náhled|Skleník s amazonskou květenou, Sankt Petěrburg náhled|250px|Skleník v Saint Paul, Minnesota (USA)

Skleník je stavba sloužící pro pěstování rostlin, které vyžadují specifické klimatické podmínky (především vyšší teplotu než má okolí a vlhkost vzduchu). Tvoří jej nosná konstrukce opatřená průsvitnými deskami (nejčastěji sklo, případně plast – dutinkový polykarbonát). Desky bývají upevněny v okenních rámech z důvodu možnosti větrání. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, ten naopak znemožňuje tepelné ztráty (skleníkový efekt). V drsnějších klimatických oblastech nebo v případě celoročního využívání bývají skleníky opatřeny vytápěním pro udržení vyšší teploty v zimních měsících.

Skleníky nemusejí být skleněné celé. Důležité je především prosklení z jihu (v případě severní polokoule); naopak ze severu (v případě severní polokoule) nemá prosklení význam. Skleníky jsou proto budovány často jako přístavby u domů, řidčeji mohou stát i samostatně, s jednou či dvěma stěnami zděnými – neprůhlednými.

Aby se interiér skleníků nepřehříval, bývají skleníky vybaveny jednak větráním (mnohdy automatickým) a krom toho také zastíněním střechy či jiných exponovaných ploch. Nejčastěji se používá zavápnění skel nebo stínění rohožemi. Možné jsou i další formy stínění, např. zelenou střechou, která zároveň snižuje tepelné ztráty přes zimu.

Skleníky mají obvykle hliněnou zem (záhony pro větší rostliny), ale některé skleníky, např. skleníky určené pro pikýrování, pro růst sadby či jiné specializované skleníky mají betonové základy, pevnou podlahu a pracovní stoly. Skleníky mohou být vybaveny i policemi a regály.

V České republice je skleník u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku stavbou, která nevyžaduje žádné povolení.

Světové skleníky Skleník královského zámku ve Versailles (založen po roce 1684) Skleník s amazonskými rostlinami v botanické zahradě v Sankt Petěrburgu (založeno roku 1714) Glaspalast (skleněný palác) ve staré botanické zahradě v Mnichově, založen roku 1854 Podobu gigantického skleníku měly nezachované Křišťálové paláce, zbudované pro světové průmyslové výstavy v Londýně (1851) a v New Yorku (1853). Speciální skleníky pro pěstování růží (rosarium), subtropických rostlin (kamélie, magnólie) nebo dřevin a podle nich nazývané (palmarium, oranžerie). K největším ve střední Evropě patří čtyři rekonstruované skleníky v areálu saského zámku Pillnitz na Labi v blízkosti Drážďan. motýlárium – kombinované skleníky pro tropické rostliny a motýly, největší je na ostrově Mainau v Bodamském jezeře

České skleníky

Nejstarší dochované skleníky Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě – původem z počátku 60. let 16. století, navrhl architekt Bonifác Wolmut; zděný základ použila architekta Eva Jiřičná pro svou konstrukci proskleného pláště z let 1999–2001 Oranžérie v zahradě Břevnovského kláštera, navrhl architekt Kryštof Dienzenhofer, kolem 1720; ruina rekonstruována kolem roku 2000 Skleník v areálu zámku Veltrusy, z první poloviny 18. století. Největší skleníky Skleníky v botanické zahradě v Liberci Tropický skleník Fata Morgana v Pražské botanické zahradě Palmový skleník s litinovou konstrukcí o rozměrech 92 x 13 metrů, z let 1842–1845, Lednice (zámek)https://www.zamek-lednice.com/cs/fotogalerie/5124-sklenik Palmový skleník v Květné zahradě zámku v Kroměříži Skleníkové pěstování Skleníkové pěstování je forma chráněného pěstování, při níž jsou rostliny pěstovány ve skleníku v řízeném prostředí. Cílem je zmírnit vliv nepříznivého počasí, prodloužit vegetační období a (podle úrovně řízení) umožnit i produkci mimo hlavní sezónu. Podle účelu mohou být skleníky nevytápěné nebo vytápěné (s různými cílovými teplotami). Skleníkové mikroklima zahrnuje zejména světlo, teplo, relativní vlhkost a pohyb i složení vzduchu, které lze do určité míry ovlivňovat. Řízení prostředí se obvykle opírá o větrání a vytápění, případně také o stínění a zvlhčování, a o řízené zavlažování. V produkčních sklenících se využívá také fertigace a u části plodin i bezpůdní pěstební systémy, v nichž jsou živiny dodávány v živném roztoku. Typická je produkce zeleniny a sadby; ve sklenících se pěstují i okrasné rostliny. V obdobích s nízkou intenzitou slunečního záření se může používat přisvětlování (např. LED nebo vysokotlaké sodíkové výbojky).

Intenzivní pěstování ve skleníku může vytvářet příznivé podmínky pro šíření některých škůdců a chorob, proto se uplatňují hygienická opatření, monitorování a zásady integrované ochrany. Vysoce řízený (celoroční) provoz zpravidla vyžaduje energii pro vytápění, případně chlazení a osvětlení, což se promítá do nákladů. Odkazy

Reference

Související články Zahrada Botanická zahrada Zahradnictví

Externí odkazy

O sklenících na zahradnisklenik.cz

Kategorie:Skleníky Kategorie:Zemědělské stavby Kategorie:Zahradní stavby