thumb|upright=1.2|Geomorfologické členění Česka až po oblasti Geomorfologická oblast (též podsoustava nebo makroregion) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Nadřazenou jednotkou je geomorfologická subprovincie, podřazenou geomorfologický celek.
Oblast je geologicky i orograficky jednotnější než subprovincie. Stále jde většinou o území rozlohou přesahující jedno pohoří. Do téže oblasti typicky spadá jak hlavní horská skupina, tak i k ní přiléhající podhůří.
Příklady geomorfologických oblastí v Česku
Území České republiky se člení na 28 geomorfologických oblastí, např. Krkonošská oblast, Jesenická oblast, Českomoravská vrchovina. Konkrétně Krkonošská oblast se pak dělí na 14 geomorfologických celků, které už obvykle odpovídají pojmu hory nebo pohoří: kromě vlastních Krkonoš to jsou např. Šluknovská pahorkatina, Lužické hory nebo Krkonošské podhůří.
Používání pojmů oblast a podsoustava
V české odborné literatuře není shoda na tom, zda používat pojem oblast nebo podsoustava (analogicky není shoda i na používání subprovincie nebo soustava). Slova subprovincie a oblast se poprvé objevují ve článku Břetislava Balatky a Jaroslava Sládka z roku 1980.Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70–74. Potom to zopakoval a dále rozvedl Richard Čapek s Danielou Lackovou v roce 1983: "V roce 1979 došlo ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů „soustava“ a „podsoustava“ byly zavedeny pojmy „subprovince“ (tedy před r. 1979 'soustava') a „oblast“ (tedy před r. 1979 'podsoustava'), čímž se tyto změny staly závazné zejména pro kartografické a pedagogické účely."Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. – IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV, 1983/84.
Balatka s Kalvodou (2006) v členění pro Čechy uvádí "subprovincie (dříve soustava) a oblast (dříve podsoustava)".Břetislav Balatka, Jan Kalvoda (2006): Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Kartografie Praha, Praha, 2006, 79 s.
Jaromír Demek (1987) v Horách a nížinách z roku 1987 (autorsky byl text zpracováván v letech 1976–1978) uvádí pouze v přehledu geomorfologického členění (str. 34–37) soustava/podsoustava a pouze v závorkách je za tím uvedeno subprovincie/oblast.Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s. Dále v textu Demek (1987) uvádí už jen soustava a podsoustava. Na str. 33 je v Demkovi (1987) poznámka pod čarou: „V roce 1979 byla provedena na společné poradě zástupců geografických ústavů ČSAV a SAV koordinace členění českého a slovenského, neboť do té doby byly rozdíly v terminologii vyšších hierarchických jednotek. Podle této dohody byly zavedeny na místě termínů „soustava“ termíny subprovincie a namístě „podsoustav“ oblasti. Nová úprava byla schválena názvoslovnou komisí Českého úřadu geodetického a kartografického dne 29. 2. 1984 a je používána v našich mapách. V naší knize uvádíme tuto poslední malou změnu vždy v závorce.“
Demek (2006) v Horách a nížinách však uvádí pouze termíny soustava a podsoustava.Jaromír Demek et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 s.
Geomorfologická oblast v různých jazycích česky: geomorfologická oblast nebo geomorfologická podsoustava slovensky: geomorfologická oblasť nebo geomorfologická podsústava polsky: makroregion fizycznogeograficzny
Odkazy Reference
Literatura
Související články Geomorfologická subprovincie Geomorfologický celek Geomorfologické členění Česka
Kategorie:Geomorfologické členění povrchu Země