Imrich Bugár (14. dubna 1955 Ohrady – 8. dubna 2026) byl československý atlet maďarské národnosti (maďarská varianta jeho jména je Bugár Imre), diskař, stříbrný z olympiády 1980 v Moskvě. Byl zároveň mistrem Evropy z roku 1982 a mistrem světa z roku 1983. Výška 195 cm a váha 120 kg v roce 1985.
Byl vlajkonošem československé výpravy při slavnostním zahájení Letních olympijských her v roce 1988 v Soulu.
Jeho osobní rekord byl 71,26 metru z roku 1985. Průměr jeho deseti nejlepších výkonů byl 70,12 metru, průměr z 50 nejlepších závodů byl 67,02 metru. Byl šestkrát zvolen v (mužské kategorii) nejlepším československým atletem roku (1980–1985) a jednou Sportovcem roku (1982). V hodu diskem překonal šestkrát československý rekord a celkem patnáctkrát (v rozmezí 17 sezón, 1978–1994) se stal v této disciplíně mistrem republiky.
Životopis Ve svém rodišti absolvoval maďarskou základní školu, a přestože byl rovněž nadaným házenkářem (hrál za školní družstvo v obci Trhové Mýto – nynější Trhová Hradská a Horné Mýto), začal se už tam věnovat hodu diskem, k němuž ho přitáhl tamní trenér Vincenc Vendégh. V 15 letech vyhrál okresní přebor v Dunajské Stredě, když dosáhl s 1,5 kg diskem (bez otočky, kterou tehdy ještě neovládal) výkonu 31,14 metru. Poté odešel do Bratislavy, kde se v tamním Slovnaftu vyučil elektromontérem a naučil se slovensky – do svých 18 let mluvil pouze maďarsky (první nominační dopis v češtině na reprezentační utkání dorostenců se Švédskem, který mu zaslal atletický svaz z Prahy, mu musel v jeho rodné obci přeložit tamní farář do maďarštiny). Disku se věnoval i v Bratislavě, kde ho trénoval bývalý skokan o tyči Vladimír Hurtoň. Když měl nastoupit základní vojenskou službu, očekávalo se, že nastoupí do Dukly Banská Bystrica. Tento klub ho ovšem – podle Bugárových vlastních slov – nechtěl, a tak 1. 10. 1974 zamířil do Dukly Praha, oddílu, jemuž nakonec zůstal celoživotně věrný. Jeho trenérem se v Dukle stal Miloslav Vlček, který pak léta stojí v pozadí všech Bugárových úspěchů. Jako atlet pražské Dukly absolvoval Imrich Bugár celkem 457 závodů. V době své aktivní dráhy vystudoval Imrich Bugár v Praze dálkově gymnázium a poté distančně také FTVS Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1990 (titul Mgr.).
Jako jeden z mála československých sportovců se pokoušel v roce 1984 vzdorovat tehdejšímu bojkotu olympijských her v Los Angeles (před funkcionáři tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy prohlašoval, že na hry pojede třeba za své vlastní peníze) a byl kárán za nepříliš dobré umístění na náhradní akci, která byla pro sportovce socialistických zemí uspořádána pod názvem Družba v Moskvě.
Sportovní kariéru ukončil slavnostně a za účasti sponzorů 17. září 1995, po skončení svého posledního závodu – závěrečného kola atletické extraligy v Praze Na Julisce, kde obsadil výkonem 55,44 m druhé místo. Zakrátko nato, 22. 9. 1995, mu tehdejší prezident Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch v Praze udělil Olympijský řád, který zároveň s Imrichem Bugárem převzala i Dana Zátopková.
Po skončení aktivní činnosti zůstal zaměstnancem pražské Dukly, pracovníkem referátu zahraničních sportovních styků ASC Dukla. Byl také manažerem mezinárodního diskařského mítinku Memoriál Ludvíka Daňka v Turnově.
Oženil se v Čechách. S manželkou Olgou, která pochází z Hradce Králové (tam se také Bugár ženil), měl dceru Olgu (* 18. 12. 1995). Imrich Bugár byl dědečkem, v roce 2019 se narodila vnučka Sofie.
V roce 2006 se neúspěšně pokusil kandidovat do Senátu na Jablonecku jako nestraník za ČSSD. Není bez zajímavosti, že tehdy proti němu kandidovali dva reprezentační kolegové, účastníci pražského atletického mistrovství Evropy 1978 – bývalý běžec na 400 metrů Karel Kolář (do druhého kola senátních voleb rovněž nepostoupil) a bývalý běžec na 110 metrů překážek Jiří Čeřovský (který do druhého kola voleb postoupil, ale prohrál v něm s protikandidátkou).
V roce 2012 je místopředsedou pro sport v Českém klubu olympioniků. V říjnu 2012 byl v České Lípě na oslavách 65. výročí tamního Atletic Clubu.
Na podzim 2013 se zúčastnil taneční soutěže a pořadu České televize Star Dance. S taneční partnerkou Jitkou Šorfovou se umístil na třetím místě.
Osobní rekordy hod diskem 71,26 m (San Jose 25. 5. 1985) vrh koulí 15,46 m (1986)
Největší úspěchy 1978: první československý mistrovský titul, výrazné vítězství nad Ludvíkem Daňkem (65,96 versus 61,30 m) 1978: Mistrovství Evropy v atletice 1978 – 3. místo 1979: Univerziáda – 5. místo 1980: LOH 1980 – 2. místo 1981: Spartakiáda spřátelených armád v Budapešti – 1. místo 1981: Světový pohár – 3. místo 1982: Mistrovství Evropy v atletice 1982 – 1. místo 1983: Mistrovství světa v atletice 1983 – 1. místo 1985: Evropský pohár (A-finále) v Moskvě – 1. místo (66,80 m) 1985: Grand Prix IAAF – 1. místo v hodu diskem v historicky prvním ročníku této soutěže 1985: Spartakiáda spřátelených armád v Bydhošti – 1. místo 1985: Světový pohár – 4. místo 1986: Mistrovství Evropy v atletice 1986 – 8. místo 1987: Mistrovství světa v atletice 1987 – 7. místo 1987: Grand Prix IAAF – 2. místo v hodu diskem 1988: LOH 1988 – 12. místo 1989: Spartakiáda spřátelených armád v Sofii – 2. místo 1990: Mistrovství Evropy v atletice 1990 – 7. místo 1991: Mistrovství světa v atletice 1991 – kvalifikace 1992: LOH 1992 – kvalifikace 1993: Mistrovství světa v atletice 1993 – kvalifikace
Československé rekordy Imricha Bugára 67,44 m, Gottwaldov 8. 8. 1981. Na „Velké ceně Gottwaldova“, v nynějším Zlíně, se Imrich Bugár stal poprvé československým rekordmanem v hodu diskem. Plných 18 předchozích let (1963–1981) byl tento rekord v rukou Ludvíka Daňka, který jej naposledy překonal výkonem 67,18 m (Praha, 10. 7. 1974). Bugár začal ve Zlíně nenápadným výkonem 59,02 metru, pak se ale sérii od série zlepšoval (63,48 m, 65,64 m, 66,02 m, 66,12 m) a v posledním pokusu poslal disk na rekordní vzdálenost. 67,48 m, Budapešť 20. 8. 1981. Na Spartakiádě spřátelených armád hodil Bugár v první sérii 63,92 metru a hned ve druhé sérii vylepšil svůj 12 dnů starý rekord. 68,60 m, Praha 16. 8. 1982. V červnu 1982 Imrich Bugár o svůj československý rekord přišel. Při mezistátním atletickém utkání v britském Gatesheadu vytvořil Gejza Valent 13. 6. 1982 nový československý rekord výkonem 67,56 metru. Za dva měsíce, na Memoriálu Evžena Rošického v Praze, však pokusem dlouhým 68,60 m získal Imrich Bugár rekord znovu pro sebe. 70,06 m, Zaragoza 22. 5. 1983. Na mítinku ve španělské Zaragoze překonal Imrich Bugár poprvé hranici 70 metrů a stal se historicky prvním československým diskařem, který dokázal tuto hranici přehodit. 70,72 m, Schwechat 18. 6. 1983. Na mezistátním atletickém utkání tří zemí v rakouském Schwechatu zlepšil Bugár (podruhé v sezóně historicky prvního atletického mistrovství světa) svůj národní rekord. 71,26 m, San Jose 25. 5. 1985. Svého posledního rekordu dosáhl Bugár na americkém turné, na které se na jaře 1985 vypravil společně s Jarmilou Kratochvílovou a Gejzou Valentem. Trojice českých atletů přijela do USA především proto, aby tu ve svých disciplínách získala první body na úvodních mítincích atletické Grand Prix, kterou IAAF uvedla jako zcela nový typ bodovací soutěže právě v roce 1985 a která byla prapředchůdkyní dnešní Diamantové ligy. Zahajovací mítinky Grand Prix se konaly v San Jose a v Eugene a ještě před nimi startoval Bugár na závodech v Los Angeles, kde 18. 5. 1985 dosáhl vynikajícího výkonu 69,02 metru. Samotný mítink v kalifornském San Jose přinesl úžasné výkony – čtyři první diskaři se dostali za hranici 68 metrů – chyběl ovšem pátý (tehdejší pravidla Grand Prix vyžadovala, aby na každém závodu, měl-li být bodován, startovalo nejméně 5 atletů ze světové padesátky v příslušné disciplíně). Ale ani fakt, že za svůj výkon nedostane žádné body, neodradil Bugára od maximálního nasazení hned v prvním pokusu, ve kterém hodil nový rekord 71,26 metru. Druhý v soutěži skončil Nor Knut Hjeltens (69,92 m), třetí Američan Art Burns (69,10 m) a čtvrtý Gejza Valent (68,40 m). Bugár měl v soutěži celkem 4 pokusy za hranici 65 metrů – v třetí sérii hodil ještě 68,88 metru a ve čtvrté sérii 67,80 metru. Bugárův rekord nebyl překonán ani po 37 letech (2022) a je téměř vyloučeno, že by ho někdo ze současné generace českých diskařů dokázal vylepšit. Ve světovém žebříčku rekordů dosud zaujímá jedenácté místo, o které se dělí s Johnem Powelem a Richardem Bruchem.Žebříček Discus Throw Men senior na worldathletics.org dostupné online, přístup 31.7.2022 Imrich Bugár dosáhl 10. 7. 1981 v norském Spikkestadu výkonu 67,56 metru, který byl lepší nežli tehdejší československý rekord Ludvíka Daňka, Bugár však tento hod předvedl v exhibici.
Výkony Imricha Bugára v jednotlivých sezónách
disk 1,5 kilogramu rokvýkon197039,26 m197144,42 m
disk 2 kilogramy rokvýkonpořadí světpořadí Evropapořadí Československo197244,44 m197348,22 m197451,38 m197553,88 m14197657,52 m7197762,54 m3197865,96 m531197964,88 m18101198066,38 m19101198167,48 m631198268,60 m531198370,72 m521198470,26 m521198571,26 m111198667,38 m851198767,22 m1181198866,42 m15=131–2 (shodným výkonem s Gejzou Valentem)198966,84 m21142199063,46 m36291199162,96 m37252199264,14 m29201199361,72 m44281 (v České republice)199461,22 m39261 (v České republice)199555,98 m3 (v České republice)
Imrich Bugár v atletických tabulkách své doby
světové tabulky v hodu diskem mužů v roce 1982 výkon atletpořadímístodatum70,58Luis Delís (Kuba), 19571Salinas19. 5. 198269,96Art Burns (USA), 19541Hayward26. 6. 198269,44Georgij Kolnootčenko (SSSR),19591Indianapolis3. 7. 198269,16Jurij Dumčev (SSSR), 19581Moskva 5. 2. 198268,60Imrich Bugár (Československo), 19551Praha16. 8. 198268,52Igor Duginěc (SSSR), 19561Kyjev21. 8. 198268,50Ben Plucknett (USA), 19542Hayward26. 6. 198268,50Armin Lemme (NDR), 19551Karl-Marx-Stadt10. 7. 198268,32John Powell (USA), 19471Londýn30. 8. 198268,20Mac Wilkins (USA), 19502Knoxville20. 6. 1982
dlouhodobé světové tabulky v hodu diskem mužů k 31. 12. 1982 výkon atletpořadímístodatum72,34Ben Plucknett (USA), 19541Stockholm7. 7. 198171,16Wolfgang Schmidt (NDR), 19541Berlín9,.8.197870,98Mac Wilkins (USA), 19501Helsinky9. 7. 198070,58Luis Delís (Kuba), 19571Salinas19. 5. 198270,38Jay Silvester (USA), 19371Lancaster16. 5. 197169,98John Powell (USA), 19472Modesto16. 5. 198169,96Art Burns (USA), 19541Hayward26. 6. 198269,50Knut Hjeltnes (Norsko), 1951 1Modesto12. 5. 197969,46Al Oerter (USA), 19361Wichita31. 5. 198069,44Georgij Kolnootčenko (SSSR), 19591Indianapolis3. 7. 198269,40Art Swarts (USA), 19451Scotch Plains8. 12. 197969,20Ken Stadel (USA), 19522Walnut16. 6. 197969,16Jurij Dumčev (SSSR), 19581Moskva2. 5. 198268,60Imrich Bugár (Československo), 19551Praha16. 8. 1982
světové tabulky v hodu diskem mužů v roce 1983 výkonatletpořadímístodatum71,86Jurij Dumčev (SSSR), 19581Moskva29. 5. 198371,32Ben Plucknett (USA), 19541Eugene4. 6. 198371,18Art Burns (USA), 19541San Jose19. 7. 198371,06Luis Delís (Kuba), 19571Havana21. 5. 198370,72Imrich Bugár (Československo), 19551Schwechat18. 6. 198370,36Mac Wilkins (USA), 19501Modesto14. 5. 198370,00Juan Martínez (Kuba), 1958 2Havana21. 5. 198368,70Art Swarts (USA), 19451Long Beach12. 11. 198368,30John Powell (USA), 19471San Jose28. 5. 198368,12Iosif Nagy (Rumunsko), 1946 2Zaragoza22. 5. 1983
dlouhodobé světové tabulky v hodu diskem mužů k 31. 12. 1983 výkonatletpořadímístodatum72,34Ben Plucknett (USA), 19541Stockholm7. 7. 198171,86Jurij Dumčev (SSSR), 19581Moskva29. 5. 198371,18Art Burns (USA), 19541San Jose19. 7. 198371,16Wolfgang Schmidt (NDR), 19541Berlín9. 8. 197871,06Luis Delís (Kuba), 19571Havana21. 5. 198370,98Mac Wilkins (USA), 19501Helsinky9. 7. 198070,72Imrich Bugár (Československo), 19551Schwechat18. 6. 198370,38Jay Silvester (USA), 19371Lancaster16. 5. 197170,00Juan Martínez (Kuba), 19582Havana21. 5. 198369,98John Powell (USA), 19472Modesto16. 5. 1981
Nejlepší výkony Imricha Bugára v hodu diskem