náhled|Reliéf na pamětní desce na Jiráskově náměstí v Praze náhled|Hrob Eduarda Basse na Vyšehradském hřbitově Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 1888 Praha-Malá StranaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 2. října 1946 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z29, s. 74), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto.Lexikon české literatury 1, A-G, Academia, Praha 1985, str. 155-156
Životopis Narodil se jako starší ze dvou přeživších dětí malostranského kartáčníka Václava Schmidta (* 1859) a jeho manželky Emilie rozené Hoffmannové (* 1858)Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu. V roce 1905 odmaturoval v Praze na staroměstské reálce, v letech 1905-1906 se vyučil v kartáčnickém závodě svého otce a po ročním pobytu ve švýcarském Curychu a hlavně v Mnichově pracoval jako obchodní zástupce otcovy firmyLexikon české literatury I, 1985, s.155. Od roku 1910 vystupoval jako herec, recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě Na Poříčí. Protože tam již vystupoval F. L. Šmíd, byl mu – prý pro jeho hluboký hlas zvolen pseudonym Bas, později Bass. Stýkal se s literáty kolem M. Káchy, kavárny Union a s výtvarníky V. H. Brunnerem, Z. Kratochvílem a Josefem Ladou. Po konferování českého programu v Lucerně v roce 1912 začal od podzimu 1913 soustavně vystupovat v literárním kabaretu Červená sedma, pro který také psal či upravoval různé texty. V letech 1914–1917 sloužil ve vojenské nemocnici na Hradčanech, odkud byl uvolňován na vystoupení, a před koncem války byl z armády propuštěn. V letech 1916–1917 již byl ředitelem kabaretu Rokoko a v letech 1918–1920 ředitelem kabaretu Červená sedma; zde se seznámil s herečkou Táňou Krykovou, se kterou se oženil. V letech 1920–1942 pracoval jako novinář, redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem. Prošel všemi rubrikami. V letech 1926–1930 byl také šéfredaktorem časopisu Světozor. Spolupracoval s několika satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky.
Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Užíval několik pseudonymů, například v kreslených vtipech D. Salaba pro dvojici s Josefem Ladou a B+B ve dvojici s Františkem Bidlem.
Bydlel zprvu v Podskalí v Dřevné ulici čp. 1404/IIPolicejní příhláška z roku 1912, naposledy a nejdéle v domě na nároží Jiráskova náměstí a horní Podskalské ulice 19 (později přejmenované na Gorazdovu), v bytě, který po jeho smrti užívala rodina spisovatele Jana Drdy. Oba mají na fasádě pamětní desku.
Citát
Dílo Pegas k drožce připřažený (1916) Jak se dělá kabaret? (1917) Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu (1917) Fanynka a jiné humoresky (1917) Letáky, 1917–19 (1920) Letohrádek Jeho Milosti a 20 jiných humoresek z vojny vojenské a občanské (1921) Případ čísla 128 a jiné historky (1921) Klapzubova jedenáctka (1922) – příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu. Roku 1938 natočil na motivy tohoto románu Ladislav Brom stejnojmenný film a v roce 1968 Eduard Hofman stejnojmenný televizní seriál. Potulky pražského reportéra (1929) Šest děvčat Williamsonových a jiné historky (1930) To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (1930) Umělci, mecenáši a jiná čeládka (1930) Holandský deníček (1930) Divoký život Alexandra Staviského (1934), první literatura faktu Čtení o roce osmačtyřicátém (1940) Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 až 1941 Cirkus Humberto (1941) – román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost… Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu. V roce 1988 natočil režisér František Filip stejnojmenný televizní seriál na motivy toho románu. Lidé z maringotek (1942) – soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron. V roce 1966 vznikl stejnojmenný film. Pod kohoutkem svatovítským (1942) – výbor z povídek Kázáníčka (1946)
Posmrtně Křižovatka u Prašné brány (1947) Povídky (1956) Rozhlásky (1957) Na lodi za pohádkou (1957) Pražské a jiné historie (1968) Kukátko (1970) – obsahuje oddíly Rozmarná vyprávění, Kukátko, Staropražské motivy Postavy a siluety (1971) Moje kronika (1985) – životopisná koláž z pozůstalosti Malá skleněná gilotinka (1999) Po stopách broumovských medvědů (1992) Koráb pohádek (2015)
Filmové a televizní adaptace Klapzubova XI. (1938), český film, režie Ladislav Brom, v hlavních rolích Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Fanda Mrázek, Raoul Schránil a další. Lidé z maringotek (1966), český film, režie Martin Frič, v hlavních rolích Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická a další. Klapzubova jedenáctka (1968), český televizní seriál, režie Eduard Hofman, v hlavních rolích Jiří Sovák, Vlasta Chramostová, Josef Hlinomaz, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Peter Ustinov, Jan Werich a další. Cirkus Humberto (1988), česko-německý televizní seriál, režie František Filip, v hlavních rolích Martin Růžek, Dagmar Veškrnová, Radoslav Brzobohatý, Jaromír Hanzlík, Werner Possardt a další.
Odkazy
Reference
Literatura FORST, Vladimír a kol.: Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. . s. 155–156, autor hesla Jiří Opelík. Eduard Bass: Moje kronika. (Ed. Marie Krulichová – Milena Vinařová) Praha, Čs. spisovatel 1985
ČERVENÝ, Jiří. Červená sedma, Praha: Orbis, 1959, str. 7, 27, 40, 50, 53, 61, 62, 68, 81, 82, 85–7, 95, 98, 101, 102, 104–6, 114, 120–131, 133–6, 138, 141, 143, 145, 146, 149–151, 154, 157–9, 163–5, 167, 168, 177–180, 182, 184, 186, 188, 190, 192, 198, 204, 208–211, 214, 216, 225, 227, 229, 230, 233–249, 254, 265, 266, 276, obr. 4, 6, 17–20
Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. . S. 21.
VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha : Primus, 1993. . s. 140.
Související články Seznam českých spisovatelů Česká literatura v letech 1900–1945 Skupina 42
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Schmidt Václav 1859 (otec Eduarda Basse) Hlas E. Basse v Archivu Českého rozhlasu Eduard Bass v souborném katalogu Akademie věd ČR
Eduard Bass v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští divadelní kritici Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští humoristé Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Lidé Lidových novin Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští satirici Kategorie:Čeští textaři a libretisté Kategorie:Čeští zpěváci Kategorie:Zpěváci populární hudby Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé z francouzštiny do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození 1. ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí 2. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži