Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom a prognostik, v období 1996–1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 1998–2002 předseda vlády České republiky a mezi roky 2013 a 2023 třetí prezident České republiky.
V srpnu 1989 publikoval v Technickém magazínu kritický článek vůči komunistickému režimu. Během sametové revoluce se zapojil do činnosti Občanského fóra a stal se jedním z řečníků na Letenské pláni. V lednu 1990 byl kooptován do Federálního shromáždění. V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.
Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany práv občanů Zemanovci. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.
V přímé volbě v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky a zároveň historicky prvním českým prezidentem zvoleným přímou volbou. První kolo vyhrál a v rozhodujícím druhém kole zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Svůj prezidentský post se rozhodl obhajovat v následujících prezidentských volbách 2018, ve kterých postoupil s Jiřím Drahošem do druhého kola. V něm vyhrál výsledkem 51,36 % a obhájil prezidentský úřad na druhé pětileté období.
Osobní život
Dětství a mládí Narodil se 28. září 1944 v Kolíně. Jeho matka, Marie Zemanová (roz. Skokanová, 1917–1997), byla učitelka, otec Josef Zeman (1903–1957) byl poštovní úředník. Rodiče se v jeho dvou letech rozvedli, dále vyrůstal jen s matkou a babičkou. Otec, se kterým se nestýkal, zemřel, když mu bylo třináct let.
Studium a povolání V roce 1963 dostudoval střední ekonomickou školu v Kolíně. Přitom hrozilo, že mu bude odepřena možnost složit maturitu, a to kvůli referátu, ve kterém oslavoval knihu Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem, jejíž vydávání bylo komunistickým režimem omezeno. Nakonec byl připuštěn k maturitě, ale nebylo mu vystaveno doporučení ke studiu na vysoké škole. Zeman z tohoto postupu později obvinil svou učitelku českého jazyka, ta vinu odmítla. Po maturitě pracoval v účtárně závodu Tatra Kolín. Jeho spolupracovníci později vzpomínali, že ho toto zaměstnání nebavilo a k ostatním byl přezíravý. Díky praxi v závodu Tatra po dvou letech získal doporučení k dalšímu studiu. Navíc kvůli srdeční vadě získal tzv. modrou knížku a nemusel absolvovat základní vojenskou službu. V roce 1965 začal dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, kde studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Následně zde také rok vyučoval. Během studia bydlel na koleji Jarov. Také spoluzaložil diskusní Studentský futurologický klub a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého. Svou diplomovou práci napsal u profesora Věňka Šilhána. Jeho tehdejší známí ho považovali za nadaného studenta, a také namyšleného samotáře.
Rodinný život Z prvního manželství (1971–1978) s Blankou Zemanovou, která byla jeho středoškolskou spolužákyní, má syna Davida Zemana (* 1971), který pracuje jako lékař v oborech klinické biochemie a neurologie. Podruhé uzavřel sňatek 2. srpna 1993 se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou (* 29. dubna 1965). Do manželství se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina Zemanová. Se svou druhou ženou se Zeman seznámil v roce 1990, kdy jí nabídl práci asistentky. Ta kvůli tomuto zaměstnání nakonec nedostudovala romanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po mateřské dovolené pracovala v několika firmách včetně Mold Vin CZ, kterou vede Zemanův známý Zdeněk Zbytek. Také pracovala na ředitelství pražského Výstaviště či na ministerstvu kultury ČR. Později, až do dubna 2012, byla zaměstnána jako kulturní referentka ve Správě Pražského hradu.
Od roku 2002 až do svého zvolení prezidentem České republiky v lednu 2013 trávil Zeman svůj čas převážně ve svém bytě v historické tvrzi v Novém Veselí, jíž je spolumajitelem. Mezi jeho zájmy patří pěší a lyžařská turistika, četba nejrůznější literatury (mj. science fiction) a hra v šachy. Je fanouškem švédské hudební skupiny ABBA.
Zdravotní stav a životospráva Zeman je náruživým kuřákem. Během své kampaně při volbě prezidenta v roce 2013 sám přiznal, že denně vypije šest sklenic vína a tři „panáky“ tvrdého alkoholu. Podle bývalého ministra zdravotnictví a vedoucího Zemanova lékařského konzilia Martina Holcáta toto množství není extrémní, nicméně doporučil Zemanovi, i kvůli zjištěné cukrovce, omezení konzumace alkoholu.
Zeman trpí cukrovkou a s ní spojeným onemocněním nervů nohou, kvůli kterému nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod. Na tiskové konferenci 6. 11. 2017 prohlásil, že mu „cukrovka odešla, patrně proto, že v poslední době jí velmi často sladká jídla.“ Prezidentův ošetřující lékař Miloslav Kalaš z pražské Nemocnice Na Homolce to později dementoval.
V květnu 2013 vzbudil Miloš Zeman značnou pozornost veřejnosti během otevírání komory s korunovačními klenoty ve Svatovítské katedrále, kde byl jedním z klíčníků. Zeman se pohyboval nekoordinovaně, přidržoval se stěn a působil dojmem opilého člověka. Podezření na opilost později potvrdila účastnice ceremoniálu Miroslava Němcová, která stála během události přímo vedle Zemana. Podle Němcové byl Zeman viditelně opilý a bylo to také cítit z jeho dechu. Ve stejný den před touto událostí se prezident Zeman účastnil recepce na Ruském velvyslanectví, kde byl novináři zachycen při popíjení alkoholu. Další účastník ceremonie Milan Štěch naopak prohlásil, že ze Zemana alkohol cítit nebyl, a obvinil Němcovou, že se chce zviditelnit. Zemanovu opilost popřel také jeho předchůdce Václav Klaus, který se recepce na ruském velvyslanectví rovněž zúčastnil. Byl prý v Zemanově přítomnosti celou dobu a Zeman vypil snad jen jednu sklenku vína. Samotný Zeman vysvětloval své vrávorání virózou.
V noci na 30. října 2013 utrpěl úraz kolene. Dle slov jeho ošetřujícího lékaře, a toho času úřednického ministra zdravotnictví Martina Holcáta, Zeman v noci zakopl o shrnutý koberec a upadl na koleno. Holcát dále řekl, že léčba potrvá až šest týdnů, během kterých bude Zeman chodit maximálně o berlích. Kancelář prezidenta proto v daném termínu zrušila všechna plánovaná vystoupení.
Během tiskové konference 31. srpna 2015 oznámil, že mu lékaři diagnostikovali 40% ztrátu sluchu, přičemž nespecifikoval, co tento handicap způsobilo. Během tiskové konference několikrát přeslechl položenou otázku.
Během roku 2016 došlo k faktickému rozpuštění lékařského konzilia. náhled|Pro svůj zhoršený zdravotní stav se Miloš Zeman v závěru svého prezidentského působení pohyboval na kolečkovém křesle Po Zemanově návštěvě Číny v květnu 2017 se objevily další pochybnosti o jeho zdravotním stavu. Na společné focení hlav států na summitu k Hedvábné stezce se dostavil se zpožděním téměř dvou minut, ostatní na něj mezitím čekali. Českého prezidenta na místo dopravil golfový vozík. Jiří Ovčáček v následném prohlášení zdůraznil, že se jednalo o únavu z náročného programu. Zároveň vyloučil zhoršení zdravotního stavu. „Můj zdravotní stav je s malými výkyvy totožný minimálně celou dobu výkonu prezidentské funkce,“ prohlásil Zeman o tři týdny později při návštěvě Vietnamu. „V mém případě je jediný důvod to, že špatně chodím, což je sice nemilé, ale už jsem jednou říkal, že politika se nedělá nohama, ale mozkem,“ dodal. Kardiochirurg z pražského IKEMu Jan Pirk tehdy Zemanovi doporučil, aby znovu nekandidoval a raději si odpočinul: „Kdyby dělal jakékoliv jiné zaměstnání, tak by byl v invalidním důchodu, nebyl by schopen jej vykonávat,“ řekl Pirk. Pochybnosti o prezidentově zdravotním stavu vyvraceli v srpnu 2017 jeho mluvčí Jiří Ovčáček a šéf lékařského konzilia Martin Holcát.
Lékaři těsně před 1. kolem prezidentských voleb v lednu 2018 uvedli v prohlášení, že kromě neuropatie nohou se Zeman těší dobrému fyzickému i psychickému zdraví. V mezidobí před 2. kolem voleb Miloš Zeman podstoupil lékařský zákrok v pražské Nemocnici Na Homolce, podle vlastního vyjádření šlo o malý zánět v dutině ústní.
V říjnu 2019 byl čtyři dny hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici z důvodu poruchy výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů.
V úterý 25. srpna 2020 ve večerních hodinách upadl a zlomil si ruku. Byl převezen na operaci do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde byl ještě tu noc operován. Po propuštění z nemocnice dne 29. srpna podstoupil rehabilitační proces. Mezi 20. a 22. lednem 2021 byl hospitalizován kvůli plánované lékařské prohlídce a zároveň očkován proti koronaviru. Dne 12. února téhož roku byl očkován druhou dávkou vakcíny proti koronaviru v Ústřední vojenské nemocnici. V dubnu 2021 uvedl, že kvůli zhoršující se neuropatii bude používat invalidní vozík. Od 14. do 22. září téhož roku byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle tiskové zprávy Hradu byl dehydratovaný a mírně vyčerpaný.
Hospitalizace v ÚVN v říjnu a listopadu 2021 V neděli 10. října 2021 (krátce po povolebním jednání s Andrejem Babišem) byl Zeman v bezvládném stavu převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Ošetřující lékař Miroslav Zavoral veřejnosti diagnózu nesdělil. Dne 18. října 2021 předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil citoval stanovisko Ústřední vojenské nemocnice, které nemocnice 13. října 2021 předala vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi, že Zeman v současné době není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat pracovní povinnosti a zlepšení je málo pravděpodobné. Dne 5. listopadu 2021 vydalo lékařské konzilium tvořené mj. kardiochirurgem Pavlem Pafkem, fyzioterapeutem Pavlem Kolářem, biochemikem a nefrologem Tomášem Zimou, psychiatrem Martinem Andersem, transplantačním hepatologem IKEMu Pavlem Taimrem, neurologem Robertem Rusinou a gastroenterologem Robertem Brůhou prohlášení, ve kterém uvedli, že Zeman je hospitalizován pro závažnou dekompenzaci chronického onemocnění, které vedlo k celkovému zhoršení zdravotního stavu, a v daný moment mu neumožňuje se naplno věnovat pracovním povinnostem. Člen konzilia Pavel Pafko později téhož dne doplnil, že Zeman trpí chronickým onemocněním jater (cirhózou) a přišel do Ústřední vojenské nemocnice v Praze těžce podvyživený. Byla mu zavedena vyživovací sonda do žaludku a jeho hospitalizace potrvá další tři až čtyři týdny. Podle informací z prezidentova okolí byla sonda zavedena již první den hospitalizace (10. října 2021). Zeman nemocnici opustil 25. listopadu 2021. Ještě tentýž den, 25. listopadu 2021, se však do Ústřední vojenské nemocnice vrátil, podle médií kvůli pozitivnímu testu na covid. Ústřední vojenskou nemocnici opustil 27. listopadu 2021. Zeman v roce 2023 podal stížnost kvůli nakládání Ústřední vojenské nemocnice s informacemi o jeho zdravotním stavu, nicméně Úřad pro ochranu osobních údajů Zemanův podnět v roce 2026 zamítl.
Hospitalizace a operace v březnu 2024 Dne 14. března 2024 byl Zeman hospitalizován v motolské nemocnici. Podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka hospitalizace souvisí s diabetem, kterým Zeman dlouhodobě trpí. Mluvčí nemocnice Pavlína Danková pro ČTK uvedla, že byl operován kvůli nedokrvení nohy způsobenému krevní sraženinou. Druhý den nemocnice uvedla, že Zeman „absolvoval hybridní výkon se zprůchodněním tepny a obnovením prokrvení“ a že prognózu délky hospitalizace nelze nyní určit. Dne 3. dubna 2024 byl propuštěn do domácího léčení.
Hospitalizace a operace na podzim 2025