náhled|300px|Podrobná mapa pásma Gaza (anglicky) Pásmo Gazy (též Pásmo Gaza, : قطاع غزة, Qittāʿ Ghazah, : רצועת עזה, Recu'at Aza) je úzké území státu Palestina na východním pobřeží Středozemního moře, které na východě a severu sousedí s Izraelem a na jihozápadě s Egyptem. S počtem obyvatel 2 miliony na ploše přibližně 365 km2 se Gaza řadí mezi nejhustěji zalidněné oblasti světa, s hustotou zalidnění jen o málo nižší než Singapur, 2. nejhustěji zalidněný stát světa.Thomas E. Copeland, Drawing a Line in the Sea: The Gaza Flotilla Incident and the Israeli-Palestinian Conflict, Lexington Books, 2011 p.25Doug Suisman, Steven Simon, Glenn Robinson, C. Ross Anthony, Michael Schoenbaum (eds.) The Arc: A Formal Structure for a Palestinian State, Rand Corporation, 2007 p.79 Vedle Západního břehu Jordánu je jedním ze dvou oddělených území Palestiny.James Kraska, 'Rule Selection in the Case of Israel's Blockade of Gaza:Law of Naval Warfare or Law of Sea?,' in M.N. Schmitt, Louise Arimatsu, Tim McCormack (eds.,) Yearbook of International Humanitarian Law, Springer Science & Business Media, 2011 pp.367–395, p.387:'V Gaze, kterou všichni považují za samosprávnou enklávu oddělenou od Blízkého východu, nejsou izraelské jednotky.'
Během první arabsko-izraelské války, která vypukla v květnu 1948, území obsadil Egypt, který zde v souladu s rozhodnutím Ligy arabských států, umožnil v září 1948 vznik de facto loutkového státu, který získal název Všepalestina. Po uzavření dohod o příměří v únoru 1949 byly vymezeny hranice Pásma Gazy a současně vypukl ozbrojený konflikt. Egypt nadále území okupoval. Po egyptské revoluci se z Všepalestiny oficiálně stal egyptský protektorát, byla rozpuštěna exilová všepalestinská vláda a roku 1959 bylo území de jure včleněno do Sjednocené arabské republiky. Egyptská okupace byla přerušena během suezské krize (1956–1957), během které bylo území okupováno Izraelem. Po šestidenní válce roku 1967 bylo pásmo dobyto a vojensky okupováno Izraelem, následně od roku 1981 pod civilní správou Izraele. V devadesátých letech 20. století byla v rámci dohod z Osla kontrola nad oblastí předána Palestinské samosprávě, přičemž v určitých oblastech existovaly izraelské osady. Tyto osady byly vyklizeny v roce 2005 v rámci izraelského stahování z Gazy.
Od roku 2007 zde vládne islamistické teroristické uskupení Hamás, které v roce 2006 zvítězilo v posledních palestinských parlamentních volbách, což vedlo k tomu, že hnutí Fatah odmítlo vstoupit do navrhované koalice.Tristan Dunning, Hamas, Jihad and Popular Legitimacy: Reinterpreting Resistance in Palestine, Routledge, 2016 p.212: 'Od června 2007, kdy Hamás převzal výhradní kontrolu nad Gazou, se ukázal jako pozoruhodně odolný a vynalézavý vládní subjekt. Hnutí se jasně etablovalo jako hegemonní síla v pobřežní enklávě do té míry, že Mezinárodní krizová skupina tvrdí, že boj o moc v Gaze již neprobíhá mezi Hamásem a Fatahem. Hlavním zdrojem konfrontace jsou spíše Hamás a další tvrdší islamisté a salafisté. . . Hamás je ve správním smyslu mnohem úspěšnější než palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu, přestože má přístup jen ke zlomku zdrojů..' Krátká vláda jednoty se rozpadla, což vedlo k vytvoření samostatných správních orgánů na Západním břehu Jordánu a v Gaze. Izrael a Blízkovýchodní kvartet uvalily na Hamás hospodářské sankce. Krátká občanská válka v Gaze skončila tím, že Hamás se stal jedinou vládnoucí silou. Od převzetí moci Hamásem je Gaza pod pozemní, námořní a leteckou blokádou Izraele a Egypta. Ta brání lidem a zboží volně vstupovat na území nebo je opouštět.Sara Roy, Hamas and Civil Society in Gaza: Engaging the Islamist Social Sector, Princeton University Press, 2013 s. 41: 'Demokratické vítězství Hamásu však nemělo dlouhého trvání, neboť po něm v červnu 2006 následoval mezinárodní politický a hospodářský bojkot nové palestinské vlády pod vedením Izraele a USA. Tento bojkot představoval formu kolektivního trestu vůči celému palestinskému obyvatelstvu a podle mých informací to bylo poprvé v historii konfliktu, kdy mezinárodní společenství uvalilo sankce na okupované, a nikoli na okupanty.' Území pásma je proto Mezinárodním soudním dvorem, Mezinárodním trestním soudem, Mezinárodním červeným křížem, Valným shromážděním OSN, Evropskou unií, Africkou unií, Amnesty International, Human Rights Watch a dalšími členy mezinárodního společenství stále považováno za okupované Izraelem.
Většina Palestinců v pásmu Gazy, kde se nachází osm uprchlických táborů, jsou potomci uprchlíků, kteří uprchli nebo byli vyhnáni z oblasti, která se po arabsko-izraelské válce v roce 1948 stala Izraelem. Převážnou část obyvatelstva v pásmu Gazy tvoří sunnitští muslimové a palestinská křesťanská menšina. Roční přírůstek obyvatelstva v Gaze činí 2,91 % (odhad z roku 2014), což je 13. nejvyšší přírůstek na světě, a je často označována za přelidněnou,Gaza Strip Entry at the CIA World FactbookThe Palestinians: In Search of a Just Peace – Page 52, Cheryl Rubenberg – 2003 Gaza trpí nedostatkem vody, elektřiny a léků. Organizace spojených národů (OSN) a nejméně 19 organizací na ochranu lidských práv vyzvalo Izrael, aby zrušil blokádu Gazy,Report on UNCTAD assistance to the Palestinian people: Developments in the economy of the Occupied Palestinian Territory , par. 20. United Nations Conference on Trade and Development, 6 July 2015 (doc.nr. TD/B/62/3). Source. par. 40: "Studie zdůraznila, že počet obyvatel Gazy se zvýší z 1,6 milionu v roce 2011 na 2,1 milionu v roce 2020, a dospěla k závěru, že aby se v Gaze v roce 2020 dalo žít, je třeba urychlit "herkulovské úsilí" v sektorech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, energetika, vodohospodářství a kanalizace (United Nations, 2012). Místo takového úsilí se však tragédie v Gaze zhoršila a její de-rozvoj urychlila destrukce v roce 2014." bod 43: "Sociální, zdravotní a bezpečnostní důsledky vysoké hustoty obyvatelstva a přelidnění patří k faktorům, které mohou v roce 2020 učinit Gazu neobyvatelnou, pokud budou pokračovat současné trendy." zatímco zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji pro Valné shromáždění OSN zveřejněná v listopadu 2020 uvádí, že ekonomika Gazy je na pokraji zhroucení a že je nezbytné blokádu zrušit.
V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 Izrael zahájil válku proti Hamásu a v rámci ní uplatňuje úplnou blokádu. Vzhledem k tomu, že blokáda zahrnuje i potraviny, léky či vodu, varovala řada organizací či veřejných činitelů před rozvojem hladomoru, zejména na severu oblasti.
Historie Oblast dnešního Pásma Gaza byla v roce 1517 dobyta Osmanskou říší, jejíž součástí následně bylo až do první světové války. Na počátku 19. století dominoval regionu kulturně Egypt. Ač bylo pásmo stále pod nadvládou Osmanské říše, mnoho obyvatel byli právě Egypťané, kteří emigrovali kvůli politickým nepokojům.
Během první světové války (1914–1918) sloužilo pásmo jako bojiště, na kterém se utkali Britové proti Turkům podporovaným Němci. Během Třetí bitvy o Gazu bylo 7. listopadu 1917 pásmo Brity obsazeno. Po válce se Gaza stala součástí Britského mandátu Palestina pod kontrolou Spojeného království. Židé osidlovali pásmo v okolí Gazy až do nepokojů v Palestině v roce 1929, kdy byli donuceni toto pásmo opustit. Poté vydali Britové zákaz, podle něhož nesměli Židé v tomto pásmu žít. I přesto se někteří Židé vrátili a založili kibuc Kfar Darom poblíž hranice s Egyptem.
Po druhé světové válce vytvořila komise OSN plán na rozdělení mandátní Palestiny, který 29. listopadu 1947 schválilo Valné shromáždění OSN. Podle tohoto plánu měl vzniknout arabský a židovský stát, přičemž oblast dnešního Pásma Gaza měla připadnout budoucímu arabskému státu. Arabské státy však plán odmítly a namísto toho po vyhlášení izraelské nezávislosti 14. května 1948 došlo k první arabsko-izraelské válce. V roce 1948 populace území budoucího Pásma Gazy čítala 80 tisíc lidí. Válka na území přivedla 200 tisíc uprchlíků, pro které byly později zřízeny uprchlické tábory.
Území kolem města Gazy, které bylo v roce 1947 vymezeno OSN coby část zamýšleného arabského státu, po vypuknutí války obsadilo egyptské vojsko. V září 1948 zde Liga arabských států schválila vznik Všepalestiny s vlastní vládou, přičemž Egyptu byla udělena kontrola nad územím. S tímto postupem nesouhlasilo Jordánsko, coby člen Ligy arabských států, které obsadilo území dnes známé jako Západní břeh Jordánu (později ho anektovalo) a které si nárokovalo celé území Palestiny. V prosinci 1948 Izrael zahájil ofenzívu proti Egyptu (operace Chorev) a jeho armádu vytlačil až za Sinajský poloostrov. Všepalestinská vláda se byla nucena uchýlit do exilu v Káhiře. V únoru 1949 došlo k uzavření dohod o příměří, byla stanovena zelená linie, a tím i hranice Pásma Gazy. Za území budoucího Pásma Gazy jednal Egypt coby válčící strana. Izraelská armáda se stáhla a území znovu obsadila egyptská armáda. Všepalestinská vláda se z káhirského exilu již nevrátila a Všepalestina se plně stala závislým státem (vojensky, ekonomicky i politicky). V roce 1952 došlo k egyptské revoluci, která z Egyptského království udělala republiku s ideologií panarabismu. Liga arabských států schválila formální status egyptského protektorátu (Všepalestinský protektorát) a došlo k rozpuštění exilové vlády. Byla zachována jen formální pozice premiéra, který protektorát zastupoval na mezinárodních jednáních, zejména Ligy arabských států. V roce 1959 došlo de jure k včlenění do Sjednocené arabské republiky. Fakticky na území pokračovala vojenská správa. Egyptská okupace byla přerušena během suezské krize (1956–1957), během které bylo území okupováno Izraelem.
De facto tomuto území Egypt vládl až do roku 1967, kdy jej v šestidenní válce dobyl a následně vojensky okupoval Izrael, poté od roku 1981 bylo území pod civilní správou Izraele. V Pásmu Gazy v té době vzniklo několik izraelských osad. Počátkem 90. let získala v rámci Oselských dohod kontrolu nad městy v pásmu nově vzniklá Palestinská samospráva, Izrael nicméně udržoval kontrolu nad místním leteckým prostorem, hranicemi a teritoriálními vodami. V roce 1994 začal Izrael s výstavbou hraniční bariéry kolem Pásma Gazy, kterou od té doby modernizuje a posiluje.
V roce 2005 se Izrael za vlády Ariela Šarona z celého Pásma Gazy jednostranně stáhl, přičemž evakuoval všechny své občany (do té doby zde žilo necelých devět tisíc Izraelců). O rok později se v Pásmu Gaza konaly volby, které vyhrálo hnutí Hamás. To se nejprve pokusilo utvořit vládu národní jednoty pod vedením Ismajla Haníji, zahrnující i poražené hnutí Fatah. V roce 2007 však kompletně převzalo moc po násilných střetech s Fatahem, které z Pásma Gaza vyhnalo. Izrael a Egypt následně uzavřely hraniční přechody s Pásmem Gaza a Izrael zavedl námořní blokádu, aby zamezil přísun zbraní do Pásma Gaza, odkud je od roku 2001 ostřelován raketami. Řada arabských států odmítla převzetí moci Hamásem a v roce 2008 uznaly Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie jako jedinou legitimní palestinskou vládu tu na Západním břehu Jordánu pod vedením Mahmúda Abbáse.
Ozbrojené akce po jednostranném stažení Izraele