Český Krumlov (, popřípadě nebo Krumau an der Moldau) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Nachází se 22 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o turistické a kulturní centrum jižních Čech. Žije zde obyvatel.
V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů – Vítkovců, pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Krumlovského vévodství a Dominia schwarzenberského.
Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.Historic Centre of Český Krumlov - UNESCO World Heritage Centre V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Český Krumlov se stal také dějištěm několika filmů a během roku město hostí řadu kulturních akcí a festivalů – Slavnosti pětilisté růže, MHF Český Krumlov, Rallye Český Krumlov.
Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá nazýváno Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy,Mezinárodní konference Český Krumlov: Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví 2009, www.npu.cz www.kohoutikriz.org (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existence Šumavské župy i nakrátko stal.
Název náhled|Náměstí Svornosti s radnicí a morovým sloupem, Vnitřní město
Jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue (česky křivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Z podobného keltského základu kamb je mimo jiné odvozen i název rakouské řeky Kamp, na které leží město Krumau am Kamp, jehož název taktéž pochází z obdobného starohornoněmeckého krump. V první dochované zmínce z roku 1253Historie města Český Krumlov je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil od Moravského Krumlova. V německém jazyce se název Böhmisch Krumau v minulosti příliš nepoužíval, jelikož nemohlo dojít k záměně s Krumlovem na Moravě (německy Kromau). Oficiálně se však název Český Krumlov používá až výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920. Během německé okupace v letech 1938–1945 bylo slovo Český z názvu odstraněno a město se po onu dobu oficiálně jmenovalo Krummau an der Moldau (česky Krumlov nad Vltavou).
Historie
Městské symboly Znak Znak Českého Krumlova (užívaný v historické podobě dle privilegia z roku 1671). Znak není uveden v REKOSu.
Vlajka
Českokrumlovská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy, modrým, bílým a modrým, v poměru šířek 1:4:1. Ve středu prostředního pruhu je červená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky. Podle doporučení podvýboru pro heraldiku a vexilologii by růže měla mít průměr 1/2 či 2/3 šířky vlajky. Pětilistá růže pochází z původního erbu pánů z Rožmberka. Vlajka byla městu udělena 14. června 2000.Symboly – Český Krumlov v REKOSu
Přírodní poměry Do katastrálních území Český Krumlov a Přísečná-Domoradice zasahuje přírodní památka Vltava u Blanského lesa, která je zařazena jako evropsky významná lokalita do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V katastrálním území Vyšný se nachází nebo do něj zasahují tři chráněná území: přírodní památka Výří vrch na západě, přírodní památka Cvičák na jihovýchodě a národní přírodní rezervace Vyšenské kopce na jihozápadě ty jsou součástí CHKO Blanský les. Na východ od města je přírodní památka Ptačí hrádek.
Obyvatelstvo Již od založení města vedle sebe žili čeští i němečtí obyvatelé. S rozvojem hornictví už ve středověku začala ve městě rychle převažovat němčina, pročež v 19. století mluvilo ve městě z 8 300 obyvatel 72 % německy a 18 % česky. Druhá světová válka však po 700 letech někdy divoké, jindy mírové soužití Čechů a Němců v Českém Krumlově ukončila. V roce 1938 musela město opustit většina českého obyvatelstva, po roce 1945 naopak naprostá většina obyvatelstva německého.
K 24. září 2007 ze 14 056 obyvatel bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.
Městská správa Členění města náhled|Katastrální území Českého Krumlova náhled|Náměstí svornosti s radnicí (2026)
Město se skládá ze šesti katastrálních území a deseti místních částí: k. ú. Český Krumlov – části Horní Brána, Latrán, Nádražní Předměstí, Plešivec a Vnitřní Město k. ú. Kladné-Dobrkovice – část Nové Dobrkovice k. ú. Přísečná-Domoradice – část Domoradice k. ú. Slupenec – část Slupenec k. ú. Spolí-Nové Spolí – část Nové Spolí k. ú. Vyšný – část Vyšný
{| class="wikitable" !Název místní části !! Obyvatel (2001) !! Vzdálenost a směr od centra |- | align = "center"| Vnitřní Město || 412 || — |- | align = "center"| Latrán || 1 088 || severně |- | align = "center"| Plešivec|| 3 754 || jižně |- | align = "center"| Horní Brána || 2 444 || 1 km jižně |- | align = "center"| Nádražní předměstí || 3 063 || 3 km severně |- | align = "center"| Domoradice || 2 705 || 3 km severovýchodně |- | align = "center"| Nové Dobrkovice || 107 || 3 km severozápadně |- | align = "center"| Slupenec || 90 || 3 km jižně |- | align = "center"| Nové Spolí || 535 || 3 km jižně |- | align = "center"| Vyšný || 245 || 4 km severně
Správní území
Český Krumlov byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Český Krumlov ale stále existuje a skládá se ze 45 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 31 obcí.
Hospodářství náhled|Starý zámecký pivovar a pivovar Eggenberg
Transformace hospodářství po roce 1989 znamenala zánik některých krumlovských závodních podniků, např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však díky turistickému ruchu vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejména v ubytování a pohostinství. Turistický ruch je dnes základem místní ekonomiky. Zaměřuje se na české i zahraniční návštěvníky, účastníky místních festivalů a také vodáky na Vltavě. Hlavní turistická sezóna probíhá v letních měsících.
Na severu města, na předměstí Domoradic, byla v devadesátých letech založena nová průmyslová zóna. Vyrábí se tam sortiment pro kosmetiku a různé elektrotechnické výrobky. Továrna na dřevěné lišty a rámy po 140 letech ukončila provoz. Z potravinářských provozů je ve městě výroba tekutého karamelu, drobných turisticky atraktivních lahůdek, pobočka jihočeských mlékáren Madeta a místní pivovar Krumlov, dříve znám pod názvem Eggenberg.
Nezaměstnanost ve městě k 30. dubnu 2018 dosahovala 3,61 %.
Služby náhled|vlevo|Městská policie
V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, pobočku institutu CEVRO, učiliště pro řemesla a zdravotnictví, čtyři základní školy, základní uměleckou školu, speciální školu a sedm mateřských škol). Ve městě je Dům dětí a mládeže.
Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy či Vietnamské večerky, většinou provozované spotřebním družstvem COOP v Kaplici. Na okraji města u Domoradic byl postaven hypermarket TERNO, supermarket Lidl, supermarket Penny Market, hypermarket Tesco a hypermarket Kaufland.
Stravovacích a ubytovacích zařízení je ve městě nadprůměrně velký počet, což souvisí s velkým počtem návštěvníků města. Vzhledem k tomu, že Český Krumlov je jedna z hlavních stanic vodáků na horním toku Vltavy, se v jeho blízkosti nachází několik kempů. Západně od města směrem na Dobrkovice se nachází sportovní areál, hokejový a fotbalový stadion a kurty.
Krytý plavecký bazén o parametrech 25×12,5 metru a hloubce 120–180 centimetrů byl uveden do provozu v roce 1992, 7. září 2024 však vyhořel. V areálu byl k dispozici ještě dětský bazén o parametrech 10×6 metrů a hloubce 80 centimetrů a dále pára. Podle webu města zařízení navštěvovalo v jednom roce přes 70 tisíc lidí. Na stejném místě bude postaveno nové aquacentrum.
Doprava Silniční náhled|upright|Z Latránu na Fortnu náhled|upright|Nádraží
Městem prochází silnice I/39 a vede z Lenory přes Volary kolem nádrže Lipno, Českým Krumlovem prochází ulicemi Chvalšinská a Budějovická a pokračuje směrem na České Budějovice.
Dále zde prochází silnice II. třídy: Silnice II/157 vede z Českého Krumlova přes Kaplice (nádraží) a Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic. Silnice II/160 spojuje Český Krumlov s obcemi Větřní, Rožmberk nad Vltavou a Horní Dvořiště. Až za Rožmberk vede podél řeky Vltavy. Silnice II/166 vede z Krumlova severozápadním směrem na Chvalšiny a Smědeč, odkud lze po jiných silnicích pokračovat na Prachatice.
Vjezd do historického centra je možný pouze podle vyhlášky v určených hodinách a s příslušným povolením, které vydává místní městská policie.
Železniční Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž prochází severní částí města a českokrumlovské nádraží stojí na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně dva kilometry. Na území města se ještě nachází železniční zastávka Domoradice. V roce 2029 se počítá s elektrifikací tratě od Boršova nad Vltavou do Nové Pece u Lipna.
Autobusová Autobusové nádraží, které v letech 2018–2019 prošlo rekonstrukcí a úpravou na moderní areál, se nachází nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Další větší autobusová zastávka je situována na sídlišti Špičák. Městské linky obsluhují od roku 2026 také dva elektrobusy.
Přímé autobusové spojení s Prahou zajišťují autobusy Student Agency a FlixBus, ČSAD Autobusy České Budějovice (autobusy zajíždějí pouze k autobusovému nádraží Praha – Na Knížecí) a M express ve spolupráci s Leo Express (tyto autobusy zajíždějí na ÚAN Florenc a k vlakovému nádraží Praha hlavní nádraží)
Pamětihodnosti
náhled|upright|Dolní hrad s dominantní věží
Zámek Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím.
Zámecký komplex, který je členěn na pět nádvoří, dnes tvoří několik větších celků: Dolní hrad – nejpůvodnější část hradu, tzv. Hrádek s dominující věží Horní hrad – hlavní část zámeckého areálu obklopující III. a IV. nádvoří Plášťový most – několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady spojující zámek, barokní divadlo a zámeckou zahradu z roku 1764 náhled|upright|Ulice Parkán (2026)náhled|Rafty na Vltavě (2026)Zámecké barokní divadlo – jedno z mála dochovaných barokních divadel na světě z roku 1681 Letní a Zimní jízdárna Zámecká zahrada – založena v druhé polovině 16. století, dlouhá 700 metrů, o celkové rozloze 10 hektarů