náhled|Historické země Lotyšska
Kuronsko (: Kurzeme; : Kurland; : Kuršas; : Kurlandia, latinsky: Curonia) je historické území v Pobaltí. Leží jihozápadně od Rižského zálivu u Baltského moře.
Je jednou z pěti kulturně-historických lotyšských zemí, zmíněných i v lotyšském zákoně.
Historie Původně bylo území osídleno baltskými Kury, kteří byli do roku 1237 podmaněni Mečovým řádem, a Kuronsko bylo poté součástí území Řádu německých rytířů. Během livonské války 1558–1583 v souvislosti s úpadkem moci Řádu německých rytířů vzniklo roku 1561 Kuronské vévodství, dědičné v rodu posledního velmistra livonského řádu (1559–1561) Gotharda Kettlera a v lenní závislosti na Litevském velkoknížectví, od roku 1569 na Republice obou národů. V letech 1596–1617 bylo vévodství rozděleno na Kuronské a Zemgalské (na východě při Západní Dvině). V 17. století se načas stalo koloniální mocností: Kuronsku náleželo Tobago a malé území v Gambii. upright=0.8|náhled|vlevo|Historické regiony dnešního Lotyšska náhled|300x300pixelů|Kuronsko a zemgalské vévodství v roce 1740 Během Severní války (1700–1721) obsadila Kuronsko švédská a ruská vojska a po jejím skončení se vévodství dostávalo stále více pod ruský vliv, ale formálně bylo k Rusku připojeno až po třetím dělení Polska roku 1795 jako Kuronská gubernie (27 286 km²). Petr Biron (otec kněžny Kateřiny Zaháňské) abdikoval za odstupné 2 000 000 rublů a roční apanáž 25 000 dukátů od Kateřiny Veliké. Hlavním městem zůstala Mitava (dnes Jelgava).
V době první světové války v letech 1915–1918 bylo okupováno Německem, a poté se Kuronsko stalo součástí Lotyšska (1940–1990, následně Lotyšské SSR v rámci Sovětského svazu).
V současné Lotyšské republice už nejsou historická území samosprávnými celky ani stupni státní správy. Odráží je pouze struktura soudní moci. Sídlem Kuronského oblastního soudu je největší kuronské město Liepāja.
Geografie a klima Nachází se v západním Lotyšsku. Poloha Kuronska odpovídá přibližně bývalým lotyšským okresům Kuldīga, Liepāja, Saldus, Talsi, Tukums a Ventspils. Krajina má obecně nízký a zvlněný charakter s plochými a bažinatými pobřežními oblastmi. Vnitřní část území je pokryta dunami a zalesněna borovicemi, smrky, břízami a dubem, s bažinami a jezery a úrodnými skvrnami mezi nimi. Nadmořská výška nikdy není vyšší než 213 m nad hladinou moře. Jelgava rozděluje Kuronsko do dvou částí: západní, která je plodná a hustě osídlena a východní, která je méně úrodná a řídce obydlená. Kuronskem protéká přibližně sto řek, ale pouze tři z těchto řek – Daugava, Lielupe a Venta – jsou splavné. Všechny řeky se vlévají do Baltského moře .
Díky četným jezerům a bažinám má Kuronsko vlhké, často mlhavé a proměnlivé podnebí a zimy jsou chladnější.
Seznam vévodů Kettlerové:
Gothardt (1561–1587) Fridrich (1587–1639), Jacob (1639–1682), Bedřich Kazimír (1682–1698), Fridrich Wilhelm (1698–1711), poté (1711–1730) manžel Anny Ivanovny
Anna Ivanovna (neteř Petra Velikého), která se roku 1730 stala ruskou carevnou (do 1740), a posléze (1730–1737)
Ferdinand – byl roku 1737
Bironové:
Ernst Johann Petr Karel Ernest
Odkazy Reference
Související články Kuronské a zemgalské vévodství Kuronské kolonie
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Lotyšska Kategorie:Historická území Lotyšska