Křesťanská věda

náhled|289x289px|Mateřská církev v Bostonu, Massachusetts

Křesťanská věda je označení pro duchovní proud, který vznikl v 19. století ve Spojených státech amerických a je řazen do metafyzické skupiny nových náboženských hnutí s názvem „Nové myšlení“ (New Thought). Jeho zakladatelkou je Mary Bakerová Eddyová (1821–1910), která v roce 1875 napsala knihu Věda a zdraví. S klíčem k Písmu. Tato kniha je společně s Biblí ústředním dílem Křesťanské vědy, v němž jsou definovány hodnoty a myšlenky tohoto duchovního směru.

Základní myšlenkou Křesťanské vědy je přesvědčení, že duchovno je základem veškeré existence a že hmotný svět je iluzí, z níž pramení všechna lidská onemocnění. Léčení chorob tak probíhá pomocí víry. Člověk je vnímán jako harmonická součást vesmíru, přičemž Boha Eddyová vidí jako duchovní, nehmotnou entitu a kritizuje jeho antropomorfní vnímání.

Centrem Křesťanské vědy je bostonský chrám budovaný v letech 1904 až 1906, který svou rozlohou překonal původní kostel Křesťanské vědy z roku 1894. V roce 1898 Eddyová založila nakladatelství The Christian Science Publishing Society, které vydává několik periodik – kromě týdeníku Christian Science Sentinel a měsíčníku Christian Science Journal jde převážně o Christian Science Monitor, který byl v letech 1950 až 2002 oceněn sedmi Pulitzerovými cenami.

Logem Křesťanské vědy je koruna a kříž v kruhu lemovaném slovy z Nového zákona.

Myšlenkové pozadí

Křesťanská věda je součástí skupiny metafyzických systémů s názvem „Nové myšlení“ (New Thought), která se skládá z nových náboženských hnutí a pramení na počátku 19. století. Je odvozena od myšlenek hypnotika a léčitele Phinease Pankhursta Quimbyho, jehož léčitelských služeb využila i Marry Bakerová Eddyová. Dle Roberta S. Ellwooda a H. B. Partina byla spokojenost s léčením u Quimbyho prvotním impulsem pro Eddyovou a její úvahy nad významem víry při léčbě nemocí, což vedlo k počátkům Křesťanské vědy.

Křesťanská věda vznikla v období zvýšeného zájmu o esoteriku a alternativní spirituality. Martin C. Putna tvrdí, že impulsem pro její rozšíření bylo ve druhé polovině 50. let 20. století hnutí New Age, bez kterého by Křesťanská věda pravděpodobně zanikla. Dle Putny je nauka Mary Baker Eddyové „zcela standardním produktem“ esoterismu druhé poloviny 19. století a její kniha Věda a zdraví. S klíčem k písmu je sérií esotericko-spiritualistických úvah o neexistenci hmoty a iluzornosti každé nemoci, doplněných výklady několika kapitol Geneze a Apokalypsy a hojně kořeněných polemikami s jinými větvemi esoterismu druhé půle 19. století“.

Teologie

náhled|228x228px|Věda a zdraví. S klíčem k písmu.

Klíčovou myšlenkou Křesťanské vědy je přesvědčení, že základem veškerého bytí je Mysl, která je nesmrtelná. Hmota je vnímána jako iluze, která je zdrojem nemocí, jež lze vyléčit jen mentální cestou. Páteří myšlenkového rámce Křesťanské vědy je metafyzický systém, který je založen na čtyřech tvrzeních:

Bůh je vše-ve-všem. Bůh je dobro. Dobro je Mysl. Protože Bůh, Duch, je vše, hmota není nic (příp. Bůh, Duch je to skutečné a věčné, hmota je to neskutečné a dočasné). Život, Bůh, všemohoucí dobro, popírá smrt, zlo, hřích, nemoc. – Nemoc, hřích, zlo, smrt, popírají dobro, všemohoucího Boha, Život.

První tvrzení evokuje panteismus, který však nemá s Křesťanskou vědou nic společného. Spolu s agnosticismem, teozofií a spiritismem je zařazen mezi „mystické odpůrce“ Křesťanské vědy. Typická je rovněž představa harmonické a věčné jednoty člověka a vesmíru, která inklinuje k holistickému pohledu na existenci.

Jedním z významných termínů pro křesťanskou vědu je pojem „smrtelná mysl“, který je označením pro lidské tělo. Eddyová rozlišuje mezi myslí, která je součástí hmotného těla, a Myslí, jež představuje skutečný základ lidské bytosti a která je přímo napojena na Boha. Nesmrtelná Mysl se skládá ze tří aspektů, mezi něž patří Bůh (k němuž jsou uvedena synonyma jako Božský Princip, Život, Pravda, Láska, Duše, Duch a Mysl), člověk (který je pokládán za „Boží duchovní ideu, individuální, dokonalou, věčnou“) a idea, která je „obrazem v Mysli“, tedy něčím, co zprostředkovává vazbu mezi člověkem a Bohem.

náhled|245x245px|Úvodní strana Vědy a zdraví.

Eddyová vysvětluje, jak se smrtelnou myslí zacházet. Smyslem takového procesu je odklon od toho, co dle Křesťanské vědy neexistuje (vše, co má příčinu v hmotě – kromě choroby a smrti uvádí Eddyová vášně, strach, pýchu, závist, podvod, nenávist či pomstu) a příklon k tomu, co je skutečné. Patří sem moudrost, čistota, láska či zdraví. Proces však disponuje přechodovou fází, v níž „špatné věření“ mizí, což se projevuje lidskostí, poctivostí, soucitem či trpělivostí. Jakmile se vytratí úplně, stává se člověk Božím obrazem. Samotný pojem „smrtelná mysl“ však Eddyová vnímala jako nedokonalý – byl použit kvůli absenci výstižnějšího označení.

Křesťanská věda vnímá Boha jako nehmotný princip, netělesnou entitu, v čemž se rozchází s hlavními směry křesťanství. Eddyová kritizuje pohled na Boha jako na fyzickou bytost a tvrdí, že odrazem Boha je vesmír.

Eddyová byla skeptická vůči etablovaným křesťanským církvím, které nejsou schopny přijmout myšlení Křesťanské vědy. Od zavedených církví se Křesťanská věda liší také podobou a náležitostmi bohoslužby, v níž hraje významnou roli zdůrazňování paralely mezi Eddyovou a Kristem. Během bohoslužby je střídavě čtena Bible a kniha Věda a zdraví. S klíčem k písmu. Pronáší se také upravený Otčenáš – jeho slova „Otče náš“ jsou doplněna o „Otče a Matko naše, všeharmonizující“, za „přijď království Tvé“ se dodává „tvé království už přišlo“ a „ale vysvoboď nás od zlého“ je přepracováno na „ale vysvoboď nás od hříchu, nemoci a smrti“.

Postavy hnutí

Mary Bakerová: Prvních čtyřicet let

Mary Ann Morse Bakerová se narodila 16. července 1821 jako šesté a nejmladší dítě puritánského farmáře Marka Bakera v Bow v americkém státě New Hampshire. Dostalo se jí malého formální vzdělání, ale měla velký přístup k literatuře. Ve svých 22 letech (1834) se provdala za obchodníka Washingtona Glovera a odstěhovala se s ním do Jižní Karolíny, kde však již o rok později její muž umírá na žlutou horečku. Mary se tak ocitá bez peněz a s novorozeným synem zpět u rodičů. Vzhledem ke svému neutěšenému zdravotnímu stavu ztrácí nárok na péči o syna, když mu jsou čtyři roky. Později se stěhuje k sestře Abigail, kde žije celých devět let. Během této doby se její zdravotní stav ještě zhorší a v roce 1850 je lékaři prohlášena za trvale nemocnou, protože není ani schopna bez pomoci vyjít do schodů.

náhled|264x264px|M. B. Eddyová, 1850.

V roce 1853 se Mary setkává se zubařem Dr. Danielem Pattersonem a ještě téhož roku se podruhé vdává. O deset let později se Dr. Patterson nechává najmout jako armádní lékař a opuštěná Mary se vrací ve svých čtyřiceti let do domu své sestry. Nějakou dobu se pokouší psát do novin či učit, ale zdravotní stav ji velmi omezuje. Žádná z terapií, přes homeopatii, bylinky, mesmerismus, Grahamovu dietu až po kúry ledovou vodou, nemá kýžený efekt.

Phineas Pankhurst Quimby: Zázračný léčitel

V téže době se po New Hampshire šíří pověst zázračného léčitele Phinease Pankhursta Quimbyho (1802–1866) a jeho tajemné metody, která nespoléhá na masáže, léky ani magnetismus, ale pouze na sílu mysli. Quimby přitom nemá lékařské vzdělání, je hodinářem původem z Belfastu a cítí se velmi inspirován Mesmerovým žákem francouzským hypnotizérem Dr. Poynem. Quimby ovšem přichází se zcela novou metodou založenou na hypnóze. V patnáctiletém Němci Luciovi Burgmayerovi nachází své médium a tato dvojice společně cestuje po venkově. Během představení Lucius uvedený do hypnózy předepisuje pacientům léky. Tato metoda nese název Léčba myslí (Mind cure) a je založena na přesvědčení, že lidská duše je sama schopna vyléčit tělo, protože nejlépe zná původ nemoci. Quimby tvrdí, že jeho metoda není založena na vědeckých poznatcích, ale na Pravdě samé. Proto je třeba se soustředit pouze na jednotlivce a jeho moc vyléčit se.

Mary se o Quimbym dozvídá jako podruhé vdaná a píše mu naléhavé dopisy, ve kterých ho žádá, aby ji přijel navštívit, protože je její poslední nadějí. Mary je o zázračnosti Quimbyho tak přesvědčená, že je ochotná za ním cestovat i přes závažnost svého zdravotního stavu. Na tuto cestu si však musí půjčit peníze od známých. V říjnu 1861 však konečně odjíždí do Portlandu v Maine a přímo z vlakového nádraží jde do hotelu, kde Quimby působí. Na konci cesty je tak vyčerpaná, že musí být do Quimbyho pokoje odnesena. Zázrak se ale skutečně odehrává – po jednom týdnu stráveném s Quimbym se Mary cítí zcela zdravá, může chodit i běhat a je plná energie.

Mary Baker-Pattersonová: Trnitá cesta k úspěchu

Mary od té doby pečlivě naslouchá všemu, co Quimby říká a slovo od slova si zapisuje všechny jejich rozhovory a diskuse. V náhlém osvícení cítí naléhavou potřebu každého zpravit o této zázračné metodě. Po jejím návratu se v obci nemluví o ničem jiném, než o zázračném uzdravení. Mary začíná o Quimbym intenzivně psát a přednášet a srovnává jej i s Ježíšem.

náhled|216x216px|Phineas Pankhurst Quimby

Po svém zázračném uzdravení je Mary zaměstnaná jen jedinou myšlenkou: šířit zprávu o Quimbym, přestože zatím neexistuje žádné ucelené učení ani systém. Mary odchází z domu své sestry a ve svých padesáti letech tak doslova poprvé stojí na vlastních nohou. Její syn tou dobou žije odděleně a Mary je velmi chudá. Cestuje, přespává u cizích lidí a bere každou práci, která se jí naskytne. Za své rady si nechává platit jídlem a pitím a po nocích sepisuje rukopis založený na rozhovorech s Quimbym. Na svých strastiplných cestách se setkává s mystiky i spiritisty, stále se ale jí nedaří nalézt skutečné žáky. Roku 1868 si dokonce podává inzerát do spiritistického časopisu Banner of Light, kde nabízí své služby bez nároku na poplatek. Svého prvního žáka však nachází až o rok později.

Mary Baker-Gloverová: Jak se stát prorokyní

Mary objeví svého spojence v 21letém dělníkovi Richardu Kennedym, kterého poznala před dvěma lety u spiritistky Sarah Wentworthové. Mary chlapci nabídne, že mu pomůže otevřít lékařskou praxi založenou na jejím učení a on s potěšením tuto nabídku přijme. Ač bez jakéhokoli lékařského vzdělání, Richard uzavírá s Mary smlouvou o rovné dělbě výdělku. Tato smlouva je vůbec prvním historickým dokumentem Křesťanské vědy. Dvojice tady začne obcházet město Lynn a hledat místnost, kde by si mohla otevřít svou praxi.

Mary se skutečně podaří založit si živnost v horním patře domu učitelky Susie Magoun. V červenci 1870 je tak otevřená první praxe Křesťanské vědy. „Doktor Kennedy“ má již na konci měsíce řadu pacientů a jejich počet neustále stoupá, v září už musí dvojice pronajmout i prostor pro čekárnu. Mary už ale nechce být pouze šedou eminenci v pozadí, a tak otevírá šestitýdenní kurz morální vědy (Moral Science), za který si bere 100 dolarů a po jehož ukončení si kdokoliv může otevřít vlastní praxi. Studenti vzešli z řad pacientů a jejich úkolem bylo především přepisovat rukopis „Otázky a odpovědi“. Po dvou letech ale dochází ke konfliktu a Richard od Mary odchází a otevírá si vlastní praxi.

V roce 1875 má Mary asi osm stálých žáků, kteří ji pravidelně platí za její předpovědi. V tomtéž roce je také poprvé po téměř osmi letech práce publikováno největší Maryino dílo Science and Health With a Key to the Scripture (Věda a zdraví s klíčem k Písmu). Tato kniha nepopírá silnou inspiraci Biblí: sama Mary se identifikovala se ženou z 12. kapitoly knihy Zjevení a tvrdila, že její učení je Božím „posledním zjevením“. Dne 6. června 1875 je sepsán stav její komunity a tímto dnem se také z Morální vědy stává Křesťanská věda, ze školy společenství a z léčitelky Mary prostředník s Bohem. Každou neděli se koná přednáška, po které Mary hraje náboženské písně a utváří se tak i pevnější dogma.

„Pád v Lynn“