Baltazar Fontana nebo také Baldassare Fontana (26. červen 1661 Chiasso – 6. říjen 1733 Chiasso) byl italský barokní sochař a štukatér působící na Moravě ve službách Liechtensteinů a premonstrátského řádu. Na přelomu 17. a 18. století tvořil na území polského Krakova a okolí. Na mnoha zakázkách spolupracoval s malíři Paolem Paganim a Innocenzem Montim. Do své rodné Itálie se během života pravidelně vracel, a zde také zemřel. Jeho dílo ovlivnilo mnoho dalších sochařů, například Filipa Sattlera, Ondřeje Zahnera nebo Josefa Winterhaldera st.

Život a dílo Baldassare Fontana se narodil 26. června 1661 v Chiassu na území dnešního Švýcarska. Počátkem jeho zaměření byla sochařská obec v nedalekém městě Como. Touha po formálním vzdělání talentovaného sochaře zavedla v roce 1680 na studijní cestu do Říma. Zde přišel do kontaktu s okruhem umělců a žáků slavného sochaře Gianlorenza Berniniho, konktrétně Antonia Raggiho, u kterého zřejmě vstoupil do jeho dílny. V ateliéru se setkal s architektem Carlo Fontanou, Baldassarovým bratrancem, který ho zasvětil do základů stavitelství.MÁČELOVÁ, Libuše. Baldassare Fontana na Moravě. Brno: FF MU, 1949. Disertační práce vlevo|náhled|Sál předků na zámku Hohenaschau Jednou z prvních známých Fontanových realizací je rokem 1683 datovaná výzdoba tří sálů na bavorském zámku Hohenaschau. V českých zemích, konkrétně na Moravě se objevuje až kolem roku 1688 v souvislosti se zakázkami pro rod Liechtensteinů. První velkou prací se zde zhostil na popud knížete Jana Adama z Liechtensteina, který mu zadal výzdobu svého rezidenčního zámku ve Valticích, zde sochař během následujících dvou let provedl se svými pomocníky úpravy celkem 20 místností. Tyto práce ale zanikly při pozdějších rokokových úpravách sídla.ZAPLETALOVÁ, Jana. The beginnings of Baldassarre Fontana's work in Moravia: a stucco artist in the service of the Liechtensteins in Valtice and Moravský Krumlov. In: Opuscula historiae artium. Brno: Masarykova univerzita, 2025.

Sochař se také podílel na dnes již převážně zničené výzdobě poutního kostela ve Staré Vodě pro olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Biskup s ním následně roku 1691 podepsal smlouvu na výzdobu místností zámku v Kroměříži, který byl přestavován podle projektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho P. Tencally. Po dnes nezachovaných úpravách zámeckých sálů následovala výzdoba tří místností saly terreny ve východním křídle. Sochař se zde potkal s malířem Paolo Paganim, který vymaloval štukové rámce mytologickými motivy. Při této práci je doložen i sochařův mladší bratr Francesco Fontana (1666–1698). náhled|Detail výzdoby knihovny kláštera Hradisko s freskami I. Montiho Velká část zakázek Baldassara Fontany je spojena s premonstrátským řádem, pro který zdobil nejen kostely ale také venkovské rezidence, např. Šebetově nebo Vřesovicích. Na počátku 90. let. 18. si opat Norbert Želecký přizval sochaře k velkolepé novostavbě kláštera na Hradisku u Olomouce. Sochař, který zde dostal za úkol vyzdobit interiéry, se sem v následujících letech ještě několikrát vrátil. Zvlášť ceněný je interiér konventní knihovny, ve kterém se snoubí polychromovaný a zlacený štukový dekor a malby Innocenza Montiho. Interiér klášterního kostela se po zrušení a přeměně budovy na nemocnici bohužel až na výjimky (oltář sv. Augustina) nezachoval. Kolem roku 1718 je štukovými oltáři opatřen také ambit s kaplí poutního kostela na Svatém Kopečku, který měli hradišťští premonstráti ve správě. vlevo|náhled|Interiér kostel sv. Anny v Krakově V polovině roku 1695 odjíždí Fontana za prací do polského Krakova. Jeho nejvýznamnější prací zde bylo v letech 1695–1702 vytvoření komplexní štukové výzdoby univerzitního kostela sv. Anny podle koncepce krakovského rektora a právníka Šebestiána J. Piskorského. Malířská plátna na oltáře dodal Paolo Pagani, a fresky namalovali Innocenzo Monti a Karl Dankwart, kteří měli se sochařem pracovní i přátelské vazby. Fontana si své práce natolik vážil, že dokonce založil nadaci, z jejíchž výtěžků budou štuková a malířská díla v následujících letech udržovány. Ve městě samotném poté vyzdobil interiéry několika měšťanských domů a také kapli sv. Hyacinta v dominikánském kostele nebo kostel klarisek. Když se v létě roku 1702 blížila ke Krakovu švédská vojska, uprchl sochař s rodinou a malířem I. Montin zpět na Moravu. náhled|Výzdoba na zámku Uherčice Z realizací pro šlechtické objednavatele na našem území je významná výzdoba zámku v Uherčicích pro polního maršála Donáta Heisslera (před 1696), zámku Police pro Berchtoldy (1702–1705) nebo refektáře františkánského kláštera v Uherském Hradišti pro rod Petřvaldských (1708). vlevo|náhled|Hlavní oltář kostela na Svatém Kopečku Epilogem Fontanovy životní práce na Moravě se staly honosné výzdoby mariánských kostelů na Svatém Kopečku u Olomouce a na Velehradě. Chrámy, které spadaly pod premonstrátský, respektive cisterciácký řád, opatřil v letech 1722–1727 štukovou výzdobou, kterou povrchově upravil zlacením a leštěnou bělí. Sochy andělů a světců v dynamických pózách umístil na retabula oltářů pokrytých barevným umělým mramorem. Štuky na klenbách bočních kaplí kostela na Velehradě rámují částečně zachované fresky Paola Paganiho. Těžce nemocný sochař se po těchto zakázkách odebral do rodného města v Itálii, kde roku 1733 zemřel a je pochován tamním kostele San Vitale.STEHLÍK, Miloš. Barokní sochařství na Moravě a Itálie. In: Barok v soše, Brno: NPÚ, 2006. 260 s. S. 51–63 (53–57).

Realizace

Morava

Olomouc štuková výzdoba bývalého premonstrátského kláštera Hradisko: 1692–1693: sakristie, slavnostního schodiště, kapitulní kaple, letního refektáře a dalších místností – částečně zachováno 1702–1704: knihovny a zimního refektáře – spolupráce I. Montim 1718: klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie – nezachováno (pouze oltář sv. Augustina) 1708: štuková výzdoba kaple sv. Antonína Paduánského v bývalém františkánském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie – spolupráce s I. Montim mezi 1699–1706: štuková výzdoba hlavic sloupů, horizontálních vlysů v lodi a kupolích v bývalém dominikánském kostele sv. Michala – spolupráce s I. Montim kolem 1710: štuková výzdoba portálu Loretánské kaple v katedrále sv. Václava kolem 1718: kolem 1722–1727: štuková výzdoba oltářů baziliky Navštívení Panny Marie, včetně kaple v ambitech na Svatém Kopečku kolem 1719: štuková výzdoba supraport a portál kanovnické rezidence na ulici Křížkovského 12, čp. 513 – dílna kolem 1720: štuková výzdoba supraport měšťanského domu na ulici 8. května 7, čp. 521 – dílna kolem 1688: štuková výzdoba zámku v Moravském Krumlově ? 1688: štuková výzdoba portálu kaple sv. Šebestiána při kostele sv. Bartoloměje v Moravském Krumlově kolem 1688: štuková výzdoba poutního kostela sv. Jakuba a sv. Anny ve Staré Vodě – zachovány pouze fragmenty pilastrů a štukových rámců 1688–1689: štuková výzdoba hlavního oltáře, oltáře sv. Barbory a kazatelny v hradní kapli sv. Ondřeje v Hukvaldech 1688–1690: štuková výzdoba 20 sálů zámku ve Valticích – nezachováno 1691–1693: štuková výzdoba devíti pokojů a saly terreny Arcibiskupského zámku v Kroměříži – spolupráce s P. Paganim – zachováno pouze v sale terreně 1692: štuková výzdoba kaple sv. Otýlie v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově 1694: štuková výzdoba dvou pokojů a hlavního sálu bývalé premonstrátské rezidence v Šebetově před 1696: štuková výzdoba pokojů ve východním křídle zámku v Uherčicích – výzdoba pokojů v západním křídle a kapli vzniklá v letech 1705–1708 je dílem okruhu příp. dílny 1702–1703: štuková výzdoba kaple Panny Marie Bolestné v kostele Narození Panny Marie v Konicích mezi 1702–1705: štuková výzdoba místností zámku Police 1704: štuková výzdoba pokojů a kaple bývalé premonstrátské rezidence ve Vřesovicích – dochováno ve fragmentech kolem 1708: štuková výzdoba refektáře ve františkánském klášteře v Uherském Hradišti – spolupráce s I. Montim 1717–1718: štuková výzdoba kostela sv. Petra a Pavla v Kelči – nezachováno 1717–1718: štuková výzdoba oltářů a kazatelny poutního kostela Narození Panny Marie a sv. Anny v Rajnochovicích mezi 1717–1721: štuková výzdoba kostela Povýšení sv. Kříže v Brodku u Prostějova – dílna kolem 1724–1727: štuková výzdoba oltářů baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě – spolupráce s P. Paganim 1725–1726: štuková výzdoba kaple bývalé cisterciácké rezidence v Brněnských Ivanovicích 1727–1728: štuková výzdoba refektáře a místností bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku – zachováno pouze v tzv. klenotnici 

Polsko

1693: štuková výzdoba kaple Morstynů v kostele sv. Klimenta ve Věličce – dochováno ve fragmentech 1699: štuková výzdoba oltářů v presbytáři kostela klarisek ve Starym Sączku

Krakov 1695–1702: štuková výzdoba, včetně fasády univerzitního kostela sv. Anny – spolupráce s I. Montim a P. Paganim 1697–1699: štuková výzdoba Vlašské kaple ve františkánském klášteře – částečně zachováno 1697: štuková výzdoba hlavního sálu paláce pod Krzysztofory (U Kryštofů) kolem 1700: štuková výzdoba sálu domu pod Gruszką (U Hrušky) kolem 1700: štuková výzdoba místností domu pod Baranami (U Beranů) – dochováno ve fragmentech kolem 1700: štuková výzdoba kabinetu domu Hypolitů kolem 1700: štuková výzdoba kaple včetně náhrobku sv. Hyacinta v dominikánském kostele sv. Trojice 1700: štuková výzdoba fasády karmelitánského kostela Navštívení Panny Marie na Písku – částečně zachováno 1700–1701: štuková výzdoba kostela klarisek sv. Ondřeje Rakousko

1682–1683: štuková výzdoba dvou místností a sálu předků na zámku Hohenaschau v Aschau im Chiemgau

Itálie (Švýcarsko)

kolem 1700: štuková trofejní výzdoba s bustou Minervy v domě Casa Cantoni v Cabbiu 1701: štuková výzdoba sakristie kostela San Giovanni Evangelista v Morbio Superiore

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Italští sochaři Kategorie:Narození v roce 1661 Kategorie:Narození v Chiassu Kategorie:Úmrtí v roce 1733 Kategorie:Úmrtí v Chiassu Kategorie:Muži Kategorie:Barokní architekti Kategorie:Štukatéři Kategorie:Italové v Česku