright=2.0|Sýkora tibetská (Pseudopodoces humilis) byla mezi sýkory přeřazena z rodu (Podoces) z čeledi krkavcovitých, kde figurovala pod jménem „strakule tibetská“. Český rodový název sýkora se používá pro ptáky 13 rodů. Baeolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy Baeolophus wollweberi (Bonaparte, 1850) – sýkora uzdičková Cyanistes Kaup, 1829 – 3 druhy Cyanistes caeruleus (Linnaeus, 1758) – sýkora modřinka Cyanistes cyanus (Pallas, 1770) – sýkora azurová Lophophanes Kaup, 1829 – 2 druhy Lophophanes cristatus (Linnaeus, 1758) – sýkora parukářka Machlolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy Melaniparus Bonaparte, 1850 – 15 druhů Melanochlora Lesson, 1839 – 1 druh Pardaliparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 3 druhy Parus Linnaeus, 1758 – 4 druhy Parus major Linnaeus, 1758 – sýkora koňadra Periparus Sélys Longchamps, 1884 – 3 druhy Periparus ater (Linnaeus, 1758) – sýkora uhelníček Poecile Kaup, 1829 – 15 druhů Poecile cinctus (Boddaert, 1783) – sýkora laponská Poecile lugubris (Temminck, 1820) – sýkora temná Poecile montanus (Conrad, 1827) – sýkora lužní Poecile palustris (Linnaeus, 1758) – sýkora babka Pseudopodoces Zarudny & Loudon, 1902 – 1 druh Sittiparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 2 druhy Sylviparus Burton, 1836 – 1 druh
Starší homonyma Dříve byly řazeny mezi sýkory i jiné druhy: jako „sýkora mlynařík“ byl prezentován mlynařík dlouhoocasý z čeledi mlynaříkovitých jako „sýkora vousatá“ byla prezentována sýkořice vousatá z čeledi Panuridae
Galerie
Externí odkazy
Kategorie:Sýkorovití