Vincenc Furch (8. srpna 1817, KrasoniceMatriční záznam o narození a křtu – 5. ledna 1864, Vídeň) byl moravský básník, dramatik a vlastenec.
Život Vincenc Furch se narodil 8. srpna 1817 v Krasonicích, kde byl jeho otec správcem želetavského panství a zámku, patřícím telčským hrabatům Podstatským-Liechtensteinům. Rodina se brzy přestěhovala do Telče. Školní docházku začal v Telči, pak následovalo gymnázium v Jihlavě a filozofie v Brně. To už byl pod vlivem přátel jako byli Václav Bolemír Nebeský, František Matouš Klácel a další přesvědčení vlastenci, kterým zůstal věrný i po svém odchodu do Vídně. V tom jej podporoval kolega ze studií práv v Olomouci Alois Vojtěch Šembera, který byl ve Vídni učitelem češtiny. Své verše psal v češtině a v té vyšly i jeho básnické sbírky.
Tvorba Furch debutoval vlasteneckou básní Vpád Mongolů na Moravu. Následovala sbírka básní Plané růže a báseň k poctě J. Palkoviče. V duchu romantismu F. L. Čelakovského je i sbírka Písně a rozličné básně z roku 1843. Věnoval se i dramatické tvorbě, napsal například Poslední boj baltických Slovanů, či Slavibor na Štramberce.
Složil také moravskou sloku k národní hymně, za kterou byl pronásledován policií. V roce 1848 utíkal z Vídně do Veselíčka u Přerova. V této době také prožíval nešťastnou lásku. Změny jeho nálad jsou patrné i ze sbírky Malby sépiové. náhled|Hrob Vincence Furcha (Telč) Jako spoluautor se účastnil s Václavem Hankou, Karlem Jaromírem Erbenem, Boženou Němcovou a dalšími akce českého Muzea, náročného a skvostně vypraveného almanachu Perly české z rok 1854, který byl věnován: „Slavném pobytu Jeho Jasnosti cís. král, veličenstva v Praze.“
Nejvíce byly následovníky hodnoceny jeho milostné básně, které jejich editor A. Bartušek a s ním také František Halas a František Hrubín ve shodě označovali jako „nejkrásnější milostné básně na prahu novodobé české poezie“. Výběr z jeho milostné poezie vyšel v Brně naposledy v roce 1974. V roce 2006 vyšly Sépiové malby.
Hrob Vincence Furcha Vincenc Furch zemřel ve Vídni 5. ledna 1864, kde byl pohřben na hřbitově sv. Marka nedaleko hrobu Jána Kollára. V roce 1928 byly jeho ostatky přeneseny z Vídně a slavnostně uloženy do rodinného hrobu v Telči. Hrob byl označen deskou ve štítu náhrobku.
Díla Plané růže – sbírka básní Písně – sbírka básní Sépiové malby – sbírka básní Plná luna – výbor básní Poslední boje Baltických Slovanů – dramatická báseň v pěti jednáních
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Narození 8. srpna Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1864 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Krasonicích Kategorie:Úmrtí ve Vídni