Funkční větná perspektiva je v lingvistice teorie popisující informační strukturu věty a jazykové komunikace obecně. Je rozvíjena v tradici Pražské školy funkční a strukturální lingvistiky spolu se sesterskou teorií aktuálního členění ().
Klíčové koncepty funkční větné perspektivy popsal Jan Firbas v polovině 50. let 20. století v návaznosti na lingvistické práce Viléma Mathesia, především na jeho myšlenku funkční syntaxe v lingvistické charakterologii jazyka.
Terminologie Pojem vytvořil Jan Firbas jako pohodlnější anglický ekvivalent Mathesiova českého termínu aktuální členění větné:
V české lingvistice se nyní používá doslovný překlad funkční větná perspektiva anglického termínu functional sentence perspective pro označení přístupu pramenícího z děl Jana Firbase a jeho následovníků, zatímco původní Mathesiův český termín aktuální členění větné je obvykle používán skupinou lingvistů, kteří rozpracovávají aktuální členění () tj. Petr Sgall, Eva Hajičová, Jarmila Panevová a jejich žáků, bez ohledu na fakt, že oba termíny se v některých českých příspěvcích k tématu informační struktury jazyka používají stále jako synonyma.(Srovnejte s Karlík – Nekula – Pleskalová (2002))
Klíčové termíny komunikační dynamičnost téma, vlastní téma, diatéma, hypertéma, tematický postup přechod, vlastní přechod réma, vlastní réma, rematizátory komunikační jednotky, komunikační pole
FSP faktory větná linearita Firbasovské dynamické sémantické stupnice, dynamické sémantické funkce kontext prozodie
Klíčoví výzkumníci František Daneš (jazykovědec) Libuše Dušková Jan Firbas Vilém Mathesius Aleš Svoboda (anglista)
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Aktuální větné členění Pražský lingvistický kroužek Funkce (lingvistika)
Kategorie:Lingvistika