Zdenek Rykr (26. října 1900 ChotěbořSOA Zámrsk, Matrika narozených 1900 v Chotěboři Dostupné online – 15. ledna 1940 Praha) byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf.

Život náhled|upright|vlevo|Pamětní deska na Rykrově rodném domě Zdenek Rykr se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři. Jako sedmiletý se s rodiči přestěhoval do Kolína, kam byl přeložen jeho otec, drážní revident. Zde prožil školní a studentská léta. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.

Dne 17. června 1930 se v Praze oženil. Jeho manželkou byla prozaička a publicistka Milada Součková (1899–1983).Matrika oddaných, kostel Nejsvětější Trojice Podskalí, 1922-1931, snímek 268

V druhé polovině 30. let působil jako ředitel ve společnosti PIRAS (První inzertní a reklamní společnost), kde se snažil zachránit židovské výtvarníky, kteří tam pracovali. Nacisté tento záměr odhalili a Rykrovi hrozilo zatčení. Nejspíše z tohoto důvodu dobrovolně ukončil svůj život skokem do kolejiště pod Barrandovem dne 15. ledna 1940 v 11:15 hod., kdy ho přejel vlak Praha–Plzeň. Nebyly však nalezeny doklady, které by tento jeho krok dokládaly.

Dílo Zpočátku tvořil převážně malby, později volnou grafiku atd.

Již v roce 1925 ilustroval dílo Emila Vachka Bidýlko a od roku 1925 do roku 1927 byl scénografem Národního divadla.

Ve volné tvorbě přešel k modifikacím realismu a od 30. let se zabýval tvorbou asambláží a koláží, čímž předznamenal tvorbu 60. let. Byl silně ovlivňován surrealismem a inspirovat se nechal také orientální kaligrafií. Náměty čerpal i ze svých zahraničních cest.

Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930–31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec. Prošel mnoha styly, které rychle opouštěl a tím dokazoval jejich neschopnost. Svojí generací býval označován za roztříštěného eklektika či jako černé svědomí avantgardy.

Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy.

Tvorba v oblasti reklamy Práce Zdeňka Rykra v oblasti reklamy jsou dodnes přežívající částí jeho tvorby. Nejvýznamnější byla jeho dlouhodobá spolupráce s čokoládovnou A. Maršner (dnes Orion). Dodnes je na obalu čokoládové tyčinky Kofila, která byla poprvé vyrobena v roce 1923, využíván Rykrův původní návrh, na kterém sedící mouřenín vychutnává šálek kávy. Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Strategie.cz: Nejen čokoládová hvězda (ukázky reklamní tvorby) Grafik Zdenek Rykr a jeho čokoládová Kofila - Sladký příběh s hořkým intermezzem

Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští malíři 21. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Narození v Chotěboři Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Muži