19P/Borrelly je krátkoperiodická kometa z rodiny jupiterovských komet s oběžnou dobou přibližně 6,85 roku. Objevil ji francouzský astronom Alphonse Borrelly 28. prosince 1904 v Marseille a patří mezi nejlépe prozkoumané komety díky průletu sondy Deep Space 1.
Objev a pojmenování Kometa byla objevena na konci roku 1904 při rutinních pozorováních komet v observatoři v Marseille. Borrelly, známý svými objevy více komet, zaznamenal její slabý, rozmazaný obraz a stanovil první přibližnou dráhu. Protože se jedná o kometu s krátkou oběžnou dobou, nese označení 19P/Borrelly – kde „P“ znamená periodická kometa a číslo „19“ její pořadí mezi známými periodickými kometami.
Oběžná dráha Kometa obíhá po eliptické dráze mezi 1,306 AU (perihel) a 5,908 AU (afélium). Dráha je skloněna o 29,3° vůči ekliptice a je ovlivněna gravitační interakcí s Jupiterem. Rozsah dráhy sahá od oblasti u Jupiterovy dráhy (Q ≈ 5,9 AU) až do oblasti mezi Zemí a Marsem (q ≈ 1,31 AU). Perihelem prochází zhruba každých 6,85 roku; naposledy 1. února 2022 a další přiblížení ke Slunci se očekává v prosinci 2028.
náhled|Porovnání drah komet Borrelly, Ikeya-Zhang a Halleyovy komety.
Fyzikální vlastnosti Měření z průletu sondy Deep Space 1 v roce 2001 ukázala, že jádro komety má přibližně 8 × 4 × 4 km. Má tvar připomínající kuželku a velmi tmavý povrch, který odráží jen asi 3 % dopadajícího světla — geometrické albedo ~0,029 ± 0,006 (lokálně ~0,01–0,03).
Povrch je extrémně tmavý a suchý, složený z prachu, organických látek a uhlíkatých sloučenin. Radiová a optická pozorování detekovala některé minoritní složky včetně kyanovodíku (HCN), zatímco oxid uhelnatý (CO) a amoniak (NH3) u této komety nejsou jednoznačně potvrzeny. Led se pravděpodobně nachází pod několika desítkami centimetrů izolační vrstvy tmavého materiálu a výtrysky plynu a prachu vykazují výraznou hemisférickou asymetrii.
Mise Deep Space 1 22. září 2001 kolem komety proletěla sonda Deep Space 1 ve vzdálenosti přibližně ~2200 km. Hlavním cílem mise bylo otestovat iontový pohon a autonomní navigaci; po úspěchu primárního cíle byla prodloužena o setkání s 19P/Borrelly. Sonda pořídila 26 snímků jádra a měřila složení výtrysků. Z pozorování vyplynulo, že aktivní oblasti pokrývají ≲ 10 % povrchu, zatímco zbytek zůstává geologicky slabě aktivní či „mrtvý“.
Získaná data se stala základem pro porovnávání s kometami Tempel 1 a 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Pozorování a význam Kometa Borrelly je při návratu k perihelu obvykle viditelná malými dalekohledy s jasností kolem 8.–10. magnitudy. Díky misi Deep Space 1 se stala po Halleyově kometě další kometou, jejíž jádro bylo detailně zkoumáno kosmickou sondou. Je považována za „typickou“ krátkoperiodickou kometu, na jejímž základě byly zpřesněny modely tepelné eroze a vývoje povrchových vrstev. ESA i NASA ji využívají jako referenční těleso při simulacích pro výzkum kometární fyziky.
Odkazy Reference
Externí odkazy
NASA JPL – 19P/Borrelly (orbita, parametry) NASA Deep Space 1 – mise u komety Borrelly (2001)
Kategorie:Periodické komety Kategorie:Komety zkoumané sondami