Zbraslavská kronika () je latinsky psaná kronika, která vznikala v rozmezí let 1305–39 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném roku 1292 králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opaté česko-německého původu: Ota Durynský a Petr Žitavský.

Tato kronika patří spolu s Kosmovou Kronikou českou k nejskvělejším příkladům českého středověkého kronikářství a české literatury vůbec. Kromě rozsáhlých prozaických pasáží obsahuje také na 4000 veršů, z velké části leoninských hexametrů, takže vlastně je zároveň i nejrozsáhlejší básnickou skladbou české literatury předhusitského období.

Obsah náhled|300px|Poslední tři přemyslovští králové na iluminaci z jihlavského rkp. Zbraslavské kroniky (konec 14. stol.)

Část psaná opatem Otou V první části Zbraslavské kroniky, která byla psána pravděpodobně v letech 1305–14 opatem Otou je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. Za devět let Ota napsal 51 kapitol a celé Otovo vypravování je soustředěno k osobě královského mecenáše, tak aby Václav získal u případného čtenáře co nejvíce sympatií. Ota se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. Otovo pohnuté vypravování ukončila smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci.

Část psaná opatem Petrem V započaté kronice pak pokračoval druhý autor, budoucí opat Petr Žitavský, který se v druhé části kroniky pokusil o sloučení glorifikace předposledního Přemyslovce s oslavou nové lucemburské dynastie na českém trůně. Proto uvádí při líčení smrti Václava II. i císařovny Markéty zázraky, které měly zvýšit prestiž obou osobností. Ve svém vyprávění se na rozdíl od Oty nesoustřeďuje pouze na události zbraslavské a české, ale i na události a záležitosti jiných království a zajímavé příhody vůbec.

Zbraslavská kronika se tak stala nejdůležitějším vyprávěcím pramenem pro české dějiny první poloviny 14. století. Byla mnohými opisována, celé dlouhé úseky ze Zbraslavské kroniky se nacházejí i v Kronice Františka Pražského, v díle Beneše Krabice z Veitmile a částečně i v kronice Pulkavově.

Části kroniky

Kniha první 1.–8. kapitola – zprávy o králi Přemyslovi II. 9.–83. kapitola – životopis Václava II. 84.–87. kapitola – vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského 88.–111. kapitola – vstup Lucemburků na český trůn a počátky vlády Jana Lucemburského 112.–120. kapitola – příběhy císaře Jindřicha VII. 121.–123. kapitola – vyprávění o smrti papeže Klimenta V., zrušení templářů a zázraky po smrti císařovny Markéty 124.–130. kapitola – události let 1314–1316.

Kniha druhá Jsou zde sepsány události od roku 1317 téměř až do Karlova návratu do Čech, tedy cca do konce léta 1333. Záznamy jsou provedeny letopiseckým způsobem (obvykle se na jaře zapsaly události roku minulého), kniha má 34 kapitoly.

Kniha třetí Začíná velmi nadšeným vylíčením návratu mladého prince Karla a končí rokem 1337 sepsaným na jaře 1338. Dál se již Petr Žitavský nedostal.

Ukázka (hladomor v Čechách v letech 1281–82)

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Ukázka stránky z rukopisu Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu Jihlava, 1393 Zbraslavská kronika Zbraslavská kronika latinsky Petr Žitavský Historie Zbraslavi

Kategorie:České středověké kroniky Kategorie:České iluminované rukopisy Kategorie:Iluminované rukopisy 14. století Kategorie:Zbraslavský klášter