náhled|Několik zbraní s tlumičem hluku výstřelu

Tlumič hluku výstřelu (dále jen tlumič) je úsťové zařízení, které slouží k potlačení akustického a optického povýstřelového efektu. Upevňuje se na ústí hlavně palné zbraně nebo je do této zbraně zcela integrováno. Použití tlumiče také snižuje zpětný ráz zbraně. Obdobným zařízením určením i konstrukcí je tlumič výfuku, který bývá součástí výfukového systému spalovacích motorů. Použití tlumiče hluku výstřelu snižuje hlukovou zátěž v okolí střelce, čímž zvyšuje komfort pro střelce samotného i jeho okolí (např. další střelci, lovečtí psi nebo obyvatelé v okolí střelnic). Zároveň dochází ke zmenšení demaskujícího účinku výstřelu (u speciálně konstruovaných zbraní i velmi výrazně). Přes pozitivní efekty je dlouhodobě mediálně-politický obraz nastaven proti běžnému používání popř. liberalizaci jejich držení a používání tlumičů je tak běžně veřejností mylně asociováno s kriminální činností.

Tlumič hluku výstřelu by neměl být zaměňován s tzv. lineárním kompenzátorem (lidově nazývaným jako prase), který se také upevňuje na ústí hlavně, ale na rozdíl od tlumiče slouží k usměrnění plynů, zvuku a plamene vznikajících při výstřelu směrem k cíli. Nedochází k tak výraznému ztišení výstřelu jako u tlumiče.

Historie náhled|Nákres vířivého tlumiče hluku výstřelu z patentu Hirama Maxima První tlumič hluku výstřelu sestrojil v roce 1902 amatérský automobilový závodník a rádioamatér Hiram Percy Maxim, syn vynálezce samočinného kulometu Hirama S. Maxima. Hiram P. Maxim, který na vířivý tlumič hluku výstřelu získal ve Spojených státech amerických v březnu 1909 patent (č. 916885), je také uváděn jako vynálezce tlumiče výfuku pro automobily, na kterém pracoval paralelně s vývojem tlumiče pro palné zbraně. Tlumič dosahoval útlumu 24 dB. Maxim založil společnost Maxim Silent FirearmsCo., která vyráběla tlumiče pod názvem Maxim Silencer. Díky omezení hluku a zpětného rázu byly inzerovány jako zařízení činící střelbu jednodušší a snesitelnější pro širší skupinu střelců.

V meziválečném období se tlumiče ve vojenském prostředí neuchytily. K výraznějšímu vojenskému využití tlumičů poprvé došlo během Druhé světové války. Zbraně vybavené tlumiči byly konstruovány a nasazeny státy na obou stranách (kromě Itálie a Japonska).Sovětský puškový tlumič S-40Tlumič Haube L 23 pro Volkskarabiner 98ČZ vzor 27 s tlumičem Válečné nasazení přispělo k rozvoji konstrukce a využití tlumičů. V druhé polovině 20. století byly tlumiče ve většině států zakázány a mytizovány.

V desátých a dvacátých letech 21. století dochází k renesanci používání tlumičů jak v civilní tak vojenské sféře. V některých státech došlo k liberalizaci jejich vlastnictví. Jen ve Spojených státech amerických došlo v desátých letech 21. století dle ATF k desetinásobnému nárůstu vlastnictví tlumičů (průměrně o 25 % ročně, z 285087 na 2664774).

Princip funkce

Při výstřelu z palné zbraně vzniká zvuk, který nelze úplně potlačit. Tento zvuk je tvořen třemi složkami: před a za střelou unikajícími spalnými plyny sonický třesk střely překračující rychlost zvuku hluk mechanismu samotné zbraně.

Tlumičem je možné omezit hluk vzniklý při zažehnutí výmetné směsi, které se projeví náhlou expanzí horkých plynů, které vymetou projektil z hlavně. V okamžiku, kdy projektil opustí hlaveň, dojde k úniku přetlaku do okolí a prudkému zchlazení plynů. To má za následek hlasitý zvuk. Utlumení hluku výstřelu u revolverů komplikuje malá mezera mezi válcem a hlavní, kterou unikají při výstřelu spalné plyny. Snadnější utlumení umožnovala např. konstrukce revolveru Nagant M1895, u kterého je při výstřelu válec přitisknut k hlavni.Sovětský armádní revolver Nagant vz. 1895 – provedení s integrovaným tlumičem

Sonický či balistický třesk vzniká při pohybu střely nadzvukovou rychlostí po opuštění hlavně v okolní atmosféře. Tento hluk lze redukovat použitím podzvukového (subsonického) střeliva, které je výrazně pomalejší.

Omezení hluku mechanických částí samotné zbraně závisí na její konstrukci (např. jednoranné a opakovací versus automatické zbraně).

Dalším efektem, který lze při výstřelu pozorovat, je záblesk hořících plynů.

Účinnost

To, že současné tlumiče jsou schopné zredukovat zvuk až na relativně tiché hvízdnutí, je poměrně častá a nereálná představa. Objevuje se ve filmu a v počítačových hrách. Ve skutečnosti dosahuje útlum hluku takových hodnot (10-15 dB), že je výstřel stále dobře slyšitelný.

Jak moc je zvuk utlumen, je závislé i na ráži projektilu a jeho rychlosti. Pro účinnost tlumiče hluku je nutno, aby se střela na ústí hlavně pohybovala podzvukovou rychlostí, v opačném případě nelze utlumit balistický třesk vznikající při vstupu střely do okolní atmosféry. Pro tyto účely se vyrábí speciální podzvukové střelivo (subsonické), některé ráže (.45 ACP) se v zásadě na ústí hlavně pohybují podzvukovou rychlostí, ale toto je dáno délkou hlavně.

Vliv na přesnost

Použití tlumiče má za následek posunu středního bodu zásahu. Dochází k němu jak u dlouhých tak krátkých zbraní. Rozsah změny závisí na konkrétní zbrani, tlumiči a použitém střelivu. Ovlivnění přesnosti bývá vyšší u zbraní s lehkými hlavněmi než u zbraní s delšími těžkými hlavněmi.

Další přínosy

Již H. P. Maxim pozoroval, že jeho tlumič snižuje zpětný ráz zbraně. Tlumič také funguje jako tlumič výšlehu plamene.

Rozdělení

Podle konstrukce, způsobu utlumení akustického efektu, materiálu, upevnění na zbraň se rozlišuje několik typů: dle konstrukce (nemusí být vzájemně exkluzivní) bezkontaktní (tzv. otevřené) kontaktní (s prostřelitelnými přepážkami, tzv. uzavřené) s tlumicí vložkou (např. drátěnka, ocelová nebo uhlíková vlna, pěna) modulární improvizované (např. PET láhev, olejový filtr) dle možnosti rozebrání k čistění rozebíratelné s monolitickým jádrem (monocore) se samostatnými přepážkami (baffle stack) s pevnou vnitřní strukturou přepážek nerozebíratelné dle uchycení na zbrani pevné (integrální) odnímatelné (nasazované na ústí hlavně) pomocí šroubovacího závitu (nejčastější, metrický nebo palcový závit) se zesilovačem zpětného rázu (tzv. Nielsen device, pro samonabíjecí pistole browningova typu) rychloupínací (tlumič se přidělává na úsťové zařízení přidělané na zbrani např. tlumič plamene nebo úsťovou brzdu) ASR KeyMo QplanB tri-lug pomocí svírací kleštiny dle funkčního principu expanzní jednokomorové dvoukomorové vícekomorové absorpční tepelné objemové akumulační vířivé dle ráže malořážové (např. 22LR) velkorážové (např. 9mm Luger) tlumiče pro brokovnice dle materiálu ocelové hliníkové (duralové) titanové plastové

Konstrukce

Tlumič je typicky konstruován jako dutý kovový válec. Nejčastěji používanými materiály jsou ocel nebo hliník. Tento válec je rozdělen do několika komor. Počet komor se pohybuje v počtu od čtyř do patnácti. První komora se nazývá expanzní a je největší – její velikost závisí mimo jiné i na tom, zda je tlumič pevnou či odjimatelnou součásti hlavně. Další komory jsou menší a mají stejnou velikost. Přepážky oddělující jednotlivé komory lze rozdělit na bezkontaktní a kontaktní.

Bezkontaktní 250px|náhled|Odnímatelný tlumič - krátký 250px|náhled|Malorážkový tlumič - dlouhý Přepážky (anglicky baffles) jsou kruhové oddělovače, které rozdělují jednotlivé komory a mají otvor, který je nejméně o 1 mm větší, než je ráže zbraně (běžně o cca 5 až 10 % než je průměr střely).

Typickým materiálem jsou nerezová ocel, hliník, titan, v případě malorážky může být použít i plast. Pro samočinnou zbraň se používají materiály s vysokou teplotní odolností, nelze tedy použit hliník.

Jednotlivé přepážky jsou od sebe odděleny „mezerníkem“, který zaručuje konstantní vzdálenost. V mnoha případech jsou přepážky vyráběny tak, že je „mezerník“ jejich součástí, a lze je tedy skládat rovnou vedle sebe.

Kontaktní Přepážky (anglicky wipes) jsou kruhové oddělovače obvykle vyrobené z gumy, plastu nebo pěny. Při výstřelu se o ně projektil otírá. Přepážky nemusejí mít vyvrtaný otvor – ten se vytvoří při prvním výstřelu. Z principu jeho funkce vyplývá, že tento druh tlumiče je účinný jen pro malé množství výstřelů (většinou ne více než pět).

Vložky Pro zvýšení účinnosti je možné umístit do expanzní komory vložku, která lépe rozptýlí a ochladí unikající plyn.

Jako vložka může být užito ocelové vlny (rychle degraduje, vydrží maximálně 10 výstřelů) nebo železné sítě, která vydrží stovky až tisíce výstřelů ze samonabíjecí zbraně. Pro samočinnou zbraň je to pochopitelně méně.

Mokré tlumiče Jsou takové, které mají v expanzní komoře malé množství tekutiny (voda, olej, tuk), která pohlcuje tlak a účinněji ochlazuje povýstřelové zplodiny.

Podle použitého druhu kapaliny se mění i účinnost tlumiče. Voda je velice efektivní, ale protože jsou plyny velice horké, dochází k jejímu odpařování a poklesu účinnosti.

Improvizované tlumiče Mezi improvizované tlumiče lze zařadit veškeré předměty, které mohou utlumit výstřel. Tyto tlumiče jsou především charakteristické tím, že je lze použít pouze na jeden či max. několik málo výstřelů a dochází k jejich nevratné deformaci. Zároveň se málokdy uchycují na zbraň (obvykle je střelec drží před ústím hlavně v ruce). K nejčastějším předmětům tohoto typu patří filtr motorového oleje (konstrukčně podobný tlumiči, nutná přechodka) nebo PET láhev (nasazená hrdlem na hlaveň). Ale je velmi málo účinná cca o 2-7 dB při pouze jedné neupravené PET láhvi.

Zobrazení tlumičů v médiích a zábavním průmyslu

Zobrazení tlumičů ve filmové tvorbě, ale i počítačových hrách se často odchyluje od skutečné funkce a účinnosti tlumičů. Běžně zobrazení tlumičů je takové, že je možné bez dalších úprav připevnit na téměř jakoukoliv zbraň a jejich účinnost pak umožňuje prakticky bezhlučnou střelbu a to bez ohledu na použité střelivo a jeho ráži (tzv. hollywood silencer, česky hollywoodský tlumič). S výjimkou speciálních jednotek jsou zpravidla tlumiče používány nájemnými vrahy nebo teroristy, což má negativní vliv na společenské vnímání tlumičů včetně jejich skutečné účinnosti.

Legislativa Evropa náhled|Mapa legálnosti tlumičů v Evropě

Norsko: Tlumiče (lyddemper) jsou neregulované. Rusko: Tlumiče (глушитель, glušitěl) patří mezi zakázané zbraně. Spojené království: Tlumiče (sound moderator, sound suppressor) jsou zbraně a je možné vlastnit na základě výjimky. V roce 2025 se vláda rozhodla (po kladných reakcí na rok trvající konzultace) pro liberalizaci držení tlumičů. Nově by tak již nešlo o zbraně a možnost je nabývat by měla být dostupná všem držitelům zbrojních oprávnění. Do této změny byly tlumiče kategorizovány jako zbraně a na každý jeden bylo nutné získat zvláštní povolení (vydávaná relativně permisivně). Švýcarsko: Tlumiče je možné vlastnit na základě výjimky (pro lovecké, sportovní nebo sběratelské účely). Náročnost získání se může lišit dle příslušného kantonu. Ukrajina: Tlumiče jsou neregulované.

Česká republika