Parusie, nebo také paruzie (řecky Παρουσία, což znamená "příchod", nebo "výskyt") v křesťanské teologii znamená tzv. druhý příchod Ježíše Krista na konci věků, kdy Kristus vzkřísí mrtvé a slavnostně vykoná Poslední soud.Helena Pavlincová a kol., Slovník Judaismus, Křesťanství, Islám, Mladá fronta, Praha, 1994. Parusií se podle přesvědčení většiny křesťanských církví završí dějiny lidstva i celého vesmíru. Tato víra je založena na pasážích z kanonických evangelií a eschatologických motivech (např. ve Zjevení Janově); někdy bývá spojena s představou tisíciletého Kristova království – chiliasmus.
Podle oficiální nauky katolické církve není datum parusie známé, jisté je jen, že jednou přijde. Ježíš k němu v Novém zákoně říká, že toto datum („hodinu“) nezná ani on sám, jen Bůh Otec. Prvotní křesťané věřili, že se parusie dožijí, že nastane náhle a nevypočitatelně.
Výskyt termínu v textech Termín parusie se objevuje v Novém zákoně celkem čtyřiadvacetkrát, z toho sedmnáctkrát přímo v souvislosti s Kristem.http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?Strongs=G3952&t=KJV, Blueletterbible.org, [6.12.2012]. Toto slovo je také použito v souvislosti s Pavlem () a jednou též odkazuje k „tomu zlému“. ()
Užití termínu v Helénismu a křesťanství V Helénismu vyjadřuje návštěvu panovníka či vysokého úředníka, v době císařského kultu je jím míněn slavnostní příchod císaře; příležitostně také řeč o parusii bohů. Nový Zákon používá toto slovo ve vztahu ke starozákonní řeči o vystoupení Boha ze skrytosti ; . Je použito v Pavlových listech, v pastorálních listech nahrazen pojmem epifania, objevuje se též v katolických listech. V církevní tradici se objevuje naděje na parusii zejména v souvislosti s jinými eschatologickými výpověďmi, především při učení o vzkříšení mrtvých, o posledním soudu a věčné odplatě.Wolfgang Beinert, Slovník katolické dogmatiky, Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc, 1994.
Problematika užití fráze „druhý příchod“ Fráze "druhý příchod Krista" není zcela přesná. Nerozlišuje totiž mezi prvním příchodem Krista v chudobě a druhým příchodem ve slávě a moci, takže vyvolává klamný dojem, že se jedná o repetitivní událost.
Parusie v evangeliích V synoptických evangeliích se výpovědi o parusii objevují v řeči o konci světa. Je líčena stylovými prostředky, popisována teofaniemi, zřetelněji zde vystupuje soudcovská funkce Syna člověka (Mt) a je chápána jako den plného osvobození a konečného příchodu Boží vlády (Lk). Zmínka o parusii je zde vždy spojena s varováním bdělosti, neboť není známo dne ani hodiny jejího počátku.
Evangelium podle Matouše
Evangelium podle Marka
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Eschatologie Poslední soud
Externí odkazy
http://www.blueletterbible.org/lang/lexicon/lexicon.cfm?Strongs=G3952&t=KJV, Blueletterbible.org, [6. 12. 2012].
Kategorie:Křesťanská eschatologie