Pensylvánie ( , oficiálně ) je stát nacházející se na severovýchodě Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA. Pensylvánie, jejímž středem prochází Appalačské pohoří, hraničí na jihovýchodě s Delawarem, na jihu s Marylandem, na jihozápadě se Západní Virginií, na západě s Ohiem, na severu s New Yorkem a na východě s New Jersey. Na severozápadě se krátkým úsekem dotýká Erijského jezera, kde sousedí s kanadskou provincií Ontario.
V Pensylvánii žije více než 13 milionů lidí, což z ní dělá pátý nejlidnatější stát Spojených států. Hlavním městem je Harrisburg, největším pak Filadelfie ležící v jihovýchodní části státu. Další významná centra jsou Pittsburgh, Allentown či Erie.
Pensylvánie sehrála významnou roli v dějinách Spojených států. Ve Filadelfii byla v roce 1776 přijata Deklarace nezávislosti a v roce 1787 zde byla podepsána Ústava Spojených států amerických. Od 19. století patřila Pensylvánie k hlavním průmyslovým oblastem Spojených států, zejména díky těžbě uhlí, hutnictví a výrobě oceli.
Historie vlevo|náhled|Independence Hall ve Filadelfii Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy Karlem II. podnikateli Williamu Pennovi, jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil provincii, resp. anglickou kolonii, která se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Krátce před tím, mezi lety 1763 a 1767, byla během územních sporů upravena její jižní hranice, která tvoří větší část tzv. Masonovy-Dixonovy linie. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 12. prosince 1787. Deklarace nezávislosti i Ústava byly přijaty v budově Independence Hall, která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za americké občanské války proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu bitva u Gettysburgu.
Symboly Píseň: Pennsylvania Heslo: „Ctnost, svoboda a nezávislost“ () Zvíře: jelenec běloocasý () Pták: jeřábek červený () Pes: německá doga () Hmyz: světluška () Ryba: siven americký () Strom: jedlovec () Květina: horský vavřín, mamota širokolistá () – Kalmia latifolia Fosílie: trilobit Phacops rana Nápoj: mléko
Geografie náhled|Pensylvánský státní kapitol v Harrisburgu Pensylvánie leží na severovýchodě Spojených států amerických mezi Erijským jezerem a Delawarským zálivem. Napříč státem od jihozápadu k severovýchodu prochází Appalačské pohoří. Východní hranice státu je vedena po řece Delaware, která Pensylvánii přirozeně odděluje od státu New Jersey a části státu New York, který je severním sousedem Pensylvánie. Hranice mezi New Yorkem a Pensylvánií vede převážně po 42°00′ severní zeměpisné šířky. Západní hranice s Ohiem a Západní Virginií vede přímo po 80°31′ západní zeměpisné délky až po jižní hranici, která je vymezena rovnoběžkou 39°43′ a odděluje Pensylvánii od Západní Virginie a Marylandu. Pensylvánie sousedí ještě se státem Delaware. Nejvyšším bodem Pensylvánie je Mount Davis s 979 metry nad mořem. Nejnižším bodem je hladina řeky Delaware při ústí do Delawarského zálivu. Hlavními řekami Pensylvánie jsou Allegheny River, Susquehanna River, Delaware River a Ohio River.
Se svou rozlohou 119 283 km² je Pensylvánie 33. největším státem USA. Podle odhadu U.S. Census Bureau zde v roce 2025 žilo 13 059 432 obyvatel, což z ní činilo pátý nejlidnatější stát USA. Při rozloze souše 116 062 km² činila hustota zalidnění přibližně 112,5 obyvatele na km². Hlavním městem je Harrisburg s 50 522 obyvateli. Největším městem je Filadelfie s 1 574 281 obyvateli, následovaná městy Pittsburgh (307 632), Allentown (126 044), Reading (95 832) a Erie (91 838). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Davis s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky Delaware, Susquehanna, Monongahela, Allegheny a Ohio.Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Davis s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky Delaware, která tvoří hranici se státy New York a New Jersey, Susquehanna, Monongahela, Allegheny a Ohio.
Podnebí Vlivem velikosti státu jsou v klimatu značné regionální rozdíly, avšak obecně lze říct, že pro Pensylvánii je charakteristické mírné vlhké kontinentální klima s teplými a vlhkými léty a tuhými zimami s množstvím sněhu. Srážky jsou rozloženy rovnoměrně v průběhu roku. Ve Filadelfii a okolí je podnebí nejteplejší a díky blízkosti oceánu i nejvlhčí, zatímco nejchladněji s hustým sněžením bývá na hřebenech Appalačského pohoří a u břehů Erijského jezera vlivem tzv. sněhového efektu vodních ploch.
Ekonomika Nominální hrubý domácí produkt Pensylvánie dosáhl v roce 2025 přibližně 1,056 bilionu amerických dolarů. Při odhadovaném počtu 13 059 432 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 80 895 dolarům na obyvatele.
Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 77 971 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 44 355 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 11,6 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 62,6 %.
náhled|Čtvrtdolar státu Pensylvánie (paměťní mince), autor John Mercanti Průmysl je v Pensylvánii značně rozvinut. Jedná se především o těžební, hutní, strojírenský, chemický, elektrotechnický, papírenský a tabákový průmysl. Pittsburgh a okolí bylo v minulosti centrem výroby oceli, po deindustrializaci se však region musel přeorientovat především na služby, obchod a zdravotnictví. To se méně podařilo například v Lehigh Valley (okolí měst Allentown a Bethlehem), které se tak zařadilo do tzv. rezavého pásu.
Významným sektorem je v současnosti i vzdělání, ve Filadelfii sídlí prestižní Pensylvánská univerzita (člen Ivy League), zajímavostí je i Moravian University v Bethlehemu založená moravskými emigranty. Filadelfie je významným centrem finančnictví a sídlem mnoha významných společností, jakož i mezinárodním dopravním uzlem.
V Pensylvánii se pěstuje především kukuřice a tabák, produkuje se seno a houby. Z živočišné výroby se produkují především mlékárenské výrobky, drůbeží, hovězí a vepřové maso. Důležité je i lesnictví vzhledem k tomu, že Pensylvánie patří mezi nejvíce zalesněné státy v zemi.
Bydlení K 1. červenci 2025 se v Pensylvánii nacházelo odhadem 5 882 221 bytových jednotek. V období 2020–2024 činil podíl domácností bydlících ve vlastním 69,3 %. Medián hodnoty vlastněné bytové jednotky byl 254 500 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 209 dolarů.
Turismus a zajímavá místa náhled|Slavný dům Fallingwater navržený architektem Frankem Lloydem Wrightem Pensylvánie je rovněž, coby dějiště mnoha významných historických událostí, oblíbenou turistickou destinací. Filadelfie láká na své zachovalé historické jádro s Independence Hall, kde byla v roce 1776 přijata Deklarace nezávislosti a v roce 1787 podepsána Ústava Spojených států amerických. Lze zde nalézt slavný Zvon svobody (Liberty Bell), prestižní umělecké galerie, velkolepou radnici, sochu fiktivního boxera Rockyho i populární pokrm Cheesesteak. Severně od města se rozkládá Valley Forge National Historical Park, který svými dobovými sruby a památníky dává vzpomenout na americkou válku za nezávislost. Nedaleko leží i rozlehlá botanická zahrada Longwood Gardens.
Město Hershey je domovem výrobce oblíbené čokolády a velkého zábavního parku. V jižní části státu připomíná Gettysburg svými památníky a muzeem nejkrvavější bitvu americké občanské války. Okolí Lancasteru nabízí prohlídky malebných farem a vhled do tradičního života komunit Amišů.
V centrální Pensylvánii leží Pine Creek Gorge, malebná soutěska přezdívaná jako Velký kaňon Pensylvánie. Z architektonického hlediska je zajímavý především dům Fallingwater navržený Frankem Lloydem Wrightem. Pittsburgh je moderním a rozvíjejícím se městem s panoramatickými výhledy na ikonické mrakodrapy či muzeem místního rodáka Andyho Warhola.
Obyvatelstvo náhled|V jižní části státu existuje mnoho komunit Amišů Podle odhadu U.S. Census Bureau žilo v Pensylvánii k 1. červenci 2025 celkem 13 059 432 obyvatel.
Rok Počet obyvatel 1970 11 793 909 1980 11 863 895 1990 11 881 643 2000 12 281 054 2010 12 702 379 2020 13 002 700 2025 (odhad) 13 059 432
Mezi sčítáními v letech 2010 a 2020 vzrostl počet obyvatel Pensylvánie o 2,4 %. Od roku 2020 do odhadu pro rok 2025 se zvýšil o dalších 0,4 %, takže mezi lety 2010 a 2025 vzrostl celkem přibližně o 2,8 %. Osoby narozené v zahraničí tvořily 7,7 % obyvatelstva a 12,4 % osob ve věku pěti a více let doma hovořilo jiným jazykem než angličtinou.
Původní kolonie vznikla jako území britského šlechtického rodu Pennů, takže ve spojení se slovem "sylvania", tedy polesí vznikl nový název státu. Nejpočetnějším etnikem se už od 18. století stali původem Němci z německých států, Švýcarska a Rakouska, známí jako "Pennsylvanian Dutch", kteří s sebou přivezli i jazyk označovaný jako pensylvánská němčina. Tím se i v současnosti hovoří, zejména v komunitách Amišů koncentrovaných ve venkovských oblastech okresu Lancaster.
Velice brzy zde docházelo k rozvoji těžebního průmyslu, který přilákal velké množství obyvatel, původem především z Evropy, do měst jako Pittsburgh, Scranton, Wilkes-Barre, Lancaster, York nebo Altoona. Filadelfie, původní hlavní město USA, přivítala i mnoho původem Irů, Italů a Poláků. Po občanské válce se ve státě usadila i početná afroamerická komunita žijící především ve Filadelfii a okolí. Rostoucí skupinou jsou obyvatelé latinskoamerického původu, kteří již tvoří například v Allentownu nejpočetnější etnikum.
Věk a pohlaví Osoby mladší 18 let tvořily 19,7 % obyvatelstva Pensylvánie, osoby ve věku 65 let a více 21,4 % a ženy 51,0 % populace.
Rasové a etnické složení Podle výsledků sčítání lidu v letech 2010 a 2020 se rasové složení obyvatelstva Pensylvánie změnilo následovně:
Rasová skupina 2010 2020 Běloši 81,9 % 75,0 % Afroameričané 10,8 % 10,9 % Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky 0,2 % 0,2 % Asijští Američané 2,7 % 3,9 % Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů 0,0 % méně než 0,1 % Jiná rasa 2,4 % 3,9 % Dvě nebo více ras 1,9 % 6,0 %
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, kteří mohou být libovolné rasy, tvořili v roce 2010 5,7 % obyvatelstva a v roce 2020 8,1 %.
Vzdělání V období 2020–2024 mělo 92,1 % obyvatel Pensylvánie ve věku 25 let a více dokončenou střední školu nebo vyšší vzdělání a 35,2 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.
Náboženství náhled|Monastýr svatého Tichona Zadonského (South Canaan, Pensylvánie) Zastoupení církví: protestanti – 53 % baptisté – 10 % metodisté – 9 % luteráni – 9 % římští katolíci – 33 % ostatní křesťané – 1 % jiná náboženství – 2 % ateisté – 6 %
Politika Pensylvánie je politicky velmi rozmanitý stát, často označovaný jako „swing state“, protože se v prezidentských volbách střídavě přiklání k demokratům a republikánům. Velká města jako Filadelfie a Pittsburgh bývají pevnou základnou demokratů, zatímco venkovské okresy a menší sídla spíše podporují republikány. Pensylvánii podle rozdělení vycházejícího ze sčítání lidu z roku 2020 náleží 19 hlasů ve sboru volitelů; toto rozdělení platí pro prezidentské volby v letech 2024 a 2028.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky státu Pensylvánie
Kategorie:Státy v USA Kategorie:Středoatlantská oblast